Český biolog Jan Zrzavý se zabývá též evoluční biologií FOTO: wikimedia commons (Michal Maňas / CC BY 3.0)
FOTO: wikimedia commons (Michal Maňas / CC BY 3.0)
Jan Zrzavý patří k předním českým biologům zabývajícím se evoluční biologií a fylogenezí. Jako profesor působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a zároveň v Biologickém centru Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Mimo jiné se zabývá i zkoumáním evoluce člověka a v rozhovoru pro náš deník FORUM 24 vysvětluje, jak je to vlastně s příbuzností různých lidských skupin a nakolik je adekvátní používání pojmu „rasa“.
Proč jsou Rusové a Čečenci tak nadstandardně krutí, jak se ukazuje nejen ve válkách z posledních let? Je to snad v genech?
Není. Když se na lidstvo podíváme z genetického pohledu, najdeme leckde hranice, ale v západní Eurasii nikoli, tady jsme všichni stejní, leda se mírně a povlovně měníme od jihozápadu k severovýchodu. Něco bude souviset s kulturou – třeba horské národy, které žijí v přísné izolaci, bývají obecně k nesnesení – a něco prostě dějinná příležitost. Ale obecně platí, že větší rozdíl je mezi extrémními jedinci uvnitř jedné populace než mezi průměrnými jedinci dvou populací – neboli i když uvěříme na národní povahu, pro chování jednotlivých příslušníků toho národa z toho nic závazného neplyne.
Čím to, že nejdál to dotáhli míšenci neandrtálců, které považujeme za primitivy, a ne „čistí“ sapienti, prosím?
Bůh suď – ono se těžko analyzuje to „dotáhli nejdál“. V mnoha směrech jsme prostě jenom byli první v čase – když jsme dorazili na Fidži, zrovna se tam rozvíjelo námořní impérium benátského typu, ale holt Britové byli tehdy přece jenom o trochu lepší.
Věčná škoda, že Oceánie neměla třeba 100 let izolace navíc, mohli jsme pak potkat něco pozoruhodného. My ze Západu jsme to dotáhli nejdál i vůči Východu, kde jsou neandrtálské geny také, zrovna tak jsou v Austrálii a na Nové Guineji. Neandrtálské geny nám (pokud víme) daly hlavně modifikace pokožky a jejích derivátů (vlasy) a speciální eurasijské modifikace imunity, což nám obojí umožnilo kolonizovat nové oblasti planety mimo Afriku a k tomu i severní území – zbytek jsou jenom spekulace.
Kde se dnes vyskytují neandrtálské geny?
Hybridizace s neandrtálci proběhla na Blízkém východě, potom patrně vícekrát v Evropě a na Sibiři. Naopak nevíme, jak to bylo ve východní Asii, ale neandrtálských genů je tam víc než u nás, ačkoliv tam – pokud víme – moderní lidé a neandrtálci nekoexistovali, neandrtálci končí Altajem. Neboli – neandrtálské geny mají všichni mimo Afriku a všichni, kdo jsou potomky zpětných migrací z Asie do Afriky. Takže severní Afrika ano, severovýchod ano (na jih řekněme po Tanzanii), vlastní bantuská Afrika, Pygmejové a Khoisané ne – leda z moderních koloniálních hybridizací.
Myslím, že nic jako rasa neexistuje, je to předvědecký termín z doby, kdy se svět skládal z pěti elementů, a ne z prvků periodické tabulky. Ale jak to vůbec nazvat, všechny ty v rozdílných parametrech odlišné skupiny lidí – populace, kmeny, či jen haplogrupy a clady, čemuž laik nerozumí?
Nemáme slovo, které by označovalo realitu a zároveň si o něm kdejaký blbec kdeco a priori nemyslel. „Kmen“ se pro lidi nehodí, protože to je taky politická jednotka, cosi mezi tlupou a státem, „populace“ je v podstatě celé lidstvo, naopak „lokální populace“ je zase moc malá, „haplotyp“ je nesmysl, to se týká mitochondriální DNA a Y chromozomů, „clade“ (ve smyslu „fylogenetická větev“) by se mohl hodit, ale nesmí se to brát doslova, protože všechny populace jsou geneticky aspoň trochu propojené – nejlepší by byla ta „rasa“, ale to by se muselo zařídit, aby se to slovo neužívalo pro černochy, Židy, árijce a podobně.
