
Předseda Motoristů Petr Macinka a europoslanec Filip Turek FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Nehorázné výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o Ukrajině sklízejí potlesk nejen v Rusku, nýbrž i u našich domácích proruských a antiliberálních stran. Líbí se jim, když Trump plácne, že by Ukrajina mohla být i ruská, třebaže pak zase řekne i opak. Líbí se jim totální lež, že Ukrajina si s válkou začala a že se měla už dávno dohodnout. Je to, jako by se znásilňovaná žena měla dohodnout s násilníkem, že mu bude po vůli sama a ochotně.
To je v kostce třeba názor takové Trikolory. Tato pseudokonzervativní strana již protestuje, že prezident Petr Pavel vyzval Evropu, aby se postavila za Ukrajinu i bez Spojených států. Náš prezident se tak podle trikoloristů ukázal jako válečný štváč. Když si to opět převedeme na příklad se znásilněním, tak Trikolora hájí práva násilníka a kritizuje svědka, který chce znásilnění zabránit a znásilněné ženy se zastat. Kazit násilníkovi znásilňování je pro Trikoloru neodpustitelný projev militarismu.
Parlamentní listy, coby mediální orgán českých dezolátů, přinesly zprávu o Trumpových výrocích v neskrývaně radostném tónu. Jejich titulek zní: „Trump vykoupal Ukrajinu v její válce. A je veselo“. Válka, v níž ruská armáda zavraždila tisíce civilistů včetně malých dětí, je tedy pro redakci Parlamentních listů nějakým nesmyslem, v němž ten moudrý a vtipný americký prezident dokázal tu hloupou Ukrajinu dobře vykoupat. A celé je to předmětem bujarého veselí. Tedy možná v redakci Parlamentních listů.
Ovšem nejdále to s nechutností opět dotáhl europoslanec za Motoristy Filip Turek. Ten v reakci na Trumpovo chování, z něhož plyne ochota postoupit okupovaná ukrajinská území Ruské federaci, napsal: „Možná je na čase se začít hlasitě zajímat o Podkarpatskou Rus.“
Kdyby se člověk pana Turka neštítil, bylo by na místě se ho zeptat, jak to přesně myslel. Určitě by řekl, že to byl jenom vtip. Jako to hajlování. Problém je jen v tom, že za tím vtipem se ozývá hlas krevní skupiny, která ho spojuje jak s okupanty z doby nacismu, tak s okupanty z Putinova Kremlu. Je to krevní skupina, která adoruje sílu a pohrdá právem. Když si Filip Turek dělá legraci, že bychom si měli říct o vrácení Podkarpatské Rusi, tak se tím opět vysmívá znásilněné zemi a adoruje násilníka. Jen nevíme, jak by se mu líbilo, kdybychom třeba museli odevzdat Putinovi Moravu. Třeba by tomu také zatleskal.
Dodejme, že tento druh dezolátství se nevyhýbá naší nejsilnější politické straně, tedy Babišovu ANO. Vrchní Babišův rusofil Radek Vondráček se už nechal slyšet, že skutečný mír se tvoří na setkání v Rijádu, kde americká delegace jedná s ruskou. A nikoli nějaká Evropa se svým „primitivním antiamerikanismem“. Vondráček také napsal, že „Evropa v čele s paní Ursulou je mimo. Je to smutné, ale je to fakt.“ Z primitivního antiamerikanismu Vondráček obvinil i Čechy, kteří hlasitě nesouhlasí s Trumpovou zradou Ukrajiny.
Kdo by to řekl. Ještě nedávno jsme byli podle dezolátů Vondráčkova střihu pouzí otroci Ameriky a dneska jsme primitivní antiamerikanisté. Čert aby se v tom vyznal.