Andrej Babiš uvedl, že podpoří komunistický návrh na zdanění církevních restitucí. „Církevní restituce je tunel. A pokud dnes komunisti navrhují je zdanit, tak já určitě souhlasím,“ zdůraznil.
Proč se to pro něj stalo najednou tématem? Nelíbilo se mu nedávné vyjádření předsedy Bělobrádka. Situace je vážná, snižuje kredit vlády, prohlásil Bělobrádek během návštěvy USA. Je podle něj na Babišově zvážení, zda by měl odstoupit. Že si vzpomněl tak najednou, ukazuje, že Babišovo pojetí politiky je vedeno něčím zcela jiným, než rozumnou úvahou. V tomto případě je to mstivost.
Poslanci KSČM odhadují, že stát by podle jejich návrhu mohl ročně získat zpět asi 380 milionů korun a za celou dobu vyplácení finanční náhrady asi 11,5 miliardy korun. Podle nynějšího zákona není finanční náhrada předmětem daně. (ČTK) Je třeba stále opakovat, že prosťáček je možná ohromen, když slyší slovo miliardy. Vyplácení náhrady znamená asi dvě promile z ročního státního rozpočtu. Pro občany: Kdyby kostelecký salám měřil metr, jsou to dva milimetry.
Na odpor se postavil kardinál Dominik Duka. KSČM by podle něj zpytovat svědomí. „Nejedná se o příjem, ale odškodnění. Tady bych chtěl adresovat některým poslancům KSČM, že by jednali mnohem nespravedlivěji než jejich soudruzi Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Viliam Široký,“ řekl. Ti totiž při konfiskaci církevního majetku po roce 1948 také určitým způsobem restituovali… Právo poslanců v Parlamentu je zpochybňovat cokoli. A pak záleží i na té části právní, tedy soudní, aby rozhodla, zda Parlament jedná v souladu s ústavou,“ říká Duka.
Celá věc je skutečně postavena na hlavu. Církve nedostaly žádný dar. Je to částečná náhrada škody. Vrací se asi tak polovina, možná třetina toho, co komunistický režim ukradl. Kdyby církve měly nárokovat ušlý zisk za 40 let, především katolická, stát by se nedoplatil. Komunisté a různí levicoví politici se pokoušeli někdy tvrdit, že církvím stejně nikdy žádný majetek nepatřil, že ho měly od císaře pána jen ve správě. To už je několikrát vyvrácená nepravda, která ale žije svým vlastním životem. Pak do toho míchají morální stránku věci, že prý majetek církev, v tomto případě katolická, sama majetky nakradla. Kdybychom chtěli být ironičtí, mohli bychom říci, že podle této logiky by nikdo neměl vlastnit nic, protože stát si svůj majetek taky vymohl na občanech silou a stejně tak soukromníci. To je ale poněkud odtažitá debata. Historicky vznikal církevní majetek dary a odkazy. Po pověstné Bílé hoře si církev nenahrabala, tam se to podařilo spíše šlechtě.
Babiš jen odvrací pozornost od svých problémů a že se při tom spojí i s komunisty, to celkem nepřekvapuje. Spojit se v podpoře nějakého zákona s komunisty není samo o sobě nic děsného. Pokud je to zákon dobrý, má každý hlas stejnou cenu. Tento návrh ale dobrý není, respektive je to ideologický a populistický nesmysl.
Babiš sám patřil za minulého režimu ke komunistické nomenklatuře. Pokud někdo už nezná to slovo, patřil k těm u koryta. Kdyby ten režim pokračoval, sotva bychom viděli Babiše, jak vystupuje z KSČ. Byl by nějakým „ministrem paliv a energetiky“, asi ne miliardářem, ale špatně by se mu nevedlo.
Duch bolševika je víc než držení pouhé stranické legitimace.