Jinak na počtu nesejde – těch „ras“ je v podstatě šest až sedm. Khoisané, praví černoši, východní Afrika, západní Eurasie a severní Afrika, východní Asie s Amerikou a Oceánií, Austrálie s Novou Guineou a Melanésií, sedmí jsou asi Pygmejové – když budete chtít pět ras, stačí spojit celou „ne-Afriku“ do jedné. Takže mimochodem Češi, Němci, Arabové, Židé a Romové jsou jistě jedna rasa. S rasismem to zjevně nemá nic společného, ten dokážou uplatňovat i Angličané vůči Irům, když se chce. Ono na tom nic složitého není – akorát je to téma zavalené tolika předsudky osobními, školními a politickými, že si o tom každý něco myslí a obvykle si myslí blbosti – Země není placatá a rasy neodpovídají barvám domu Romanovců (černá–bílá–žlutá).
A jak lze pojem „rasy“ vysvětlit lidem s „IQ pod 110 starého skóre“, což je více než polovina voličů?
Nu, zkusme to, to už je úděl pedagoga. Dnešní lidstvo vzniklo patrně v Africe před čtvrtmilionem let a bylo od počátku rozděleno do malých lokálních skupinek. Ty se občas geneticky mísily, ale většina množení se odehrávala uvnitř těchto skupin, takže se od sebe geneticky odlišovaly. Kromě genetické izolace se ovšem objevovaly i rozdíly vyvolané životem v různém prostředí – prales, poušť. Tyhle lidské skupiny cestovaly po Africe a vytvořily velmi složitou mozaiku a někdy před 80 tisíci lety lidé z východní Afriky vyrazili i do Eurasie.
Tam genetické štěpení pokračovalo – ale protože ty rozdíly nikdy nebyly velké, nikdy nedosáhlo podstatné hranice: nikdy nevznikly genetické bariéry, které by bránily dalšímu míšení. Také jsme v Eurasii potkali jiné druhy lidí, které tam vznikly ze starších migrací z Afriky ven, tedy neandrtálce a denisovany, a křížili jsme se i s nimi – ovšem tady to vypadá, že genetické bariéry už byly vytvořeny, takže v sobě máme jen pár procent jejich genů, i když se zdá, že křížení samo nebylo vzácné.
Výsledkem je to, že lidstvo představuje složitou hierarchii populací, které jsou geneticky rozpoznatelné a geograficky založené – no a právě proto, že jde o kombinaci genetických rozdílů, které vznikly náhodou, izolací, a těch, které vznikly přizpůsobením místnímu prostředí, jsou tyto skupiny populací většinou i poznat na první pohled. Poznají se třeba i podle barvy pleti, ale pozor: protože to všechno začalo dávno v Africe, jsou Afričané zdaleka geneticky nejpestřejší a ani na pohled si nejsou podobní. Ta černá pleť, což je očividně přizpůsobení pro život v tropech, to zastírá: „černoši“ k sobě historicky ani geograficky nepatří. A teď ještě víc pozor: genetické rozdíly mezi těmito skupinami populací jsou pořád spíše nepatrné (celé lidstvo je asi tak pestré jako jedna populace šimpanzů) a z faktu, že dvě skupiny lidí, třeba Sanové a Číňani, se od sebe historicky, geneticky a geograficky liší, neplyne, že se liší ještě v něčem jiném, třeba v IQ. Možná ano, ale to se musí vyzkoumat. Samozřejmě se liší – Sanové honí antilopy po poušti a Číňani pěstují rýži, ale to je kultura, ne genetika.
Vysvětlil jste mi, že všichni mimo Afriku jsme potomky jedné migrační vlny Homo sapiens sapiens, poté co se zkřížila na Blízkém východě s neandrtálci. Praotec Číňanů sinantropus je tedy produktem tamní propagandy a jsme ze stejného kořene. Kdy ta vlna asi začala, jak dlouho trvala, a čím to, že ze stejného základu kolem rovníku a v teple vznikly národy s tak sofistikovanou kulturou, jako je čínská, ale jen o kousek dál Aboriginci?
