Náš pan premiér bez důvěry promlouval na vlnách Českého rozhlasu k národu. „Dělám to nezištně!“ vyvolával do éteru. Jen škoda, že už k tomu nedodal: Čau lidi, věřte mi to. Naozaj nezištně! Za pouhé čtyři roky v politice jsem svoje původní jmění jenom o malinko víc než zdvojnásobil. Ze 40 miliard na nějakých 88. No co to je? Pár drobných.
„Žádné aféry a problémy nemám!“ oznámil pak pochybovačům, kteří by snad bůhvíproč mohli nabýt dojmu, že jich naopak má až nad hlavu. Ale nenechme se mýlit. Co je, prosím vás, na tom, že je náš pan premiér, parlamentním usnesením puncovaný lhář, stíhaný policií pro trestný čin podvodu se sazbou až deset let? Nenechte se vysmát, to má být nějaká aféra? A je snad problém, že ze stejného kriminálního jednání je obviněna i část jeho rodiny včetně manželky Moniky a místopředsedy hnutí ANO Faltýnka? Nikdy! Nebo snad ta drobnůstka, že pro podezření z daňového úniku ve výši přes 150 milionů korun ho šetří i Národní centrála proti organizovanému zločinu? Pak nevíte, co jsou to skutečné problémy. Andrej zkrátka nemá žádné a basta.
Tak už je nás v EU víc vidět. No pěkně děkujeme
A zřejmě právě proto, že Babiš vůbec žádné problémy nemá a před jeho nevinností by si i lilie připadala jako hadr na podlahu, rozhodl se Výbor pro kontrolu rozpočtu Evropského parlamentu projednat mimo jiné závažná korupční témata. Jedním z nich je kriminální jednání českého předsedy vlády Andreje Babiše čili prokázané podvodné počínání ve věci dotace na Farmu Čapí hnízdo. No to se hned cítíme lépe. Sen každé slušné země, aby se v EP probíraly švindly, čachry a trestná činnost jejího premiéra. Jedno je mu ale přece jen nutno přiznat. Slib, že teď nás díky němu bude v Evropské unii víc vidět, tím splnil dokonale.
Je libo šálu s Tomiem? Abyste neskončili na policii
Na tom, že politický subjekt prodává propagační zboží, by samozřejmě nebylo nic divného, natožpak nezákonného. Kdyby ovšem reportéři seriálu Zvláštní vyšetřování Sabina Slonková a Jiří Kubík nezjistili, že někteří členové SPD byli přinuceni nakupovat tretky za tisíce, poté je rozprodávat a výtěžek bez dokladu odevzdávat poslanci SPD Lubomíru Volnému. Dotyční členové už učinili výpověď na policii.
A co učinil Tomio! Začal vyvolávat, že SPD žádný e-shop nikdy neměla a nemá. A to přesto, že na webu hnutí je na něj veliká reklama. Navštivte e-shop, který nemáme? Trochu zvláštní. Vysvětluje to tím, že prý jde o osobní podnik poslance Volného, ze kterého hnutí nic nemá. Proč ho tedy na oficiální stránce označuje jako „Oficiální e-shop SPD“? Ze záhad zkrátka nevyjdeme.
Brzy se tak možná dozvíme, že „praktický SUSHI KIT vše v jednom ve výhodném dárkovém balení včetně návodu“, který Okamura osobně nabízí na svém facebookovém profilu místopředsedy poslanecké sněmovny, prodává taky někdo úplně jiný.
A je po tykačce
Policejní vyšetřování ale není jedinou ranou, která na nešťastného prodavače kdečeho dopadla. Stalo se něco mnohem horšího. Pan prezident už ho nemá rád.
V rozhovoru pro Mf DNES dalo Jeho Veličenstvo Miloš I. najevo nelibost nad tím, že vazal Tomio jeho podporu nepochopil jako bezvýhradnou poslušnost a plnění všech vládcových přání vyčtených z mrkajících očí. SPD hlasovala pro návrh STAN, aby hradní kancléř musel mít nejvyšší prověrku na přísně tajné. To čínského císaře… pardon, českého prezidenta nanejvýš rozlítilo.
„Takhle se nechová strana, které jsem poskytl svoje – byť omezené – sympatie. Pan Okamura se tedy nemůže divit, že do doby, než toto stanovisko změní, tyto mé sympatie už nebudou,“ vyhlásil zvysoka.
A je to. Tykání, kterým se prostomyslný Tomio nedávno tak dětinsky chlubil, zřejmě už taky nebude. A nejspíš by nepomohlo ani to, kdyby svůj pokyn „usměj se na Zemana“, který si před časem vepsal do projevu, chodil plnit před hradní dveře desetkrát denně a kajícně přitom klečel na japonské rýži.