Máme tu další soudní spor, na který se chystá Andrej Babiš. Tentokrát ovšem místo sebe do role ublíženého nastrčil Českou republiku. Evropská komise chce premiérovi ubírat právo na dotace a za to ji čeká trest. V Bruselu by si měli uvědomit jednu důležitou věc. Náš premiér přece všechny soudy vyhrál, nebo to alespoň velmi nahlas vykřikuje.
Ve světě budeme mít ostudu, o tom nemá cenu diskutovat. Andrej Babiš se totiž rozhodl, že se bude „z principu“ soudit s orgánem Evropské unie. Ne snad kvůli tomu, že by v belgické metropoli chtěli nějak ubližovat naší zemi. Jde jen a pouze o peníze na veřejnosti utajovaného šéfa Agrofertu.
Babišova neomalenost a drzost je výstavní. Kdykoliv se ministerskému předsedovi něco nelíbí, začne se ohánět trestními oznámeními, žalobami a soudy. Své o tom slyšeli třeba ve dvou renomovaných zahraničních médiích. Americký magazín Foreign Policy a německý týdeník Der Spiegel se o českém politikovi nevyjadřovali dost uctivě a přišlo to. Babiš vykřikoval, že bude žádat omluvu, nebo se bude soudit.
Zastrašování jako argument
Uběhlo několik týdnů, měsíců a let. Nestalo se vůbec nic, žádné stání se nekonalo. Šlo pouze o manévr, který měl ukázat Babišovu sílu a odhodlání. Majitel hnutí ANO je zvyklý z byznysu používat sílu, což předváděl například při nepřátelském přebírání firem. Nyní musí volit serióznější výhrůžky, a proto se ohání svými právníky. Ty údajně úkoluje i nyní, kdy podal trestní oznámení kvůli zakázce na elektronické dálniční známky.
Na daleko větší „rybu“ už však raději vzal Babiš rovnou právníky zaměstnávané státem. Přesto, že už premiér údajně není majitelem zemědělského koncernu Agrofert, vláda bojuje za jeho zájmy. Žalobou na Evropskou komisi, která si „dovolila“ zkoumat Babišův střet zájmů a pozastavila dotace „jeho“ holdingu.
I když Babiš vyhrožuje soudem kdekomu, největší problémy s justicí má on sám. O vyšetřování dotačního podvodu na Čapím hnízdě už slyšela celá Evropa. Stále není jasné, zda se nakonec ministerský předseda bude muset obhajovat až u soudu, ale je zřejmé, že pachuť po celém vyšetřování zůstane.
Stejně jako po nedůstojném handrkování o premiérově zapsání do svazků Státní bezpečnosti. Právě díky této kauze vznikla ona unikátní věta o tom, že Babiš „všecky súdy vyhrál“. Skutečně se stalo, že Slovenský ústavní soud částečně vyhověl stížnosti našeho předsedy vlády, ale to pouze případ vrátilo bratislavskému krajskému soudu. Navíc Evropský soud pro lidská práva odmítl Babišovu stížnost na Slovensko a rozhodl, že evidence ve svazcích StB je oprávněná. O žádné vítězství se tedy nejedná.
Omluva a dvě žaloby
Naopak porážka je velmi zřetelná. Babiš totiž narazil, když lhal o demonstrantech proti němu samému a proti vládě. Tvrdil o nich, že jsou za účast placení. Jedna z protestujících, Jana Filipová, se proto obrátila na soud, který rozhodl, že se premiér musí za svá slova omluvit. To se zřejmě nestane, ale rozhodně se nejedná o příklad soudu, který by Babiš „také“ vyhrál.
K již proběhnuvším soudním jednáním a trestnímu stíhání kvůli Čapímu hnízdu přibyly premiérovi ještě další dva problémy. Žaloba od Transparency International kvůli poškození dobrého jména a správní žaloba od piráta Jakuba Michálka. Ten se domáhá zveřejnění Národního investičního plánu, který Babiš tají.
Suma sumárum, pokud chce Andrej Babiš ze svého průhonického sídla něco hlásat do světa a nelhat přitom, rozhodně by to neměla být smyšlenka o tom, že vyhrál všechny soudy. To už se mu ani povést nemůže.