Právě ty rozdíly mezi blízce příbuznými populacemi dokazují, že nejde o geny, ale o kulturu. Jak to přišlo, že se kultury liší takto zásadně, pochopitelně těžko říct, ale zkusme to: zásadní je vznik zemědělství, tedy odpojení života od toho, co příroda dává, a schopnost produkovat si potravu. Ale to lze jen tam, kde jsou ty správné rostliny a zvířata. Zemědělství vzniklo asi desetkrát – úrodný půlměsíc na Blízkém východě, Čína, Nová Guinea, patrně i dvakrát v Africe a asi třikrát v Americe. Další level je metalurgie, i ta vznikla mnohokrát. A potom města a státy, taky mnohokrát nezávisle. Chce to přinejmenším určitou populační hustotu. Ale také se čeká na nápad, prostě jehlu nebo pergamen musel někdo vynalézt, úplně stejně jako žárovku – ale kde je hodně lidí na malém území, tam se vynálezy kumulují a navzájem oplodňují.
Jak je to vlastně s vymíráním a zánikem etnik, co si pod tím představit?
Etnika jistě zanikala a zanikají, dokonce velmi rychle, ale jen málokdy zánik etnika spočívá ve vyhynutí těch lidí, oni se spíše přidají k jinému etniku. To je ten rozdíl mezi vymíráním druhů a etnik – panda nezanikne tím, že by se změnila v brtníka. A to se týká jazyků i způsobu života. Kolik lidí chce žít „původním způsobem života“, nevím, zeptejte se jich. Ještě před sto lety byly jednotlivé kusy světa z velké části izolované, dnes už nejsou a globalizace si sahá pro každého z nás individuálně.
Teprve teď můžeme zjistit, kdo o svůj „původní způsob života“ opravdu stojí a kdo k němu byl jenom nucen izolací. Jsou pošuci, kteří dobrovolně žijí na Šumavě v maringotce, a obdobní pošuci jistě existují i v Amazonii. Kde lidé měli jasnou možnost volby, ponechali si nějaký folklorní kolorit ve stylu pomlázky a pouličních kádí s kapry, v různé míře i jazyk a jinak nic. Uvidíme. Situace, kdy někdo pochytal domorodce a oblékl je do kalhot, už jsou v dnešním světě vzácné. Spíš je inspirujeme tím, že jim ukážeme, že med se nekrade lesním včelám, nýbrž kupuje v obchoďáku.
Podařilo se lovecko-sběračské národy někde asimilovat tak, aby jejich příslušníci neskončili jako závislí na alkoholu a polehávající kolem popelnic?
Žádná populace se u popelnic neválí celá, a naopak žádná populace se nechová civilizovaně celá, takže to musíte kvantifikovat, jinak to nemá smysl. Tedy kolik Austrálců má nosit kalhoty a kravatu, abyste jim uznal úspěšnou asimilaci? A proč? Analogicky: kolik Čechů se naučilo německy, aby mohli být uznáni za součást civilizované Evropy?
Nemyslím kalhoty, ale doložitelný úspěch v „naší“ globální technologické civilizaci. Nedávno první Aboriginec dosáhl titulu Ph.D. – což úspěch je. Ale kolik procent populace z těchto národů kolem rovníku udělalo doktorát či přihlásilo patent?
Netuším. Ale hlavně to živě cítím jako nesmysl: počet nositelů titulu Ph.D. závisí pouze a výhradně na tom, kolik nositelů titulu chce mít ten, kdo má právo tituly udělovat. U nás jsme za pár desetiletí velmi výrazně zvýšili počet absolventů všech typů vzdělání – jsme úspěšněji civilizovaní než před 30 lety? Věřte mi, já u toho nárůstu vzdělanosti byl.
K vámi navržené analogii: vy sám prosím považujete většinu Čechů za součást civilizované Evropy?
