PORTRÉT / „Prohlašuji před vámi, že celý svůj život, ať už krátký, nebo dlouhý, bude zasvěcen službě vám.“ Slíbila obyvatelům Spojeného království královna Alžběta II. v den svých 21. narozenin v roce 1947. Na královský trůn nastoupila o pět let později, vládla dlouhých 70 let a 214 dní a co slíbila, to splnila. Vloni na začátku září skončila jedna dlouhá éra. V Buckinghamském paláci v Londýně teď už vládne její syn Karel III. Ten bude v sobotu korunován na krále Spojeného království.
Královnou Spojeného království se Alžběta II., celým jménem Elizabeth Alexandra Mary Windsor, stala neplánovaně 6. února 1952. Její strýc Eduard VIII. totiž pouhý měsíc po svém nástupu vyvolal ústavní krizi, když požádal o ruku rozvedenou Američanku Wallis Simpsonovou.
Z právního hlediska se s ní sice mohl oženit a zůstat králem, ale tehdejší premiér sňatku odporoval a prohlásil, že by ji občané nepřijali za svou královnu. Eduard VIII. se tak stal jediným panovníkem Commonwealthu, který se dobrovolně vzdal trůnu. Na trůn usedl otec Alžběty II. Jiří VI. Ten strávil u vlády přes 16 let. Do jeho smrti v roce 1952, kdy se trůnu ujala právě ona.
Když čtete projev, nemůžete se dívat dolů. Musíte si ho zvednout. Pokud byste se podívali dolů, zlomil by se vám krk, a koruna by spadla.
„Ceremonie, které jste dnes viděli, jsou prastaré a jejich původ je zahalen v mlze minulosti. Jejich duch a smysl však září napříč věky a snad nikdy nebyl tak jasný jako nyní,“ prohlásila královna během své korunovace. Během ní si vzpomněla i na svůj slib, který občanům Spojené království dala o pět let dříve. „Upřímně jsem se zavázala k vašim službám, stejně jako se mnozí z vás zavázali k těm mým. Po celý svůj život a z celého srdce se budu snažit být hodna vaší důvěry.“
V době korunovace se stala hlavou sedmi zemí – Anglie, Skotska, Walesu, Severního Irska, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu. Během její vlády se jich do Commonwealthu přidalo dalších jedenáct. A královna si tak v prvních letech musela zvykat na svoji novou roli. Život jí mimo jiné ztěžovalo i nošení těžké koruny. „Když čtete projev, nemůžete se dívat dolů. Musíte si ho zvednout. Pokud byste se podívali dolů, zlomil by se vám krk, a koruna by spadla.“
Král zemi neopustí, i když je válka
Královna Alžběta II. stála v čele Spojeného království dlouhých 70 let a 214 dní. Během této doby zažila zániku Britského impéria, proces, který odstartoval již za jejího otce, a následný vznik Commonwealthu. Svoji zemi provázela celou druhou polovinu 20. století, která byla charakteristická soupeřením dvou nových světových mocností, Spojených států amerických a Sovětského svazu, o světovou hegemonii.
Během druhé světové války existoval plán na evakuaci budoucí královny Alžběty II. a její sestry spolu s rodiči do Kanady. Tento ale nikdy nebyl realizován. „Mé děti nikdy neodcestují beze mě. Já nikdy neodejdu bez svého manžela krále. A král zemi neopustí,“ prohlásila tehdy její matka královna Elizabeth.
Mladá Alžběta si tak mohla už ve 14 letech zkusit, jak jí půjde vystupování v rozhlase. 13. října 1940 král souhlasil s návrhem BBC, aby poprvé promluvila k obyvatelům Spojeného království. „Až přijde mír, nezapomeňte, že to bude na nás, dnešních dětech, abychom učinili svět zítřka lepším a šťastnějším. Moje sestra je po mém boku a obě vám popřejeme dobrou noc. Pojď, Margaret. Dobrou noc, děti. Dobrou noc a hodně štěstí vám všem.“
V necelých 19 letech se sama připojila k Ženskému pomocnému pozemnímu sboru, kde sloužila jako řidička a mechanička. Nenechala si ujít ani konec války, kdy se se svojí sestrou připojily k slavícím davům v ulicích Londýna. To později označila za jednu z nejnezapomenutelnějších nocí svého života. Krátce po válce se také vdala za prince Philipa. Jejich svatbu poslouchalo ve vysílání BBC přes 200 milionů lidí.
Rok 1992 není rokem, na který bych vzpomínala s potěšením.
Naopak na 90. léta královnu Alžběta nevzpomínala s láskou. Střední a východní Evropa se sice radovala z konce komunismu, ale Spojené království řešilo své vlastní problémy. Na konci roku 1992 v jejích soukromých komnatách na hradě Windsor vypukl požár, ve stejném roce skončily vztahy jejích tří dětí, při návštěvě Drážďan na ni házeli vejce a tisk propíral její majetkové poměry.
„Rok 1992 není rokem, na který bych vzpomínala s potěšením. Slovy jednoho z mých nejoblíbenějších dopisovatelů je to ‚annus horribilis‘,“ zhodnotila toto období v jednom ze svých projevů.
