Ruský prezident Vladimir Putin FOTO: Kremlin.ru / wikimedia / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / wikimedia / CC BY 4.0
Kreml doufá, že Západ pochopí „absurditu a potenciální nebezpečí“ rozhovorů o možném předání jaderných zbraní Ukrajině. Novinářům to řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Reagoval tak na slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který prohlásil, že pokud Spojené státy americké nejsou ochotny poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky v podobě členství v Severoatlantické alianci, měly by jí poskytnou alternativní řešení. Tím by podle něj mohly být jaderné zbraně.
Zelenskyj v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem připustil, že vstup Ukrajiny do NATO může trvat „roky nebo desetiletí“, a v takovém případě „vyvstává zcela spravedlivá otázka. Co nás bude po celou tu dobu, po celou tu cestu chránit před tímto zlem?“
„Jaký podpůrný balíček, jaké rakety? Dají nám jaderné zbraně? Tak ať nám dají jaderné zbraně,“ dodal ukrajinský prezident. Západ by podle něj mohl Ukrajině poskytnout rakety, které by odstrašily Rusko, ale zda by mohly zastavit ruské jaderné rakety, je jen „řečnická otázka“.
„Vraťte nám naše jaderné zbraně, dejte nám raketové systémy, partneři, pomozte nám financovat milionovou armádu, přesuňte svůj kontingent do těch částí naší země, kde chceme, aby byla situace stabilní, aby lidé byli klidní,“ vyzval Zelenskyj.
„On (ruský prezident Putin, pozn. red.) zaútočil, protože se bál, že se staneme členy NATO. No a my členy NATO nejsme. Tak vypadněte z naší země,“ uzavřel Zelenskyj.
„Obecně taková prohlášení, takové výroky, hraničí s šílenstvím,“ reagoval na jeho prohlášení Dmitrij Peskov. „Existuje režim nešíření jaderných zbraní. Rádi bychom doufali, že v situaci, kdy kvalifikace současné generace politiků v Evropě nechává hodně na pochybách, existuje ještě nějaké střízlivé pochopení pro absurditu a potenciální nebezpečí diskuse na takové téma v Evropě,“ dodal.
Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu zřekla jaderných zbraní rozmístěných na jejím území výměnou za přísliby bezpečnosti a respektování územní celistvosti obsažené v takzvaném budapešťském memorandu, jehož signatářem bylo kromě Ukrajiny, USA a Velké Británie také Rusko.
To ale pod vedením prezidenta Vladimira Putina závazky nedodrželo, když na jaře 2014 anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo povstání separatistů v ukrajinském Donbasu v reakci na svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě.
„V budapešťském memorandu byly bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Zpočátku byli hlavními garanty bezpečnosti tři strategičtí přátelé a partneři Ukrajiny – USA, Rusko, Velká Británie. Francie a Čína se přidaly později. Bylo to pět států. Nyní chápeme, že to žádné bezpečnostní garance nebyly. Byla sepsána ujištění. Bylo by třeba najít všechny tyto lidi, kteří to vymysleli, a prostě je vsadit do vězení,“ řekl Zelenskyj v nedávném rozhovoru s podcasterem Lexem Fridmanem.
Deníku The Times už dříve napsal, že Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Odkazoval se přitom na dokument s armádou spojovaného think-tanku. The Times v článku netvrdil, že Ukrajina vyvíjí nebo hodlá vyvinout jaderné zbraně, upozornila stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
„Ukrajina se zavázala k NPT (Smlouvě o nešíření jaderných zbraní); nevlastníme, nevyvíjíme ani nemáme v úmyslu získat jaderné zbraně,“ zdůraznil na sociální síti Tychyj. „Ukrajina úzce spolupracuje s MAAE (Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ) a je plně transparentní s ohledem na monitorování, které vylučuje použití jaderných materiálů pro vojenské účely,“ doplnil mluvčí ukrajinské diplomacie.