Jistěže. Evropu dělá pšenice, železo, města, státy, univerzity, gramotnost, Řím, renesance, reformace, šedesátá léta, nukleární rodina, elektrifikace. To všechno máme v Evropě úplně všichni a ničím se nelišíme, hranice vede někde po linii od Sankt-Petěrburgu po Terst.
Dotáhly to národy nevykazující takovou míru strukturace někde dále než k lovecko-sběračské existenci?
No jistě – zemědělství vzniklo asi desetkrát nezávisle, mimo jiné v horách Nové Guineje, a dnes jsou skoro všichni lidé v tropech zemědělci.
I když mnozí to zemědělství chytli odjinud (ale to Evropané také), lovci a sběrači sice byli původně všude, ale bílí kolonizátoři už potkávali zemědělce všude po světě – Afrika, Amerika, Asie, Nová Guinea, Oceánie. Lovci a sběrači jsou významněji zastoupeni jenom mezi Khoisany (ale i ti byli z velké části pastevci), Pygmeji, Austrálci, samozřejmě i obyvateli Arktidy. K nepatrným zbytkům patří Andamanci a Ainové. Někde vznikli lovci a sběrači ze zemědělců, jako na Jižním ostrově Nového Zélandu.
Prérijní indiánské kmeny, a většinou to byli lovci, byť sekundárně, se k lovu vrátili. Středoameričtí a jihoameričtí indiáni v Andách naopak vytvořili monumentální civilizace. Nedávno jsem četl, že genetici zjistili v Jižní Americe „25 000 let staré geny“, doklady o tom, že tamní národy jsou z jiné migrační vlny a měly o 15 000 let času více. Byla ta vlna?
To je složitější. Do Ameriky se šlo ze severovýchodní Asie nejmíň třikrát, dejme tomu před 15 až 20 tisíci lety, takže geny staré 25 tisíc let tam samozřejmě jsou, ale ty se klidně mohly diferencovat už v Beringii. Zatím to nevypadá, že by se někdo do Ameriky dostal nějak podstatně dřív nebo jinudy (předkolumbovské kontakty s Evropou i Polynésií byly, ale to je všechno velmi mladé). Ale nijak by se mnou neotřáslo, kdyby se něco staršího našlo – osídlení východní Asie i Sibiře je staré a času bylo dost. Někteří si do Ameriky přinesli i geny příbuzné dnešním Austrálcům či Novoguinejcům, jenže tyhle populace kdysi sahaly až do Japonska, to už je do Beringie jenom skok.
Jsou nějak „vidět“ geny denisovanů u národů, které je v DNA předků na rozdíl od nás mají?
Odpověď zní: moderní člověk + neandrtálec (čili Evropa, Blízký východ, Asie, Austrálie, Amerika) versus moderní člověk + neandrtálec + denisovan, tj. to druhé, je podmnožinou toho prvního. Nevidím rozdíl. Geny denisovanů, to je jižní Čína, mozaikovitě jihovýchodní Asie, nápadně mnoho u některých etnik na Filipínách. Velmi mnoho – a tedy patrně velmi recentní hybridizace na Nové Guineji, k tomu Austrálie, Melanésie, ale menší míra genů denisovanů je i v Tibetu nebo v Amazonii. Suma sumárum: skoro celé lidstvo od Altaje na východ má denisovanské geny pro imunitu nebo pro přežívání ve vysokých horách (Tibet), ale nic nápadného co do celkové civilizovanosti.
Ale ať si rozumíme: co znamená, že „máme neandrtálské geny“? Lidé v populaci mají různé varianty genů, třeba pro barvu očí nebo krevní skupiny a každý konkrétní člověk má svůj konkrétní výsek z téhle variability. Třeba modré oči a AB Rh+. Po té hybridizaci s neandrtálci prostě některé z těchto variant jsou cizího původu, u různých genů je to různé, průměrně dejme tomu 1 až 2 %. Neboli jsou mezi námi jedinci, kteří nemají skoro žádné neandrtálské geny, a jiní, kteří jich mají víc. Tedy neznamená to, že někde nějaký kus chromozomu je čistě neandrtálský a máme ho všichni.
Co ve vašem oboru vlastně považujete z hlediska dějin lidstva za „recentní“ čili „soudobé“ a „nové“? A už se ví, kdy vyhynuli denisované?
