Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vyvrátil někdejšímu ministru financí Andreji Babišovi jeho sebechválu ohledně skvělého přebytkového hospodaření vlády za rok 2016.

Kdyby Babiš přesto tvrdil, že je loňský přebytek jeho zásluhou, musel by se hlásit i k letošnímu plnění rozpočtu. Letos bychom už, nebýt peněz z Evropské unie, byli v deficitu, podle vývoje lze očekávat, že nakonec v deficitu navzdory rychle rostoucí ekonomice skončíme, a přitom od ledna do srpna poklesly vládní investice meziročně o 26 %, přičemž i vloni byly nezvykle nízké.

Jak už jsme vás informovali, vloni nás ve skutečnosti zachránily výhradně peníze přitékající z EU. Bez nich bychom skončili v deficitu. Nové programové období se však opět nedaří rozjet (tak jako se to stalo i vládám minulým). Proto nám už podle NKÚ peníze z EU pomáhají mnohem méně.

Kromě toho však vládě pomohly také nízké úroky, k čemuž dopomohla také Česká národní banka, která za účelem nižších úroků a vyšší inflace znehodnocovala Čechům úspory a oslabovala naši měnu.

NKÚ však zdůrazňuje zejména neobvykle nízkou investiční aktivitu vlády. Vláda Bohuslava Sobotky zkrátka škrtala investice. Nebo byly v rozpočtu naplánované, ale jednotlivá ministerstva, úřady či státní podniky je pak neuskutečnily.

Podle NKÚ byl vloni podíl běžných (tedy řekněme čistě provozních) výdajů na celkových vládních výdajích nejvyšší za posledních 14 let. Byly tedy překonány dokonce i některé „dávné“ roky vlády levice.

Naproti tomu čerpání peněz na investice bylo nejnižší za posledních deset let. Navzdory tomu, že jsme se od té doby dostali na ekonomicky mnohem vyšší úroveň. Že bychom na tom podle vlády byli už tak dobře, že ani není nutné investovat do oprav a výstavby silnic, dálnic či železnic a není už potřeba lít peníze do rekonstrukcí či výstavby nemocnic či státem ovládaných elektráren? Ani nemluvě o vědě, chodnících, hasičích, čističkách vod či plavčících.

Dále NKÚ kritizuje také „projedení“ rozpočtových rezerv, které by měly být vládami ponechávány na horší časy, tedy zejména na dobu, kdy se výrazně zvýší úroky. Je sice oprávněné výši rezerv poněkud korigovat, pokud by se vládě zdály příliš vysoké, ale je velmi riskantní a není tedy oprávněné se rozpočtových rezerv úplně zbavit. Zkrátka je zlikvidovat. Přesně to se stalo, jak už to tak bývá, když přijde vláda spíše levicová po vládě spíše pravicové. Vláda Petra Nečase po sobě zanechala navzdory tehdy probíhající světové hospodářské krizi vysoké rezervy v řádu desítek miliard. Ke konci roku 2016 však zbyly už jen tři miliardy.

Otázkou však je, zda lze vládním výkazům o hospodaření vůbec věřit. Jak zjistil NKÚ už dříve při namátkové kontrole výkazů za rok 2015, ministerstvo financí mělo v účetnictví chyby za více než 240 miliard korun. Některé z nich se zdají být záměrné a nelze vyloučit, že v nich ministerstvo již nepokračuje (zvlášť když se na ně přišlo), ale jiné spočívaly v zřejmě nezáměrných chybných postupech při účtování.