
Předseda Motoristů Petr Macinka a europoslanec Filip Turek FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Je již jasné, že blížící se volby do sněmovny budou probíhat v atmosféře vypjaté nenávisti hodnotově protichůdných částí české společnosti. S tím musíme počítat proto, že celá antiliberální fronta chce doslova zamést s proevropskými a prozápadními politiky. A sami na sobě již cítíme, jak se nenávist obrací i vůči publicistům a novinářům, již otevřeně kritizují antidemokratické, autoritářské a takřka fašistické extremisty, kteří se u nás rojí jako sršni.
Je zcela katastrofální, když se rozdmýchávání nenávisti účastní volený politik. Tentokrát máme na mysli europoslance a čestného předsedu Motoristů Filipa Turka. Pan Turek sprostě urážel automobilového novináře Vojtěcha Dobeše a vyzýval na sociální síti své fanoušky, aby mu dali ránu pěstí. Celá aféra má docela signifikantní motiv. Dobeš si dovolil kritizovat Turkovy přátelské kontakty s íránským velvyslancem.
Takovým ohavným chováním Turek překročil hranici přijatelného chování a současnou studenou občanskou válku přiblížil horké fázi, kdy může eskalovat násilí. Takové výzvy již mohou mít i kriminální charakter.
Neměli bychom ale přitom podceňovat v této aféře íránskou linku. Turek nebyl sám, kdo debatoval s íránským diplomatem o možnostech „porozumění mezi našimi národy“. Před ním to provozoval guru Motoristů Václav Klaus a také komunistka Kateřina Konečná. Turkovi se zjevně docela líbí představa, že by náš národ měl porozumění pro fanatický islamistický režim, který financuje nejhorší teroristická hnutí a perzekuuje vlastní občany. Zvlášť odporné je chování íránského režimu k liberálně smýšlejícím ženám. Chová se k nim represivně a autoritářsky, systematicky potlačuje jejich práva i svobody. Klíčovou roli v tomto hraje náboženská ideologie islámské republiky, která se opírá o šíitskou teokracii a velmi přísný výklad islámského práva šaría. Aspoň víme, co je panu Turkovi sympatické.
Dříve naše extrémní pravice štvala lidi proti muslimům. Připadalo jim, že tím brání naši civilizaci, a nevšimli si, že podstatným znakem této civilizace je tolerance k odlišnostem, pakliže nás neohrožují. Jenže v době, kdy Írán pomáhá Rusku ve vraždění Ukrajinců, se inklinace našich fašounů proměňují. Protože za největšího nepřítele považují vedle Ukrajiny Evropskou unii, tak jsou schopní se spojit třeba s ďáblem.
Je to tristní pohled, neboť v éře sociálních sítích působí jakýkoli extremismus jako normální součást hry. A vypadá to, že bude ještě hůř. Budeme mít skutečně co dělat, abychom uhájili normální slušný svět proti tomu, v němž jsou hodnoty demokratické Evropy systematicky znevažovány a očerňovány. Budeme se muset zřejmě bránit i zákeřnému vyvolávání agresivity a temného běsnění odpůrců svobody a právního státu.