Lidstvo se objevilo asi před 250 tisíci lety, cesta z Afriky se odehrála řekněme před 80 tisíci, v Evropě se lidé objevili před 40 tisíci, ale spíš ještě více lety, zemědělství vzniklo asi před 10 tisíci lety, to nejstarší však o něco dříve. Velmi recentní jsou pro mě děje, k nimž došlo poté, co lidstvo osídlilo planetu, nebo ještě spíše poté, co přešlo na zemědělství. O vyhynutí denisovanů se neví nic – problém je, že o nich nejvíc víme z našich vlastních genomů, těch reálně nalezených kostí je minimum. Na té Nové Guineji to opravdu vypadá jenom na pár desítek tisíc let, tedy vymřeli před 30 tisíci lety, možná i později. Ale dnešní lidé tam jsou už 50 tisíc let.
Podařilo se žijící míšence s denisovany někde asimilovat? A jeví někde zájem o setrvání ve svém původním způsobu života?
Ona je vůbec otázka, co si pod tou asimilací představujete. Pilota, chirurga, soudce? Tak třeba na Papui Nové Guineji, tam to všechno je. Anebo stačí člověk v tričku a s mobilem? Tak ti jsou úplně všude. Pokud jde o ono setrvání: zrovna jsme publikovali velkou analýzu původních jazyků tohoto ostrovního státu. Rapidně mizí, přestože si jich Papuánci vysoce cení. Ale SMS se prostě musí posílat v jazyku, kterému někdo rozumí, což je buď angličtina, nebo „tok pisin“ (pidgin), čili oni by rádi spojili tradici s modernitou, a to nejde. A jen na okraj – papuánští piloti už také existují, dokonce v druhé generaci.
Vy de facto říkáte, že existuje sedm základních od sebe geneticky, původem odlišných množin lidí s vyšší příbuzností mezi sebou než s kýmkoliv z ostatních skupin. Termín rasa je už naplněn jiným obsahem, je zatížený a potřebujeme jiné slovo. Ale já to jiné slovo místo „rasa“ či „populace“ neznám – já jsem jen tlumočník a chtěl jsem našim čtenářům přetlumočit, jak se tomu má říkat v souladu s vědeckými poznatky dnešní vědy.
Standardní odpovědí na sdělení, že „rasa neexistuje“, je v Česku: „To jako že černoši nejsou černý, nebo jako co?“ Jak to vysvětlit a jak to nazvat, když slovo rasa je definitivně zkompromitované? Co třeba říct: „Vy blbci nechápete, že černí byli všichni lidi, někteří zběleli. Nejmíň dvakrát nezávisle – v Evropě a v Asii, a ti, kdo černí zůstali, si nejsou příbuzní?“ Nebo tak něco…
Ale věda vám řekne, jak to je a co to je, ale neřekne vám, jak tomu říkat, termíny nejsou věda. Já uznávám, že pojem „rasa“ je dnes stěží použitelný, ale opravdu netuším, jak tomu říkat, ani nevidím, že by někdo nějakou novou terminologii vymýšlel. Uznávám – lidé se toho bojí. Ale taky to slovo zjevně na nic nepotřebujeme – o tom, co vám tady povídám, vycházejí stovky vědeckých článků a nepotřebují ani „rasu“, ani její novější substituci. Jsou to prostě „geograficko-genetické populace“ či „skupiny populací“.
Unese naše ego, že jednou z hlavních evolučních výhod našeho druhu byla ochota a schopnost plodně se pářit kdykoliv s kýmkoliv a kdekoliv?
Ego vzal čert, ale ochota se plodně pářit s kýmkoliv je univerzální. Snad všichni savci mají v genofondu cizí geny. Naopak ta naše schopnost se plodně pářit s jinými druhy lidí nebyla nic moc, proto je těch cizích genů tak málo. Vypadá to, že hybridizací byla spousta, ale následná selekce ty cizí geny vymetla, protože hybridi měli nižší rozmnožovací úspěšnost, zejména muži.
Omluvte mou laickou terminologii: co vlastně umožnilo našemu druhu kolonizovat tak obrovskou paletu ekosystémů?
