Krátce odjinud: „Obří očkovací centra se prodávají líp než fotka v ordinaci malého praktika. Kolik jste ochotni vsadit, že právě fotky z Universa nezaplaví do pár dní vládní facebooky?“ napsal autor těchto řádek do komentáře pro deník E15, který do tisku odevzdával minulou neděli. Musím se na tomto místě Andreji Babišovi omluvit, jak hluboce jsem jeho marketingový tým podcenil. Fotografie z O₂ arény samozřejmě začal na facebooky sázet ještě ten den. Jinak jedeme podle předem očekávatelných notiček.

Čo bolo, to bolo. Terazky je tu hentá kampaň. V podání hnutí ANO bude přirozeně stát na osobě jejího lídra a bude čerpat z nejhorších pudů, kterých je cynický marketing ještě schopen využít. Tedy v krátkosti: Vláda vládne skvěle, epidemii zvládla, žádné desetitisíce mrtvých neexistují. Něco jako „best in covid“, vol. II.

Co se do této strategie nehodí, musí pryč. A naopak je třeba v maximální míře využít to, co funguje. A to je v tuto chvíli očkování.

Očkovací centra Houba a Kobliha

Už na konci března bylo jasné, že až se v Praze otevřou obří očkovací centra, budou využita nejen profylakticky, ale i marketingově. Odpovídají tomu i jejich pracovní názvy používané v komunitě zasvěcených: Houba a Kobliha. Houba je Metropolitní očkovací centrum v Kongresovém centru, které si mediálně obhospodařuje město Praha a primátor Zdeněk Hřib. Kobliha – to snad ani nemusíme vysvětlovat. Ta je Babiše, který navíc naši těžce zkoušenou slovní zásobu obohatil o termín „turboočkování“.

Příspěvek je z 9. dubna, kdy ještě ani nebylo otevřené a probíhala v něm zkouška. Tehdy vláda slibovala, že se po Velikonocích dostane na 100 tisíc dávek denně, což zatím nesplnila. Očkování ale táhne, a tak je třeba ho marketingově mačkat, i kdyby to mělo zahltit systém a shodit registrace.

A samozřejmě přidat nějaké ty fotky. Jak zpíval Pavel Dobeš, „sraz je zítra ráno v osm, jdem’ se nechat vyfotit“. Na téma očkování v hale Universum najdeme od začátku roku na facebookovém profilu předsedy vlády 21 příspěvků.

Hlavně ať to dobře dopadne

Co naopak v kampani hnutí ANO nezazní? Třeba to, co naplno formuloval počátkem tohoto týdne hlavní epidemiolog IKEM a vedoucí skupiny MeSES Petr Smejkal: Epidemii jsme nezvládli.

Konkrétní otázka deníku Právo zněla: „Takže v tom nesouhlasíte s premiérem Andrejem Babišem, který tvrdil, že jsme to zvládli?“ A odpověď? „Ne, řekl bych, že jsme to fakt nezvládli.“

„Nech odpadne, čo je kolísavé, nech odpadne, čo je oportunistické,“ říkával Gustáv Husák. Dopadla tak i skupina MeSES. Už není poradním orgánem ministerstva zdravotnictví, zametli s nimi, ani telefon nezvedli. Je v tom hluboký smysl. Skupina je vnímaná jako ta, která brzdí rozvolňování, to nemůže hnutí ANO potřebovat. Vsadilo na strategii ustupující pandemie a doufání, že to do voleb nějak dopadne. Skoro by se řeklo, že se dali na modlení.

Jak to ostatně v reakci na ukončení spolupráce formuloval jeden z členů skupiny Jan Kulveit: „Členové skupiny, jak jsem je poznal, jsou nezávislí bez roztodivných ‚vazeb‘, umí anglicky, což jim umožňuje vycházet z odborné literatury (která je v angličtině), vychází z evidence-based přístupu místo wishful-thinking, skupina se snažila o mezioborový přístup v zájmu celé společnosti, namísto například škudlení penězi z rozpočtu zdravotnictví za cenu masivních škod pro celou společnost (‚testy jsou drahé, lockdown levný‘).“

4/4 – vychází z evidence-based přístupu místo wishful-thinking,
– skupina se snažila o mezioborový přístup v zájmu celé společnosti, namísto např. škudlení penězi z rozpočtu zdravotnictví za cenu masivních škod pro celou společnost („testy jsou drahé, lockdown levný“)

— Jan Kulveit (@jankulveit) May 18, 2021

Ping-pong a bingo

Tým kolem Andreje Babiše zná dobře svou aktuální cílovou skupinu. Když pomineme krátkodobou agendu zrušení maturit, která snad měla oslovit prvovoliče, ale možná jen na nějakou dobu posloužit jako kouřová clona vrcholící třetí vlny pandemie s 30 tisíci mrtvými, jsou tu pořád staří dobří senioři.