Další velkou ránou pro ni byla smrt princezny Diany. Ta pro Alžbětu II. znamenala ztrátu dlouhodobě vysoké popularity. „To, co vám nyní říkám jako vaše královna a babička, vám říkám ze srdce. Nikdo, kdo znal Dianu, na ni nikdy nezapomene. Miliony dalších, kteří se s ní nikdy nesetkali, ale měli pocit, že ji znají, si ji budou pamatovat,“ řekla v televizním projevu po smrti princezny Diany při autonehodě v Paříži. „Já osobně věřím, že z jejího života a z mimořádné a dojemné reakce na její smrt si můžeme vzít ponaučení. Sdílím vaše odhodlání pečovat o její památku,“ dodala.
Opustila pověstnou neutralitu?
Spojené království Alžběta II. provedla i odchodem Velké Británie z Evropské unie. Od panovníků se na ostrovech očekává neutralita a obvykle se ke kontroverzním politickým záležitostem nevyjadřují. Podle některých komentátorů tento zvyk ale královna Alžběta II. porušila při jednání o dohodě s Unií.
Politiky během vyhrocených jednání před klíčovým hlasování o brexitové dohodě v parlamentu vybídla k úsilí o nalezení společné řeči a k respektování odlišných názorů. „Když hledáme nové odpovědi v moderní době, tak upřednostňuji vyzkoušené a otestované způsoby, jak mluvit spolu navzájem slušně a respektovat společné názory, společně hledat shodu a nikdy neztratit odstup,“ řekla u příležitosti 100. výročí založení Sandringhamského ženského institutu, jehož byla předsedkyní.
Spojovat společnost chtěla královna i v době pandemie covidu-19. Celou společnost tehdy v televizním projevu vyzvala, aby se spojila. „I když jsme již dříve čelili výzvám, tato je jiná. Tentokrát se spojíme se všemi národy na celém světě ve společném úsilí a využijeme velkého pokroku vědy. Uspějeme a tento úspěch bude patřit každému z nás.“
„Měli bychom se utěšovat tím, že i když nás možná čeká ještě hodně, vrátí se lepší dny: budeme opět se svými přáteli, budeme opět se svými rodinami, budeme se opět setkávat,“ dodala královna v projevu, který přenášely i legendární reklamní poutače na náměstí Piccadilly Circus v Londýně.
Poprvé a naposledy v České republice
Jedním z výrazných rysů vlády Alžběty II. bylo časté cestování. Hned v roce 1953 se královna vydala na svou první cestu v rámci zemí Commonwealthu. Výprava nakonec trvala půl roku a navštívila Bermudy, Jamajku, Fidži, Tonga, Nový Zéland, Austrálii, Kokosové ostrovy, Ceylon, Ugandu, Maltu a Gibraltar.
O královnu byl během všech cest velký zájem. Při první návštěvě Austrálie ji aspoň na chvíli mohly zahlédnout až tři čtvrtiny Australanů. Cestu do kanadského Québecu zase absolvovala v 60. letech i přes hrozbu atentátu.
Velký zájem o ni byl i při návštěvě Česka v roce 1996. „Byl jsem tím velmi nadšen, protože jsem si uvědomil, že přece jen dříme v naší společnosti jakýsi smysl pro význam určitých autorit, pro význam znaků a symbolů, že si toto uvědomují, že si umí vážit takové návštěvy, která nebyla nikterak samozřejmá. Nestalo se, aby královna jela do státu, který existuje teprve tři roky. A je to velké uznání naší země a myslím, že to veřejnost cítila,“ vzpomínal na návštěvu královny první prezident české republiky Václav Havel.
Během doby na trůnu navštívila Alžběta II. více než 100 zemí a podle Buckinghamského paláce nacestovala neuvěřitelných 1 661 668 kilometrů. Na poslední zahraniční cestu se s princem Philipem vydala v roce 2015 na Maltu, kde v letech 1949 až 1951 žili.
Dobrý večer, pane Bonde
I ve vyšším věku se Alžběta II. nevyhýbala novým zkušenostem. Při slavnostním zahájení londýnské olympiády v roce 2012 si střihla roli Bond girl. Tu prý podmínila jedinou věcí, chtěla vyslovit slavnou větu: „Good evening, Mr. Bond.“ Tedy v překladu: „Dobrý večer, pane Bonde.“ Za ztvárnění nejpamětihodnější Bond girl a celoživotní podporu filmu získala později cenu Britské filmové akademie.
U vlády byla Alžběta II. přes 70 let, byla nejdéle žijícím a nejdéle vládnoucím panovníkem v britských dějinách, při příležitosti 96. narozenin dostala vlastní panenku Barbie, svůj první e-mail poslala 26. března 1976 během návštěvy výzkumného centra na ministerstvu obrany a za dobu své vlády rozeslala asi 300 tisíc gratulací Britům, kteří dovršili věku sto let, a asi 900 tisíc gratulací párům, které oslavily diamantovou svatbu.
Na svůj slib, že celý život zasvětí službě Britům, nikdy nezapomněla a zmínila ho i po 75 letech, kdy slavila výročí 70 let na trůně. „Když si připomínáme toto výročí, je mi potěšením obnovit slib, který jsem vám dala v roce 1947, že svůj život vždy zasvětím vaší službě,“ řekla v projevu.
„A tak, jak se těším na to, že vám budu i nadále sloužit celým svým srdcem, doufám, že toto jubileum spojí rodiny a přátele, sousedy a komunity, po těžkých časech pro mnohé z nás, abychom si užili oslavy a zamysleli se nad pozitivním vývojem v našem každodenním životě, který se tak šťastně shodoval s mým vládnutím,“ uzavřela projev královna Alžběta II.