Jsme chytřejší než jiní živočichové, o tom žádný spor, a od určitého levelu si svůj ekosystém nosíme s sebou jako šnek ulitu. Ten level je dost dávný – oheň, bydlení, oblečení mají všichni, k tomu později přibyla produkce potravin. No a samozřejmě Eskymáci mají kajak a Patagonci bolaso. Tou otázkou naznačujete, že někdo tuhle diverzitu popírá nebo že někdo říká, že by být neměla a všichni by měli žít jako Češi, ale já tyhle argumenty neznám. Pokud někdo říká, že v Čechách mají všichni žít jako Češi, je to něco jiného a nemá cenu to českým náckům vymlouvat pomocí důkazů.
Jak někomu vysvětlit, že Sanové mají mít stejná práva jako anglosaské národy, přestože nevymysleli lokomotivu?
Protože jsme si usmysleli, že lidé jsou si rovni před Bohem, ústavou a podobně a postupně jsme kategorii „lidé“ rozšířili tak, že tam patří všichni lidé. Formulace „mají mít“ je přesná: ukazuje, že se bavíme o ideálech neboli o politice. Zachoču zarežu – zachoču pušču, řekl nějaký ruský voják Masarykovi. Takže naším dnešním kritériem není lokomotiva, ale lidství.
Jak vysvětlit doleva, že jsme optimalizováni na jiné podmínky než jiné populace, takže u řady populací je třeba z naší strany bránit míšení populací a kultur, neboť je kontakt s naší kulturou vyhubí?
„Míšení“ míníte genetické, nebo prostě jenom soužití na jednom místě? Ani jedno je nevyhubí, pokud ano, je to jejich problém a kultura se propojuje rychlostí dříve nevídanou, takže nemá žádný smysl to brzdit. To se ubrzdit nedá.
Myslel jsem soužití na jednom místě. Jak vysvětlit, že po kontaktu s nekontaktovaným kmenem by je kontakt s naší kulturou i viry vyhubil? V Brazílii bylo za „návštěvu“ u nekontaktovaných vězení.
Poslední možný first contact, který stál za řeč, byly hory Nové Guineje, a to už je také skoro 100 let, teď už není koho chránit. Leda jako legrační rituál, myslím zákaz přistávání na ostrově Severní Sentinel v Andamanském ostrovy.
To mi přijde trochu škoda.
Nu, pozdě bycha honit, už se stalo.
Ale k tomu Sentinelu: domníval jsem se, že tamní obyvatelé ve své moudrosti odmítají kontakt s naší kulturou, což činí účinnou formou zabíjení všech přišedších, a zákaz přistávání je dán obavou z toho. Když nedávno eliminovali misionáře, psaly v tom smyslu všechny noviny. Jaká je tedy realita?
Je to tak! Dokonce překvapivě ani ta mrtvola misionáře, který jim vezl Bibli a fotbalový míč, aby došlo k pokroku, nezpůsobila žádnou morální paniku a normálně se svět shodl, že dobře mu tak. Nicméně nikde neplatí princip „zachoču zarežu – zachoču pušču“ nápadněji než tady. Legračním rituálem jsem nemyslel to, co dělají Sentinelci, ale to, co děláme my. Nevíme úplně přesně, kolik jich je, ale kdybychom je chtěli zcivilizovat, do větší tělocvičny by se patrně vešli. Zatím nechceme.
Jak vysvětlit například politické levici, že mezi populacemi rozdíly nesporně jsou? A že psychické rozdíly jsou měřitelné stejně jako výška, ale že takový výzkum není fašismus či rasismus?
Jen aby – já se o to nikdy moc nezajímal, ale psychické rozdíly se měřit skoro nedají, měřit je v přirozených podmínkách už vůbec nejde, přirozené podmínky už neexistují a hlavně vůbec netušíme, co je genetika a co kultura (když všechno je obojí). Takže hloupý černoch je obětí špatných genů pro pravici a obětí špatné společnosti pro levici, akorát že nemáme nejmenší tušení, co z toho je víc pravda pro kterého hloupého černocha. Pro zajímavost – lidé, kteří si o sobě myslí, že jsou Afroameričané, jsou geneticky cokoliv od skoro čistých Bantuů po skoro čisté Evropany, takže kdo jim měří IQ, aniž by jim paralelně četl genomy, ten neví, co činí. A že to není fašismus? No a jaká je motivace měřit černochům IQ, když můžu měřit něco jiného?