V úterý se Babiš vydal do domova důchodců v pražských Hájích a jeho marketing z toho dokázal vymačkat hezkých osm příspěvků. Třeba o tom, jak si předseda vlády se seniorkami zahrál s chutí bingo. Škoda, že nedošlo i na partičku šachů, ty má předseda hnutí ANO rovněž ve svém marketingovém repertoáru.

Vzhledem k tomu, co a čí vinou se v Česku dělo ještě před pár týdny, jde skutečně o mimořádně cynický počin. Skoro bychom se už ani nedivili, kdyby Andrej Babiš do kampaně vytáhl s kartou pohřbu zdarma.

Nikdo za nic nemůže?

Strategie je tedy zřejmá. Sami se pochválíme, problémy neexistují. Hezky to ukázal čtvrteční rozhovor s předsedou vlády, který vyšel v holdingové MF DNES. Co se z něho dozvíme?

Již brzy odložíme roušky, možná i v restauracích, lidé dostanou dva testy PCR zdarma, aby mohli na dovolenou, v červnu otevřeme očkování pro všechny, stavíme dálnice, zvyšujeme platy, snižujeme daně. Prostě samá pozitiva a sociální jistoty, i ta dovolená v Jugoslávii bude.

Co se naopak nedozvíme?

Nic o tom, kdo může za fatální rozhodnutí, která vedla na podzim a v zimě k desetitisícům zbytečně ztracených životů. Nejblíž se k tomu Babišova zaměstnankyně, redaktorka Eva Pospíšilová spolu se svým šéfem, dostala v otázce na klesající preference hnutí ANO. Ale byl to planý poplach: „V tomhle ohledu máme smůlu, protože kvůli covidu teď máme nejtěžší období vládnutí v historii naší země. Všichni nám vyčítají, že jsme situaci nezvládli, lidé jsou naštvaní, že jsme je omezovali. Ale to já teď nechci hodnotit, protože my jsme dělali maximum, abychom ochránili životy našich občanů.“

Neboli nic o mrtvých, jen o naštvaných lidech, kteří nemohli do krámu a do hospody.

Za pozornost stojí ještě jedna věta z rozhovoru: „Kdo dneska skutečně může posoudit, co kdo jak zvládl? I statistiky bývají interpretovány různě.“

Čili možná stojí za to si realitu připomenout. Použijeme k tomu slova samotného Andreje Babiše, která, nejspíš ve slabé chvilce, vyřkl letos 26. února ve sněmovně při projednávání žádosti o prodloužení nouzového stavu. A je dobré mít je na paměti, až bude znovu říkat, že není možné říct, kdo za co může. A stavět svou kampaň na ztrátě paměti většiny populace.

„Zrušili jsme roušky 1. 7. Obrovská chyba!“

„A všichni šli do Chorvatska. A vrátilo se 100 000 lidí z Chorvatska a my jsme je netestovali. Obrovská nálož viru! Obrovská chyba!“

„Techtle Mechtle, obrovská chyba! Měli jsme zavřít okamžitě všechny bary. My jsme to neudělali!“

„Takže ano, těch chyb se nadělalo strašně moc.“ (k situaci v létě)

„Takže tak to proběhlo a samozřejmě další chyby byly.“ (k situaci na podzim)

„Blížily se Vánoce. A další chyba.“ (k situaci v zimě)

„Otevřeli jsme 3. 12. Velká chyba! Ty restaurace jsme neměli otvírat. Ano, můžete říct, proč jste to udělali? Jasně. Můžeme o tom debatovat, proč jsme to udělali.“

„A školy jsme rozvolnili. To byla taky chyba před Vánoci.“

„Pravděpodobně ten lockdown měl být dřív. A jasně, zpětně to můžeme různě komentovat.“ (k situaci po Novém roce)

„Takže proč my dnes? Nebo co vlastně chceme od lidí? No my bychom chtěli, a já vím, že ta důvěra tady není, že jsme x-krát asi selhali.“

Co dodat.