Donald Trump FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Na nové americké vládě můžeme v přímém přenosu sledovat, co se stane, když do čela státu nastoupí garnitura mentálních dezolátů. Důsledkem je vždycky krize. A protože Spojené státy jsou nejmocnější zemí světa, tak má krize, kterou eskaloval druhý nástup Donalda Trumpa do úřadu prezidenta, planetární rozměr.
Neberme pojem dezolát jako nadávku, nýbrž jako terminus technicus, jehož význam změna dobových souvislostí aktualizovala, neboť jsme potřebovali vyjádřit nový fenomén. Donedávna slovo „dezolát“ označovalo člověka v zuboženém stavu. Pojem pochází z latinského výrazu desolatus, což znamená být „zubožený“ a „v troskách“, a je odvozen od slovesa desolare (zpustošit či opouštět), kde kořen slova solus znamená opuštěný, samotný. V přeneseném smyslu jsme si tak zvykli nejdříve označovat za dezoláty lidi, jejichž psychika je v dezolátním stavu, ale nyní tak označujeme osoby, u nichž byly zpustošeny civilizační hodnoty, jako je zejména vztah ke skutečnosti, tedy k pravdě.
Andrej Babiš je tak typickým dezolátem, protože neuznává žádnou fakticitu a žádnou pravdu. Jeho hierarchie hodnot je na běžné poměry natolik vychýlená směrem k účelovosti a jeho egoistickým potřebám, že pro něj pravda nemá žádnou cenu. Proto třeba může křičet ve sněmovně jako praštěný blázen, že je tu „nová totalita“. Z širšího hlediska má Babišova hodnotová porucha malý význam, ale pro Česko jde o tragédii, která má vzhledem k Babišově síle a vlivu hrozivé důsledky.
V případě Donalda Trumpa a jeho lidí jsou důsledky jejich hodnotového dezolátství skutečně katastrofální pro celý svět. Bývalý britský ministr obrany Ben Wallace čerstvě prohlásil, že je již v podstatě jasné, že by Trumpovy Spojené státy neaktivovaly článek 5 smlouvy NATO, kdyby byl některý z evropských členů aliance napaden. Američtí generálové odstavení z funkcí otevřeně doporučují Evropanům, aby si už nekupovali od USA stíhačky F-35, protože jim nemusejí bez americké podpory fungovat. Vědomí, že jsme v hluboké bezpečnostní krizi, je tedy stále hmatatelnější.
Naprosté selhání v pojetí pravdy jsme nyní zaznamenali u vyjednavačů, kteří za USA jednají s Ruskem o míru. Steve Witkoff papouškuje ruskou propagandu a tvrdí, že na Rusy okupovaném území drtivá většina lidí dala najevo, že chce být pod ruskou vládou. Nevšiml si, že šlo o výsledek zmanipulovaných pseudoreferend, jejichž právní váhu uznala jenom Severní Korea. Další Trumpův vyjednavač Richard Grenell, zvláštní vyslanec pro speciální operace, zase hlásá, že jaderné zbraně, jež Ukrajina podle budapešťského memoranda z roku 1994 předala Rusku, nebyly ukrajinské, a proto musely být „Rusku“ vráceny. Je to stoprocentní lež. Západní země tehdy chtěly, aby jaderné zbraně mělo jenom Rusko, a garantovaly spolu s ním územní celistvost Ukrajiny za to, že se tato nástupnická země po SSSR nechá jaderně odzbrojit. Kdyby se to nestalo, tak by dneska nebyla válka. Jde o chronicky známé skutečnosti, ale Richard Grenell raději rovněž opakuje ruské lži.
Nejhorším příkladem hodnotového dezoláta je ale viceprezident J. D. Vance, který čerstvě zaútočil na Dánsko, jež prý není dobrým spojencem, protože nechce Spojeným státům předat Grónsko. A navíc Vance dodal, že si USA stejně Grónsko vezmou.
Co z toho všeho plyne pro nás, je jasné. Jestli nová americká vláda útočí na své spojence, neuznává smlouvy, nerespektuje fakta a nectí pravdu, tak se naše část Evropy ocitla v bezprecedentním bezpečnostním oslabení, kdy nám USA v případě ruského útoku nepomohou a Evropa musí na své vojenské moci teprve začít tvrdě pracovat. Vyzbrojení je existenční nutností. Bude důležité sledovat, které strany o této věci budou jasně mluvit – a podle toho pak volit.