Člověk zkoumá – a tedy i měří – všechno. Myslím si, že zvídavost je vlastnost našeho druhu, dokonce klíčová pro vývoj kultury. Platí vůbec, že nižší kognitivní výkonnost některých populací je stejně přirozená jako nižší schopnost přežít v malarické oblasti pod rovníkovým sluncem u jiných populací?
Já si tou nižší kognitivní výkonností vůbec nejsem jistý – přinejmenším si nedokážu představit žádný výzkum, který by na to mohl legitimně přijít – nicméně nijak se nad tím nepohoršuji. Když je variabilita ve výšce a v krevních skupinách, proč by nebyla v IQ. Akorát že z vaší otázky plyne, jako by hloupost byla buď adaptace (v Africe se to tak hodí), nebo trade-off (kdo chce přežít v malarické oblasti, nemůže investovat do IQ), a to je patrně obojí pitomost.
Myslím to tak, že v různých oblastech byly různé podmínky, a tak se rozvíjely různé vlohy, optimální pro zvládání těch konkrétních podmínek. U nás je rozhodně pro přežití důležitější vymyslet, jak v zimě nezmrznout, než odolnost proti malárii, u Hotentotů je tomu přesně naopak. Mýlím se?
Nevím. Až do dob Flemingových se na bakteriální infekce umíralo i u nás a dění posledních let naznačuje, že jakási reziduální nebezpečnost virů přetrvala. A Hotentoti musí vědět spoustu věcí: jak přežít v poušti a koneckonců také, jak pást dobytek – to jsou stejní pastevci jako Valaši, akorát že možná starší, rozhodně předkoloniální. Já na to klimatické vysvětlení inteligence moc nevěřím, protože to implikuje, že někde na světě se žije jako v ráji, jenom my, blbci, jsme osídlili kraje, kde nám nezbývá než být chytří.
Ten hlavní problém je, že my potřebujeme chytrost primárně na to, abychom zdárně vyběhli s jinými spolulidmi. Že se zima řeší krbem a kožešinou, se jednou objevilo a od té doby to platí a aplikovat to dokáže každý trouba (jak patrno z pohledu na naše bližní). Ale bližní stále vynalézají nové způsoby, jak s námi vyběhnou, a my je musíme nějak předběhnout – to jsou závody ve zbrojení, které se nikdy nezastaví. No a tohle platí všude stejně – maximálně by mohlo platit, že ve větší a hustší populaci je víc interakcí, takže tam se mazanost vyplatí víc… neboli zase zemědělství.
Jak prosím vysvětlit, že není diskriminací nesmět prodat Aborigincům rum (pokud již nebylo omezení zrušeno)?
To pochopitelně diskriminace je. Diskriminace znamená rozlišování a každé rozlišování je lepší než nerozlišování, obvykle i pro toho rozlišovaného.
Tedy – jak vysvětlit, že jim takový zákaz neubližuje či nekřivdí, což je význam, ve kterém je dnes slůvko diskriminace obvykle chápáno?
Ale to já nevím, jestli jim to neubližuje, a nenapadá mě žádná možnost, jak to zjistit. Hlasováním mezi Austrálci? A co uděláme, když řeknou, že rum chtějí, nebo co když to bude půl na půl? Buď chceme, aby si žili, jak chtějí, nebo chceme, aby žili jako my, nebo chceme, aby žili správně, tedy ne jako my. Stěží můžeme mít všechno dohromady – neboli do toho rumu pro Austrálce si projektujeme své názory, do kterých nám oni nemají co mluvit.
PhDr. Jiří X. Doležal je novinář a sociální psycholog, v letech 1991–2019 působil jako redaktor týdeníku Reflex, aktuálně je spolupracovníkem deníku FORUM 24 a Týdeníku FORUM.
