Čeští vojáci v Afghánistánu FOTO: ČTK/Čapek Karel
FOTO: ČTK/Čapek Karel
Situace v Afghánistánu nabrala po odchodu americké armády a spojenců rychlý spád. Jen měsíc stačil hnutí Tálibán k tomu, aby celou zemi ovládlo. Poslední čeští vojáci se vrátili z mise na konci června, v Kábulu zůstávala pouze jednotka, která chránila naši ambasádu. Mezi lety 2004 až 2020 zaplatila Česká republika za účast v Afghánistánu celkem 16,4 miliardy korun. Vyplývá to ze sněmovních tisků k nasazení sil ministerstva obrany na zahraničních misích.
Česká armáda opustila Afghánistán už na konci června, posledních dvanáct vojáků přivezl na pardubické letiště velkokapacitní letoun An-124 Ruslan. Misí celkem prošlo 11 500 uniformovaných mužů a žen, někteří se dokonce účastnili opakovaně.
V historicky nejdelším nasazení české armády sloužili vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar.
Z Afghánistánu přicházely i smutné zprávy, na misi zemřelo čtrnáct českých vojáků. Nejtragičtějším dnem byl 8. červenec 2014. Po útoku sebevražedného atentátníka tehdy zemřeli hned čtyři naši muži.
Česká republika za nasazení v Afghánistánu neplatila jen tu nejvyšší cenu. Průměrné roční výdaje na zajištění vojenských misí v zemi byly v období 2004 až 2020 celkem 967 milionů korun. Nejvyšší sumu Česko utratilo v roce 2009, kdy výdaje dosáhly částky 2,3 miliardy korun.
„Daňové poplatníky vyšly afghánské vojenské mise posledních takřka dvaceti let na nezanedbatelnou sumu přes šestnáct miliard korun,“ vypočítal hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Jedná se například o náklady zajištění působení skupiny speciálních sil, která v Afghánistánu operovala v letech 2004 až 2009 v rámci operace Trvalá svoboda. Nebo o náklady na vybudování a vedení vlastního provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru v letech 2008 až 2013,“ vysvětluje ekonom.
Podle Kovandy naopak částka nezahrnuje náklady na vyslání polní nemocnice nebo střežení zastupitelského úřadu České republiky v Kábulu, které od roku 2017 zajišťovala vojenská policie.
Ekonom však zároveň dodává, že z hlediska přínosů jde o přijatelnou sumu. „Při letošním předpokládaném deficitu státního rozpočtu, čítajícím 410 miliard, se česká vláda v roce 2021 zadlužuje průměrně tempem 1,12 miliardy korun denně. To znamená, že o 16,44 miliardy se vládní dluh prohloubí každých čtrnáct až patnáct dní letošního roku,“ připomíná Kovanda.
Například Spojené státy vyšlo dvacet let v Afghánistánu na neuvěřitelných více než dva biliony dolarů, spočítala americká Brownova univerzita. To je tři sta milionů dolarů (přes 6,5 miliardy korun) každý den.
Astronomická suma v sobě zahrnuje například osm set miliard dolarů přímých bojových nákladů nebo pětaosmdesát miliard investovaných do výcviku afghánské armády, informoval časopis Forbes.
