
Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock

PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / K evergreenům českých médií patří zprávy, jak nám zase Evropská unie chce zatopit. Tentokrát doslova. Měla nám totiž zdražit kamna a krby požadavkem na větší ekologičnost. A nejspíš nám prý i zakáže naše stará kamna, když si je za vysokou cenu nepředěláme. Tak se to psalo tento týden hned na několika českých zpravodajských webech.
Návrh, který vznikl v aparátu Evropské komise, byl skutečně strašidelný tím, že by nutil uživatele, aby každá nová kamna měla připojení k elektřině. Za pár hodin se ukázalo, že žádný návrh není tak horký, jak se upeče, a alarmující zpráva o drahých kamnech, či dokonce předělání kamen starých rychle vychladla.
Tím nemá být řečeno, že v bruselské administrativě nevznikají návrhy opatření, která jsou nerealistická, nebo dokonce absurdní. Takové návrhy vytváří každý velký byrokratický aparát. Tento konkrétní případ dobře okomentoval český europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský: je to podle něj „další z pomníků Franse Timmermanse“, bývalého eurokomisaře pro klimatickou změnu, který pocházel z radikální zeleno-levicové koalice v Nizozemsku.
O co tedy vlastně jde?
Evropská komise připravuje novou směrnici, která by od roku 2027 výrazně zpřísnila limity pevných částic nebo snížila emisní limity oxidu uhelnatého a oxidů dusíku. Konkrétně by se tato opatření dotkla řady kotlů, krbů a kamen na uhlí, dřevo a biomasu. Ty by podle dokumentu měly být vybaveny automatickou regulací spalování s připojením k elektronickému řízení a senzorům, které by upravovaly přívod vzduchu.
Když se takový návrh, který jistě ani samotní členové Evropské komise neznají, objeví, tak se vždycky spustí klasický mediální cirkus: Evropa chce zdražit kamna! A už jsme i četli, že krbové vložky za 50 tisíc korun budou stát 80 tisíc. K tomu je třeba ještě připočíst náklady na elektřinu.
Kdyby skutečně něco takového prošlo, tak je to enormní zátěž zejména pro venkovské obyvatelstvo. Při schopnostech populistů typu Andreje Babiše udělat z každého prdu velkou smradlavou kouli by takové opatření eskalovalo prudkou nenávist vůči celé Evropské unii.
Green Deal schválil Babiš
Ve skutečnosti se tímto způsobem v Evropské unii nerozhoduje. Když se objeví nějaký návrh, tak je na politicích členských států v Evropské radě nebo na europoslancích v Evropském parlamentu, aby se k danému návrhu rozumně postavili.
Dodejme, že úředníci Evropské komise si své návrhy nevymýšlejí proto, že by se každý den zabývali škodolibou otázkou, jak lidem na českém a moravském venkově znepříjemnit život. Oni prostě naplňují předchozí instrukce a dohody, k nimž se předtím členské státy v obecné rovině zavázaly.
V případě Grean Dealu, který za Česko schválil coby český premiér Andrej Babiš, se jedná o ambiciózní plán snížení emisí. A tento plán vznikl jako reakce na hmatatelný problém, že se nám počasí doslova mění před očima. Tuto zimu jsme v Praze prakticky už neviděli sníh. Letní vedra jsou v polovině Evropy už nesnesitelná a bude asi hůř.
Z extrému do extrému
Západoevropští voliči chtěli od svých politiků, aby s tím něco dělali, a tato atmosféra klimatické paniky byla vodou na mlýn zeleným extrémistům, kteří by údajné záchraně planety podřídili nejen životní úroveň obyvatelstva, ale v důsledku klidně i samotnou demokracii.
Frans Timmermans skutečně tlačil aparát komise do extrémů a ty extrémy tu pořád máme. Takže vedle extrémů v počasí čelíme navíc i extrémním reakcím na klimatickou změnu. To, co nyní čeká Evropu, je nalezení vyváženého středu.
Nelze dost dobře vysvětlit voličům, že oteplování planety zastavíme předěláním našich kamen, když nám nad hlavami létá tolik letadel, a také víme, že největší znečištění atmosféry způsobují gigantické čínské kontejnerové lodě.
Andreji Babišovi bychom ale neměli tolik vyčítat, že podepsal Green Deal, ale spíše to, že se k němu nyní nehlásí a že z něj lživě obviňuje současnou vládní koalici. Ta přitom extrémním nápadům úředníků, kteří ještě stále jedou v Timmermansových kolejích, právě nyní docela efektivně čelí.
Když to shrneme: kamna a krby se určitě budou postupně zlepšovat tak, aby byl jejich provoz čistší. To je logický vývoj, je třeba s tím počítat a je to jedině správně. Žádný útok na statisíce Čechů na venkově a na jejich dosavadní kamna, jak jsme si mohli přečíst, se ale nekoná. Šlo o jeden z předběžných návrhů, na jehož přemrštěnost už řada politiků včas upozornila.
Podstatné je, abychom uměli odlišovat, co je skutečné opatření Evropské unie a co jsou nápady nějakého oddělení, které má za úkol hledat řešení, jak naplnit cíle zelené dohody. V tom je ten zásadní rozdíl. Jinak nám zase naše populistické strany budou lhát, že nám Evropa chce vzít naše stará dobrá kamna.
Vzpomeňme si, jak nám před minulými eurovolbami hnutí ANO tvrdilo, že nás EU nutí jíst brouky. Takže ruku na srdce: už jste ty brouky opravdu jedli? Já tedy ne.