Andrej Babiš před sídlem Agrofertu FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Komedie pokračuje. Andrej Babiš oznámil, že rozpustil svěřenské fondy, a bude tudíž spravovat své podniky Agrofert a SynBiol přímo. Prý mu žádný zákon nezakazuje držet akcie. To je samozřejmě manipulace. Když někdo vlastní prakticky všechny akcie firmy, tak ji ovládá a tím podniká. Jako veřejný funkcionář podnikat nesmí. On ale smí. Když z toho Marek Benda (ODS) vyvozuje, že se asi oligarcha nechystá obsadit vládní funkci, plete se. Na Babiše se zákony a etické normy nevztahují. Je to jen věc techniky, jak mu právníci vyrobí šarádu, že je dodržuje.
Do svěřenských fondů Babiš vložil akcie svých firem v roce 2017, aby vytvořil dojem, že respektuje zákon o střetu zájmů. Ve skutečnosti se nikdy nevzdal rozhodující moci nad svým obrovským impériem. Projevem této moci je jak to, že celou dobu užíval zisk ze svého holdingu Agrofert, tak i to, že lusknutím prstu všechno vrací do otevřeného vlastnictví. Přitom tolikrát mluvil o „své bývalé firmě“.
Základním projevem barbarských poměrů je, že si určitý finančně a mocensky silný jednotlivec může dovolit něco, co si ostatní dovolit nesmí. Je to výraz práva džungle neboli práva síly. Civilizované státy naopak usilují o sílu práva a dodržování pravidel i u těch nejsilnějších. Je pravda, že tato pravidla občas selhávají, a vidíme to právě u Donalda Trumpa nebo jsme to viděli u Silvia Berlusconiho. Civilizovaná společnost ale nepřestane i přesto o dodržování pravidel usilovat. Argument, že jinde se to nějakému lumpovi daří, neospravedlňuje žádného našeho domácího lumpa, aby to provozoval.
Andrej Babiš podnikal v letech 2014–2017 jako ministr financí. Bylo to už tehdy zakázáno zákonem o konfliktu zájmů. Tato společnost mu to tolerovala, protože prý bojoval s korupcí. A právě tím vytvořil korupční prostředí ukázkového charakteru, neboť kolem něj vznikla silná hradba zakrývačů a omlouvačů jeho přestupků. Ta zahrnovala státní úředníky, kteří mu vyřizovali dotace a kryli jeho zneužívání funkce, pak také novináře, kteří relativizovali jeho chování a legitimizovali jej jako standardního politika.
Pak tu máme období 2017–2021. Andrej Babiš fakticky překračoval pravidla, když byl premiérem a zároveň obmyšlenou osobou svých svěřenských fondů neboli konečným vlastníkem. Tehdy neustále veřejně lhal, že nemá na své firmy žádný vliv. Ve skutečnosti tyto firmy získávaly významné benefity z jeho veřejných funkcí. A na jeho ekonomické a mediální síle byla založena i jeho veřejná moc.
To je přesně to, co se v rozvinutých demokraciích hlídá a co bylo u nás Babišovi tolerováno. Konflikt zájmů. Babiš především ovládal významnou část mediálního trhu a tím zastrašil drtivou většinu politických komentátorů i politiků. Byla to doba, kdy česká demokracie upadla do své nejtemnější chvíle. A žádné významné ponaučení u nás z tohoto úpadku a kolektivního selhání nevzešlo. Přitom ovládání médií vrcholnými politiky bylo již tehdy zakázáno, ale zákon byl prý „bezzubý“ a společnost včetně novinářské obce toto Babišovo chování tolerovala.
Problém nebyl v bezzubém zákonu tolik jako ve zbabělé a bezzubé mediální, intelektuální a politické elitě. Čest národa zachránily tehdy statisíce lidí na náměstích. Média přitom záměrně snižovala význam i sílu protibabišovských demonstrací.
Po přijetí přísnější novely zákona o konfliktu zájmů, jež se vztahovala na vlastnictví sdělovacích prostředků, Babiš formálně prodal vydavatelství Mafra. Ve skutečnosti se v jeho „bývalých“ médiích nic nezměnilo. Není jasné, zda byla transakce dokončena, a zjevně platí zákulisní ujednání, že Babiš neztratí do voleb svůj vliv na jejich obsah.
Je to zvláštní, že? Ať už Babiš formálně veřejně provede jakékoli opatření, tak jeho moc zůstává. Nyní máme tedy další pseudonovou situaci. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský informoval, že Babišovi bylo ze svěřenského fondu AB private trust I vydáno zhruba 90 procent akcií společnosti Agrofert a stoprocentní podíl ve společnosti SynBiol. „Na fungování koncernu Agrofert se nic nemění,“ uvedl mluvčí. Aby se taky měnilo. Ono bylo dosud opravdu jedno, kde ty akcie leží. A je to jedno pořád.
To, že si Babiš formálně vrátil své akcie sám sobě, se laxní veřejnosti nijak netýká. Jde nejspíš jen o to, že to potřebuje k řešení svých osobních záležitostí. Maně nás napadá rozvod nebo jiné rodinné otázky či třeba dědictví. A to by bylo zase hezké, jestli vůdce myslí na své blízké.
Andrej Babiš nám také nyní sdělil, že bude ve sněmovních volbách příští rok kandidovat v Moravskoslezském kraji. Jistě. Tam se mu bude dařit. A pak nás ujistil: „V případě našeho úspěchu samozřejmě vše vyřeším v souladu se zákony České republiky tak, jako tomu bylo vždy.“
To je Babišův naprostý výsměch jak zákonům, tak hlavně všem, kdo je mají před podobnými predátory bránit. Odnesme si z toho aspoň toto ponaučení. Nemáme tu jen problém s bezzubými zákony. My jako občanská společnost jsme bezzubí.
