Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová šla na dnešní schůzku s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO) apelovat na to, aby byla při obsazení místa nejvyššího státního zástupce zachována systémová kontinuita a nezávislost státních zastupitelství. ČTK to sdělila před setkáním. Ministryně se setkala také s olomouckým státním zástupcem Ivem Ištvanem, k obsahu schůzek se následně nevyjádřila.
„Paní ministryně se rozhodla průběh schůzek nekomentovat. Další budou následovat,“ řekl ČTK Michal Pleskot z tiskového oddělení ministerstva.
Dosavadní šéf NSZ Pavel Zeman oznámil rezignaci na funkci v polovině května, skončí k 30. červnu. Mezi důvody svého rozhodnutí uvedl i tlaky ze strany Benešové.
Podle Bradáčové fungují státní zastupitelství v současnosti dobře. „Považuji za významné zachovat systémovou kontinuitu, nestrannost státního zastupitelství a jeho nezávislost na jakýchkoli vnějších vlivech. Státní zastupitelství je nyní dobře fungující a emancipovanou veřejnou institucí a pro mne osobně pak představují, ono zachování kontinuity a potřebné stability, státní zástupci, kteří spolupracovali s nynějším nejvyšším státním zástupcem v uplynulých letech v úzkém vedení Nejvyššího státního zastupitelství,“ uvedla Bradáčová před jednáním s Benešovou.
Benešová už dříve avizovala, že nového šéfa žalobců chce vybrat do konce tohoto měsíce. Ministryně v minulých dnech uvedla, že zvažuje několik kandidátů, ke konkrétním jménům se nevyjádřila. Zemanova nástupce hledá v soustavě státních zastupitelství. Podle ní by měl mít dostatečnou praxi, bezpečnostní prověrku a zkušenosti z vrcholového postu.
Původně Benešová prohlásila, že jejím kandidátem nebude nikdo z krajských státních zástupců, označila je za „mlaďochy“. V pondělí ale sdělila, že dvě jména z tohoto stupně soustavy „jsou zajímavá“. Média spekulují o šancích Zemanova současného prvního náměstka Igora Stříže nebo ředitele odboru trestního řízení Nejvyššího státního zastupitelství Romana Hájka.
Platforma Rekonstrukce státu doporučovala, aby ministryně vypsala na místo šéfa žalobců výběrové řízení, Benešová to ale nemá v plánu. „Vyjádření ministryně spravedlnosti je zklamáním. Zákon o státním zastupitelství výběrové řízení sice neukládá a rozhodování o novém šéfovi veřejné žaloby je na vládních politicích, způsob jeho výběru by se ale měl změnit směrem k posílení transparentnosti a důvěryhodnosti, sdělil ČTK právník iniciativy Lukáš Kraus.
„Rozhodnutí paní ministryně je zároveň překvapivé, protože v rámci diskusí o podobě novely zákona o státním zastupitelství v roce 2019 nebyla ochotna podpořit poslanecké novely tohoto zákona právě kvůli tomu, že neobsahovaly požadavky GRECO na výběrová řízení vedoucích státních zástupců. Její ministerský návrh výběrová řízení obsahoval. V pravidlech pro výběr klíčových pozic, o kterých rozhoduje vláda, lze jít i nad rámec požadavků zákona, jak potvrzuje nedávné výběrové řízení na nového předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ podotkl Kraus.
