Představení Racek v Dejvickém divadle. FOTO: Dejvické divadlo / se souhlasem
FOTO: Dejvické divadlo / se souhlasem
PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Tentokrát je potřeba poněkud korigovat celkový obraz české společnosti v pozitivním slova smyslu. Jinak by totiž z četby předvolebního deníku mohl čtenář získat dojem depresivního Mordoru. Přitom najdeme úkazy, které vypovídají o mnoha dobrých rysech naší současné atmosféry.
Tak kupříkladu: Ve čtvrtek proběhla v beznadějně vyprodaném Dejvickém divadle derniéra hry Racek od Antona Pavloviče Čechova. Herci hráli toto představení celých dvanáct let. Poslední uvedení známé klasiky sledovalo 28 tisíc lidí ve 170 kinech po celé České republice. Ti lidé přišli na náročnou, tříhodinovou hru, aby viděli geniální výkony herců v čele s charismatickým Ivanem Trojanem. Možnost jít do kina na divadlo umožňuje lidem z desítek, či dokonce stovek českých měst vidět něco, co by pro ně bylo nesmírně obtížné si zařídit.
Podobná zpráva o kulturně aktivních Češích tkví v množství knih, které v Česku vycházejí a které se tu prodají. Náš knižní trh jistě patří spíše k těm menším. Přitom – s ohledem na počet obyvatel – patří Češi mezi největší čtenáře Evropy. Ročně u nás vychází kolem 15 000 až 18 000 titulů, což je v poměru k populaci opravdu nadprůměrné číslo. Celkový roční obrat trhu s knihami se pohybuje okolo 8–9 miliard Kč, což je zhruba 0,3 % HDP.
Dnes byla Květná neděle. Autor tohoto textu je vlastně jakýsi amatérský religionista, který sleduje náboženské chování současných Čechů. Takže je třeba říci, že kostel svatého Ignáce v Praze na Karlově náměstí byl zcela zaplněný a lidé poslouchali neobyčejně dlouhé zpívané pašije podle evangelisty Lukáše. Podle množství lidí, kteří si na Novém Městě nosili větvičky jívy s kočičkami, se zdálo, že jsme ve velmi křesťanské zemi. Nevycházeli jen z našeho největšího jezuitského chrámu, který postavil slavný Carlo Lurago, nýbrž i od benediktýnských Emauz, z latinské mše u svatého Vojtěcha nebo z dominikánského kostela svatého Jiljí. Jako člověk, který z účasti na významném křesťanském svátku odezírá smysl společnosti pro vertikální rozměr lidského života, jsem měl z takového jevu radost.
Začíná poslední týden před Velikonocemi. Průzkum hlásí další pokles Babišova ANO a včera jsem jel poprvé po nové strakonické dálnici. Je vynikající. Nelze zapomenout, že ji nedávno otevíral premiér Petr Fiala s Karlem Havlíčkem za minulou vládu, která se o tuto dálnici také zasloužila. Abychom byli spravedliví. Není prostě všechno tak černé, jak se někdy zdá.
