České euro se svatým Václavem, ilustrační foto FOTO: ECB / Lucie Batková
FOTO: ECB / Lucie Batková
PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Vláda se neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro. Krátce po jednání kabinetu to oznámil vicepremiér a předseda STAN Vít Rakušan. Jeho strana cestu k euru prosazuje, což je záslužná věc. Zdá se tudíž, že přijetí společné měny bude opravdu vážným tématem volební kampaně.
Za vládní neshodou je dosud převažující názor v Občanské demokratické straně, že by téma přijetí eura nemělo být na stole. Proto je pravděpodobné, že parlamentní volby v říjnu 2025 spíše o přijetí eura nerozhodnou. Podle informací publikovaných na serveru iRozhlas přitom Česko letos po několika letech zřejmě splní většinu podmínek pro vstup do eurozóny.
Nevíme, zda se ODS prostě jen tématu eura bojí, nebo jde spíše o nějakou iracionální lásku ke koruně, což by v našich podmínkách vypovídalo o jakési infantilní formě konzervatismu. Pro první možnost by mluvil fakt, že Babiš i Okamura by si na tématu eura rádi a s chutí zgustli a snažili by se na tom zadupat hlavní vládní stranu do volebního prachu. Již jsme slyšeli, jak opozice o evropské měně mluví s pohrdáním a vychvaluje měnu národní. Přitom kdysi Babiš, když ještě tolik neznal průzkumy veřejného mínění, o euru mluvil pozitivně. Mezitím se ale z něj stal vlastenec a patriot.
Připomeňme, že hlavním argumentem proti euru je – kromě zvrhlé lásky ke všemu národnímu – údajná fiskální suverenita, díky níž má mít naše centrální banka v rukou nástroje na vlastní měnovou politiku, což by nás mělo teoreticky bránit před měnovými turbulencemi. Inflace v letech 2021–2023 ale názorně ukázala, že je tento argument dost lichý. Česko prodělalo inflaci takřka nejhorším způsobem ze všech evropských zemí. Koneckonců podobně jako jsme před tím měli takřka nejhorší průběh covidu. A k oběma katastrofálním průšvihům mocně přispěl svojí nekompetencí Andrej Babiš.
Vraťme se ale k euru. Ekonomové obvykle říkají, že přijetí eura by ekonomiku nespasilo, ale také nepoškodilo. Byznysmeni, pokud netěží z kurzových rozdílů, tak by euro spíše uvítali. Někteří se už nemohou dívat na nepraktické stránky národní měny v zemi, která je skoro, totiž s výjimkou Polska na severu, obklopená eurozónou. Popuzuje je totiž, že Česko si kupuje úvěry vinou své koruny za vyšší náklady na úroky než země s eurem. Euro by také podle nich více propojilo českou ekonomiku s evropským trhem.
Hlavní důvody pro přijetí eury však nejsou ekonomické, nýbrž politické. Udržování národní měny je jedním ze symbolů zkostnatělosti české společnosti, přispívá k pozici věčných outsiderů a utužuje národní mindráky. Euro nám nezařídí německé platy, ale přispělo by k tomu, že našeho premiéra by už média nekamenovala, když stanoví dosažení německých platů jako reálný cíl.
Už proto by si problém eura měli vyříkat hlavně v ODS, kde působí řada lidí, kteří o přijetí eura stojí. Na evropanství není totiž nic a priori levicového. Evropa i Česko potřebují proevropskou a eurooptimistickou pravici. Už proto, aby se EU tolik nebrodila ve svých regulacích a bludných snech, nýbrž stála na praktických potřebách a sebevědomí.
