Máme veliké štěstí, že žijeme v plně demokratické a svobodné zemi. V zemi, která má správná a spravedlivá pravidla soužití, která jsou respektována a dodržována. V zemi, která ctí společně sdílené hodnoty. V zemi, kde platí rovné šance pro všechny její občany. V zemi, kde správa země slouží lidem. V zemi, kde je soulad mezi veřejným zájmem a dobrými mravy. V zemi, v níž zcela nezávislá média fungují jako nestranný hlídací pes demokracie. V zemi, která prosperuje a pomáhá nemohoucím a potřebným. V zemi, která se opírá o solidaritu, vzájemný respekt a vzájemnou důvěru jednotlivých sociálních skupin a komunit.
Ne všichni mají takové štěstí jako my. Zmíním se o jedné nejmenované zemi, v níž to funguje jinak, která tu svou šanci ztratila. Můžeme ji třeba pracovně nazvat Ba-Ze, podle dvou hlavních protagonistů, kteří tu zemi uchvátili ve svůj prospěch. Jsou jako dva sousední stromy, s ambicí růst až do nebe. Mají nahoře propletené koruny a dole kořeny. To první vidíme, to druhé tušíme. Jejich pozice jsou blízké a často identické. Oba dva tendují k autoritářskému způsobu vládnutí a pohrdají základními principy liberální demokracie. Manipulují veřejným míněním, které formují jako nástroj svých zájmů a potřeb a své synchronní technologie moci.
Lež je jejich běžným pracovním nástrojem, stejně jako zastrašování a vyhrožování oponentům a kritikům. Jejich spojenectví má letos již dvacáté výročí. Psal se rok 1997, kdy byl předsedou strany rodící se silné levice pan Ze a kdy na konto jeho strany doplulo až z daleké Panamy 220 tisíc švýcarských franků. Ukázalo se, že za tajemným sponzorským darem stála švýcarská stopa posilujícího se byznysového impéria pana Ba. A to byl jenom start budoucího kumpánství.
Zlaté časy pana Ba nastaly ve chvíli, kdy se pan Ze stal premiérem země. Ba velmi výhodně v roce 1999 privatizuje největší tuzemské výrobce umělých hnojiv Dezu a Prechezu. V roce 2000, měsíc po pádu IPB, vzniká společný podnik Agrofertu a tehdy státního Unipetrolu Agrobohemie, který získává zkrachovalý holding Aliachem. To vše za aktivního přispění vlády. Tandem Ba-Ze jede na plné obrátky. Ba se ukázal jako obratný stratég, kdy byl současně šéfem představenstva Lovochemie, Agrobohemie i Proferty, a vyzobával si třešničky, a suché větve pak zůstaly bankám a státu. Ve stejné době Ba skupuje, přebírá nebo privatizuje desítky zemědělských firem a získává v krátkém čase více než třetinu veškeré zemědělské produkce země.
A pak přichází další legendární operace. V roce 2001 prodal kabinet pana Ze státní koncern Unipetrol za 361 mil. Euro holdingu pana Ba. Pan Ba kořist převzal, choval se jako vlastník, ale nikdy nezaplatil a po nějaké době od smlouvy odstoupil. Nabídka pana Ba nebyla nejvyšší (konkurenční britská firma nabízela o 3 mld. Kč více) a navíc 55 % akcií holdingu pana Ba vlastnila dodnes tajemná firma Ameropa. Na varování zpravodajských služeb tehdy předseda vlády Ze nebral zřetel.
Pan Ba to s politiky, manažery státních podniků a úředníky vždycky uměl. Vždy věděl, kdo je kdo a jak s tím či oním jednat. Učil se tomuto řemeslu celou svou profesionální kariéru. Vždy měl po ruce ty správné složky. Je půvabné, když dnes Ba tvrdí, že se vše možná nejasné a možná i lehounce amorální událo před jeho vstupem do politiky, že je naprosto transparentní a všichni o něm všechno věděli. Je to lež a podvod, z čehož vyplývá, že pan Ba je lhář a podvodník. Je to jeho styl, jeho životní postoj. Starou lež překryje nová a jede se dál.
Který vstup do politiky má vlastně pan Ba na mysli? Je to rok 1980, kdy se stal členem KSČ? Nebo je to rok 1997, kdy se spojil s panem Ze? Anebo je to rok 2011, kdy zakládá své tržně orientované hnutí ANO 2011? Zdá se, že za svůj vstup do politiky považuje až leden 2014, kdy se ujal pozice místopředsedy vlády a ministra financí. Máme tedy pana Ba římská I a pak pana Ba římská II. Ten první je nemilosrdný predátor, kterému jde pouze o zisk, a to doslova všemi prostředky, obrazně řečeno přes mrtvoly, a ten druhý je mesiáš, spasitel, který páchá obecné blaho a sjednává nápravu. Takový model Jekyll a Hyde. Jenom v obráceném gardu.
Pan Ba provedl svou mega daňovou optimalizaci na přelomu let 2012 a 2013, přičemž tvrdil, že to bylo před jeho vstupem do politiky. Opět lež. V roce 2012 už přeci kandidovali kandidáti ANO v senátních volbách. A ANO spustilo v roce 2013 obrovskou zaváděcí kampaň pro blížící se předčasné volby. To znamená, že v době, kdy investuje všechny své volné zdroje na nákup korunových dluhopisů své vlastní firmy, musí další nemalé prostředky investovat do politické kampaně svého dalšího produktu ANO 2011. Mezi svými věrnými tehdy utrousil, že počítá s částkou 300 mil. Kč. A možná to bylo i více, soudě podle masivní plošné inzerce, počtu billboardů, průzkumů veřejného mínění atd. Následná zpráva o financování kampaně se pak nesla v duchu hesla papír snese všechno. Ve stejné době kupuje média, mimo jiné finančně velmi nákladný mediální dům Mafra. To je další kumulace výdajů v krátkém čase. Jistě mu pomohly spřízněné úvěrující banky, možná i někdo jiný… Kdo ví? Pan Ba a jeho blízcí asi ano. Příběh o tom, že ANO má 500 sponzorů a zbytek pokryla nevysoká půjčka předsedy je opět úsměvný.
Pan Ba tvrdí, že o něm všichni všechno věděli i z jeho minulosti, včetně detailů jeho podnikání a vazeb. Další lež. Znali (a dodnes znají) jen jeho interpretaci jeho příběhu. Interpretaci značně selektivní a účelovou, včetně jeho spolupráce-nespolupráce se státní bezpečnosti atd. Pan Ba nevidí problém v tom, že se něco stalo, že něco provedl, nýbrž pouze v tom, že se na to přišlo a někdo měl tu drzost to zveřejnit. Některé „nepodstatné“ detaily ze své hlavy vytěsnil. Jakoby se nikdy nestaly anebo je spáchal někdo jiný. Asi ten zlý Hyde. On správce kasy a hlavní výběrčí přece chce, aby bylo líp, takže sorry jako.
Tak to vypadá, že té nejmenované zemi Ba-Ze není co závidět. A to se navíc pan Ze zhlédl v Číně a Rusku. Ale není se čemu divit, vždyť uzavřený autoritářský způsob vlády dokáže utlumit každý vzdor ihned v zárodku. A to je inspirace jako hrom. Takže se šrouby pěkně přitáhnou, aby bylo jasné, kdo drží otěže moci. V zemi Ba-Ze je to tandem pánů Ba a Ze. A to z vůle lidu. Ostatně, každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Ještě že je to úplně jiná nejmenovaná (orwellovská) země a nás se to vůbec, ale opravdu vůbec netýká.