
Pieta před filozofickou fakultou FOTO: Jan Šibík / FORUM 24
FOTO: Jan Šibík / FORUM 24

PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Komunistka Kateřina Konečná ze Stačilo! a náš malý český Mussolini Jindřich Rajchl ze slepence kolem Tomia Okamury se pustili do obviňování vlády a zejména ministra vnitra Víta Rakušana, že nesou zodpovědnost za sebevraždu matky jedné z obětí masového vraha z pražské Filozofické fakulty UK v prosinci 2023.
Oba, Konečná i Rajchl, složili před národem patetický slib, že to tak nenechají a budou bojovat za odkaz paní Lenky, která zakončila své psychické utrpení skokem do Macochy. Nedokázala se smířit se zavražděním své dcery Elišky a zoufale volala po vyšetřování a potrestání policie za její údajné selhání. Ze smrti své dcery přitom vinila takřka celý státní aparát, čímž upoutala pozornost antidemokratické a proruské politické scény. A ta vycítila svoji šanci vytřískat z tragédie jedné ženy co nejvíc politických bodů.
Je to zcela principiální problém. Na jedné straně je skutečně legitimní otázkou, zda bylo správné, když se ministr vnitra Rakušan takřka okamžitě po útoku na fakultě postavil za postup policie. Připomeňme, že policisté dostali hlášení o tom, že student filozofické fakulty je ozbrojený, chce se zabít, a pak i to, že zavraždil svého otce a míří zřejmě do školy. Hledali ho ve špatné budově, nedokázali zaměřit jeho mobil, na správnou adresu dorazili jen na skok a s vrahem se těsně minuli. Rakušanova apriorní podpora policie působila, jako by se spíše nechal řídit svými podřízenými, než že by na první místo postavil veřejný zájem. O tom je možné vést kritickou debatu.
Tato veřejná debata se ale stala postupně rejdištěm dezolátských politiků a příznivců Vladimira Putina, kteří se snaží využít cokoli, co by nalomilo důvěru veřejnosti ve státní instituce. To v důsledku znamená zuřivou snahu o destrukci liberální demokracie v naší zemi. Přesně o to jde jak Rajchlovi, tak i Konečné.
Toto historické spojenectví jen nedbale skrývaného fašismu s komunistickou ideologií není ani trochu náhodné. A také není vůbec žádnou náhodou, že si vybrali právě nesmírnou tragédii obětí a pozůstalých útoku na filozofické fakultě, aby ji zneužili pro svůj mocenský boj a pro tak nestoudné a prolhané obviňování vlády, že to nemá žádnou obdobu v polistopadové historii země.
Nešťastná paní Lenka není jen další obětí zrůdného vraha z fakulty. Ona se nevědomky již před tím stala obětí manipulátorů, proruské dezinformační scény a také lidí, kteří si s policií řeší své vlastní problémy. To je třeba temný úkaz naší politiky Róbert Šlachta, který paní Lence nakukal, jak jí chce pomoci v boji „za spravedlnost“.
Když si vzpomeneme na tragédii v norském Oslu v roce 2011, kde pravicový extremista Anders Breivik zavraždil 77 vesměs mladých lidí, tak také můžeme sledovat dlouhou veřejnou debatu o možném selhání policie. Tragédie velkého rozsahu takovou kritiku nutně provází. Ale skutečným nositelem zodpovědnosti za zločin je vždycky především pachatel sám. Rakušanova apriorní podpora policie svědčila o jeho nezkušenosti a nedomyšlenosti jeho chování, ale nikoli o tom, že by chtěl nějaké selhání krýt a nebo že by dokonce mohl nést jakoukoli zodpovědnost za smrt tolika lidí. Konečná a Rajchl ale neváhají chovat se tak, jako by to byl Rakušan, kdo je zodpovědný jak za vraždy na fakultě, tak za sebevraždu paní Lenky.
Je to děsivě nemravná špína. Je třeba se ptát, kdo využíval deprimovanou a zoufalou matku ke svým partikulárním a nebo mocenským cílům. Kdo ji štval proti státním institucím a nakonec i proti vládě. Dezinformační scéna a proruská lobby vycítila, že v této tragédii a v tomto neštěstí je živná půda pro zúčtování s polistopadovou demokracií. A to je to, o co tu jde. Komunisté a fašisté v naší zemi nechtějí jenom zničit jednu vládu s různě schopnými ministry. Chtějí zničit demokratický režim. Proto nás bohužel nemůže překvapit, když bude nyní před volbami každá tragédie, s níž vláda nemá nic společného, zneužita k hecování lidí, k vyvolávání nenávisti a lidového vzteku.