Prezentace ministryně financí Aleny Schillerové na sociálních sítích opět posunula hranice kýče. Obdivně pózovala s podobiznou prvorepublikového předchůdce Aloise Rašína, proslulého šetrnou rozpočtovou politikou. Choval by se přesně opačně než jeho následovnice, rekordně zadlužující stát.
Vládní koalice v poslanecké sněmovně protlačila společně s komunisty, kteří se po ojedinělé rebelii s neprodloužením nouzového stavu znovu postavili do řady, upravený státní rozpočet pro letošní rok s půlbilionovým schodkem. Jeho navýšení o 180 miliard vysoko nad rámec loni schváleného daňového balíčku signalizuje, že si vláda nechává hodně vaty pro nezodpovědné uplácení svých voličských skupin.
Po nás potopa
Babišova populistická vláda sází na to, že aspoň část veřejnosti zapomene do říjnových parlamentních voleb na její katastrofální neschopnost při zvládání epidemie koronaviru, která už nyní stála příliš mnoho zbytečných obětí a ekonomických škod především v sektoru malého podnikání. Proto se řídí heslem „po nás potopa“, letos směřuje k rekordnímu zadlužení v historii České republiky, a opět rezignuje na úspory ve výdajích státu.
V této situaci vypadá jako špatný vtip, když ministryně Schillerová, která plánuje za dva roky zadlužit stát o 900 miliard korun, vzhlíží k Aloisovi Rašínovi, od jehož násilné smrti rukou anarchokomunisty Josefa Šoupala právě uplynulo 98 let.
„A jak byste postupoval Vy, pane ministře? Nad tím často přemýšlím, když v této nelehké době procházím kolem tabla ministrů financí poblíž mé pracovny. Alois Rašín na ní má a navždy bude mít své čestné místo,“ uvádí Schillerová na svém facebookovém profilu a mnozí, kteří vědí, kdo byl Alois Rašín, nestačí žasnout.
Rašín byl prvním československým ministrem financí, který se zásadní měrou podílel na formování samostatného státního zřízení po ukončení první světové války. Získal si pověst budovatele státu a stabilizátora rozvrácených poválečných státních financí.
Schillerová karikaturou Rašína
Drastický rozpočtový schodek pro letošní rok překonává loňskou rekordní sekeru do státní pokladny ve výši 367 miliard korun, i když na rozdíl od letošního rozpočtu vzhledem k okolnostem rámcově omluvitelnou. Vláda znovu odmítla rozpočtové škrty navržené opozicí ve výši 77 miliard a o tuto částku zvýšila výdaje proti původně schválené verzi.
Za tento hazardní přístup, připomínající karikaturu Rašínovy rozpočtové politiky, kritizuje vládu nejen opozice, ale i nezávislí ekonomové. Na vyšší deficit zareagují finanční trhy, což bude znamenat vyšší úroky z půjček, které bude muset Česko splácet. Výdaje spojené s epidemií by přitom měly být letos nižší než loni.
Ministryně Schillerová v rozhovoru pro deník Právo zcela vážně tvrdí, že ve státním rozpočtu s půlbilionovým schodkem „není žádná vata a vše je popsáno do posledního milionu“. Nebylo prý moc jiných řešení a rozpočtová konsolidace se odkládá do budoucna. Loni se ovšem „sekla“ v předpovědi schodku o 133 miliard a není žádný důvod předpokládat, že její obvyklé čarování s čísly letos dopadne jinak.
Rekordní míra zadlužení
Schillerová přiznává, že letos bude míra zadlužení rekordní nejen v absolutních hodnotách, ale poprvé i v poměru dluhu k HDP. Koncem roku by měl podle ní stoupnout na 45 procent HDP, přičemž nejvýše se do této doby vyšplhal během ekonomické krize v roce 2012 na 41 procent HDP.
Toto srovnání použila i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, která s rozmařilostí vlády polemizuje, a opakovaně varuje před rozvratem veřejných financí. Poukázala na to, že jde od konce roku 2018 o vzestup dluhu, jaký česká ekonomika zaznamenala v době finanční krize v letech 2008 až 2014.
„To, co tehdy zatěžovalo veřejné finance šest let, nyní zvládneme za dva roky,“ uvedla. „A jestliže by se k tomu přidal ještě plánovaný deficit pro rok 2022, tak bychom byli minimálně na 50 procentech HDP a už velmi bychom atakovali dluhovou brzdu. Podle našich aktuálních propočtů jí dosáhneme už v roce 2024,“ dodala.
Dluhová brzda už v roce 2024
„Hlasujete skutečně o průlomové změně veřejných financí, která jestli bude realizována, tak bude znamenat potřebu podstatně zvyšovat daně,“ varovala Zamrazilová. Daně bude podle ní nutné zvýšit nejpozději za dva roky, až se ekonomika bude blížit dluhové brzdě ve výši 55 procent HDP, zakotvené zákonem. Nemluvě o tom, že vláda zcela rezignovala na reformní úsilí a roztáčí nebezpečnou dluhovou spirálu.
Pokud se vrátíme k řečnické otázce ministryně Schillerové jejímu předchůdci Rašínovi, jak by dnes postupoval on, patrně by se z jejích výkonů zděsil a ukončil by s ní pracovní poměr. Vytváření virtuální reality je typické nejen pro její prezentaci na sociálních sítích, zdatně přitom „opisuje“ hlavně od šéfa ANO.
Alois Rašín jako ministr financí prosazoval rozpočtově úspornou politiku, tedy pravý opak toho, co předvádí vláda Andreje Babiše. Ministryně Schillerová to buď neví, nebo jen tradičně předvádí prázdný a nevkusný marketing.