Můžeme si gratulovat. Žijeme totiž v éře miliardářů. Kdysi bylo terno být milionářem. Dneska je to už kdekdo a obdivovaný status se posunul výš o tři nuly. Inteligence, kultura a morálka však zůstaly na úrovni, jež se blíží pouze jedné, ale zato veliké nule.

Infantilní miliardář Karel Janeček, který nám před osmi lety organizoval antikorupční revoluci, si koupil na hraní anketu Zlatý slavík. Udělal si zde egomaniacké šou a zabrnkal svým projevem proti očkování na strunu nejhoršího primitivismu. Obecenstvo bylo nadšené a my už víme, že se nám tento Pan Spasitel nominoval do prezidentské kampaně.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Flegr přináší recept na boj s covidem. A fotili jsme 17. listopad

Týdeník FORUM se tentokrát věnuje tomu nejzásadnějšímu tématu: epidemii nemoci covid-19, která se v České republice dostává do rekordních, bohužel…

Je celkem jasné, že Karel Janeček na prezidentskou funkci nedosáhne. Sežene tak nanejvýš milion primitivů, ale nesežene jich dva a půl milionu. Zato by mohl už podruhé pomoci mnohem nadanějšímu a oblíbenějšímu miliardáři s ještě nižší inteligencí a ještě horší morálkou. Janečkova antikorupční revoluce v roce 2013 nesmírně pomohla Andreji Babišovi do vládního křesla. A nyní může Janeček pomoci svojí kampaní Babišovi na Hrad. Tím, že dostane do hry část primitivního elektorátu, který pak v druhém kole skončí u Babiše.

Přímá volba prezidenta je opravdu děsivé zlo. V postkomunistické zemi, kde polovina lidí nemá jasno v základních věcech života svobodné společnosti, lze v přímém hlasování dospět k volbě mezi člověkem a paviánem. A pavián má výhodu, protože má červený zadek. Všichni víme, jak moc to v ZOO funguje. Před paviány je vždycky narváno.

Rád bych tu ale řekl ještě jednu věc. Podobné zlo pro celou Českou republiku je i samotná funkce prezidenta. Z hlediska fungování státu prezidenta k ničemu nepotřebujeme. Těch pár pravomocí lze jednoduše rozhodit na oba předsedy zákonodárných sborů a na premiéra. Až zavedení přímé volby vytvořilo falešnou představu, že jde o politickou funkci s vysokým mandátem od lidu. Kandidáti tak kladou před voliče volební programy, které nemohou naplnit. A souboj dvou osob pak zplošťuje veřejnou debatu do té nejhloupější formy. Z tohoto procesu pak na konci vypadne posvátná bytost, náš Pan Prezident, jehož smysl je ve hvězdách.

Češi chtějí mít krále, ale nesmí se mu říkat král. A mohou si ho volit lidovým hlasováním, což by každý pravověrný monarchista označil za zvrácené. Může se jím stát třeba šoumen z televize Nova anebo výrobce buřtů z Agrofertu. A až bude sedět na Hradě, budeme se mu tu všichni klanět.
Náš ústavní systém je dobrý a prošel i těžkými zkouškami. Měli bychom si ho vážit. Ale přímá volba prezidenta v něm udělala hroznou paseku. Kdyby někdy zazářilo nad českou politickou reprezentací slunce rozumu, bylo by moc dobré přímou volbu prezidenta zrušit. A funkci prezidenta by také bylo rozumné upravit tak, aby už nemohl škodit svému státu. Určitě by přitom neměl sedět na Pražském hradě, v sídle našich králů. Máme pro prezidenta i jiné pěkné budovy. Třeba libeňský zámeček. Nebo Werichovu vilu.