Ruský prezident Vladimir Putin FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace
Dánská vojenská zpravodajská služba (FE) v nové zprávě varuje, že Rusko může Švédsku a Finsku vyhrožovat jadernými zbraněmi. Cílem je podle ní vyvinout tlak na zastavení výstavby základen NATO a umisťování dalších raketových systémů na půdě nových členů NATO. O zprávě FE informoval deník Dagens Nyheter.
„Rusko se bude snažit odradit Švédsko a Finsko od toho, aby umožnily NATO budovat vojenskou infrastrukturu, jako jsou sklady materiálu, a umístily v obou zemích zbraňové systémy dlouhého doletu a jaderné zbraně,“ píše FE. Podle ní se je Rusko bude snažit ovlivňovat především „ostrou rétorikou, která může obsahovat i jaderné hrozby“.
Henrik Garmer, zástupce vedoucího oddělení švédské vojenské a bezpečnostní služby, to nepovažuje za nemožné. „Jako členové NATO musíme být připraveni, že se Rusko bude snažit tímto typem hrozby ovlivnit švédskou a finskou politiku a veřejné mínění směrem, který pro něj bude výhodný.“
Ani Erik Melander, expert v oblasti míru a konfliktů na Uppsalské univerzitě, nebude podle svých slov překvapen, pokud na ruské jaderné hrozby dojde. „Jsou určitým druhem pokusu o ovlivňování. Ale zda by to znamenalo něco jiného než prázdné řeči, je velmi těžké posoudit,“ uvedl vědec, který je zároveň představitelem Centra Alvy Myrdala pro jaderné odzbrojení na Uppsalské univerzitě.
Rusko podle něj chce, aby se Švédsko a Finsko v NATO držely při zemi. Ruské vedení si nepřeje další základny, zbraňové systémy ani vojenské síly NATO v oblasti Baltského moře a severního polárního kruhu.
„Jedná se o zastrašování a demoralizování. Abychom si Rusko v různých otázkách nebrali na paškál. Abychom začali dělat ústupky a ohýbat se, protože se bojíme,“ vysvětlil Melander.
FE také píše, že Rusko může vyhrožovat kvůli rozmístění jaderných zbraní ve Švédsku. Tamní vláda a strana Švédští demokraté několikrát prohlásily, že jaderné zbraně by v době míru neměly být ve Švédsku umístěny, ale ve válce platí jiná pravidla. Tento postoj je politicky kontroverzní – opoziční zelení a Levicová strana chtějí uzákonit zákaz jaderných zbraní na švédském území.
Pokud jde o základny a infrastrukturu, švédský parlament loni schválil dohodu, která otevírá dveře americkým jednotkám a uskladnění materiálu na 17 různých základnách od Kiruny na severu Švédska až po Ravlundu na jihu. Vláda rovněž oznámila, že Švédsko povede zřizování nových sil NATO ve Finsku.
Kristina Melinová, odbornice na Rusko ve Švédském obranném a výzkumném institutu, tvrdí, že od doby, kdy se Švédsko stalo členem NATO, žádné hrozby od vysokých ruských představitelů nezaznamenala. „Přicházely hlavně před vstupem do NATO,“ uvedla.
Když tehdy Švédsko a Finsko podaly přihlášku do aliance, Rusko hovořilo o tom, že odpoví „vojensko-technickými opatřeními“. Finské ozbrojené síly předpovídají, že Rusko po skončení války na Ukrajině zvýší počet vojáků v blízkosti hranic z 30 000 na 80 000 osob.
Hrozby bez činů jsou k ničemu
„Ještě před válkou však byly jaderné zbraně použity k prosazení nového bezpečnostního uspořádání v Evropě, které by více odpovídalo ruským zájmům,“ dodala Melinová.
Opakované hrozby jadernými zbraněmi, které od zahájení agrese vůči Ukrajině z Ruska zaznívají, považují odborníci za pokusy zastavit západní pomoc Ukrajině – avšak bez úspěchu. „Tyto hrozby jsou tím méně účinné, čím více vyhrožujete, pokud je nenásledují činy. To je pro Rusko dilema. V ruských politických kruzích probíhá diskuse o tom, že hrozby nedokázaly zabránit západní podpoře,“ řekla Melinová.
Také norská zpravodajská služba ve svém nejnovějším hodnocení rizik varuje před ruskými hrozbami a pokusy o ovlivňování Švédska a Finska.
Expertka na Rusko Inga Näslundová z Mezinárodního centra Olofa Palmeho sleduje ruská prohlášení namířená proti Západu již několik let. „Pro Rusko je velkým zklamáním, že Švédsko a Finsko vstoupily do NATO, ale hrozby by se neměly přeceňovat. Jsou tu proto, aby nás vyděsily, a my se nemůžeme nechat paralyzovat.“
