
Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock

PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Náš svět, dosud opřený o silnou euroatlantickou vazbu, se hroutí. Slyšíme, že na obrat amerického kurzu vůči Rusku a Ukrajině musíme odpovědět silnou Evropou. Premiér Petr Fiala řekl, že pro budování silné Evropy potřebujeme hlavně činy, což je podle něj hlavně omezení Green Dealu a obnovení konkurenceschopnosti. Ne že by to nebyla pravda, ale v kontextu ohromného sesuvu světového řádu je to poněkud málo.
Jedinou logickou reakcí na ponižování Ukrajiny a celé Evropy od Donalda Trumpa a jeho garnitury je rychlé budování spojené Evropy. Důvod, proč je Evropa, která má 500 milionů obyvatel, tak směšná vedle Spojených států, jež mají 300 milionů obyvatel, je v tom, že nemá silné vedení a je politicky roztříštěná. Evropská unie se zastavila na polovině, či spíše na třetině cesty ke skutečné integraci. EU není vůbec žádným superstátem, jak blábolí její kritici, protože EU není ani polostátem. Z toho plynou její strukturální neduhy – nedostatek politického mandátu má zakrýt vyžívání se v dětinských regulacích. EU je nedostatečný hybrid a rozvracečská politika Donalda Trumpa tuto realitu slabé Evropy skutečně dokonale obnažila.
Kdybychom opravdu chtěli mít silnou Evropu, tak by to znamenalo, že urychleně vytvoříme z Evropské unie federaci, která by měla silnou armádu. Anebo to řekněme opačně: akutní potřeba reagovat na náhlý soulad mezi USA a brutálně agresivním Ruskem ukazuje na nutnost vytvořit silnou evropskou armádu. A protože taková armáda nemůže mít 27 velení s právem veta, tak by se tím logicky stala z EU federace – Spojené státy evropské. A naším cílem by bylo, aby byly silnější, vyzbrojenější, bohatší a inovativnější než Spojené státy americké.
Jistě lze říci, že jde o nedosažitelnou utopii, protože ke vzniku společného evropského státu tu chybí evropský politický národ. Ale ne tak docela. Bezpečnostní riziko, které vzniká po Trumpově nadbíhání Putinovi, je obrovsky vážné. Pád Ukrajiny může znamenat průnik ruské moci do Evropy v nebývalém rozsahu. A nemusí jít nutně hned o vojáky. Stačí, aby se dál všude množili ruští švábi. Už teď jich je plno a chtějí nás Rusku prodat.
Když jsme mohli sledovat, jak Vladimir Putin svojí agresí nechtěně vytvořil z Ukrajinců silný politický národ, tak by se i Donaldu Trumpovi mohlo podařit skoro nemožné: vytvořit silný evropský politický národ. S federací, s přímo volenými společnými lídry, se společnou měnou (i v Česku) a společnou armádou, v ideálním případě dobře vybavenou jadernými zbraněmi.
Je mi jasné, že takový plán naráží na realitu asi tak třiceti lokálních nacionalismů. Ale právě v rozmanitosti může být síla, pokud by existovala společná vize silné a svobodné Evropy.
Může něco takového prosazovat politický lídr v Česku? To by musel být opravdu hodně odvážný a musel by mít „velký výtlak“, jak se říká, jinak by byl za blázna. Na druhou stranu by přesně takový směr k užší evropské integraci byl logickou odpovědí na nově vzniklé bezpečnostní riziko, v němž jsme se ocitli. Třeba ne v takové míře. Nemusíme chtít hned německé platy. Ale měli bychom chtít být co nejdříve v jedné federaci s Němci. A s Francouzi, Italy, Španěly, Dány, Portugalci, s Nizozemci a tak dále. A také s Ukrajinci, kteří zadržují příval ruského barbarství vlastními těly.
Pak by se mohli pánové Trump a Putin třeba od rána do večera líbat.