Před dvěma lety, poté, co se americká armáda spolu se svými spojenci stáhla z Afghánistánu, bylo území tohoto státu obsazeno radikálním hnutím Tálibán, proti němuž koalice západních států bojovala. Jednotce naší armády, která se kampaně účastnila, pomáhalo přes dvě stě místních lidí, a to převážně v pozicích tlumočníků.
Slib, že budou všichni přesídleni do České republiky, aby se jim ani jejich rodinám nemohl Tálibán mstít, nebyl dodržen. Evakuována byla jen část spolupracovníků. Spolek Vlčí máky se o situaci těch, kteří v Afghánistánu nedobrovolně zůstali, během loňského i letošního roku zajímal a snažil se pomoci. Zatím marně. Ministerstva zahraničí a obrany si kauzu přehazují jako horký brambor a řešení je v nedohlednu.
Tlumočníci a pomocníci z řad místních obyvatel jsou v tom lepším případě považováni „jen“ za kolaboranty a jejich okolí je vyloučilo ze společnosti. V tom horším případě se musejí skrývat, protože v případě dopadení jim hrozí smrt.
Pro Seznam Zprávy uvedla předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková, že někteří tlumočníci, kteří v zemi ještě zůstávají, považují jednání české strany za zradu. „Když mi píšou, většinou to komentují tak, že to chápou jako jakousi zradu od českých spojenců. Že jsme to nechali a nepostarali se o ně. Na to naříkají. Ale obráceně: ti evakuovaní dodnes nešetří slovy díků a chvály,“ řekla Seznam Zprávám Pašková.
V rámci kampaně Zachraňte tlumočníky se během roku snažil spolek Vlčí máky spolu se Spolkem afghánsko-české solidarity rozhýbat české úřady, aby situaci tlumočníků, kteří se do České republiky nedostali, začaly řešit. Jde přibližně o tucet lidí. Dvěma rodinám se podle Vlčího máku podařilo úspěšně prchnout do Pákistánu, kde je však na české ambasádě odmítli přijmout, přestože již počátkem roku 2022 ministr zahraničí Jan Lipavský sliboval, že se situací bude zabývat.
V únoru 2023 oba spolky zaslaly ministru zahraničí přehledovou zprávu o situaci, ale ani to nezaznamenalo žádnou odezvu ze strany úřadů. Proto v březnu došlo ke zveřejnění otevřeného dopisu. „Česká vláda od roku 2017 zablokovala záchranný program pro tlumočníky našich jednotek v Afghánistánu. Ten přitom inicioval gen. Petr Pavel už v roce 2011 (jako NGŠ AČR), protože jde o elementární slušnost, lidskost i mezinárodní standard. Vláda přesto ignorovala potřeby Armády ČR a doporučení poslaneckého výboru pro obranu. Díky iniciativě Zachraňte tlumočníky vláda schválila pomoc tlumočníkům na svém mimořádném zasedání 29. července 2021,“ píše se v tomto otevřeném dopise.
FORUM 24 se v této situaci obrátilo na kompetentní orgány s několika dotazy, jak v současné době vypadá pomoc zbývajícím afghánským tlumočníkům.
„Všichni místní zaměstnanci s rodinami, kteří v roce 2021 měli smlouvu s ambasádou, byli evakuováni. Pokud jde o tlumočníky a jiné spolupracovníky Armády České republiky, jejich evakuace byla zcela v rukou armády. MZV tlumočníky při své práci nevyužívalo. Všichni tlumočníci, které AČR k evakuaci doporučila, byli dopraveni do České republiky,“ odpověděl pro FORUM 24 Karel Smékal, ředitel odboru komunikace Ministerstva zahraničních věcí ČR, který rovněž poznamenal, že v případě příbuzných z okruhu širší rodiny „bylo již na počátku záchranné operace rozhodnuto, že evakuováni budou pouze nejbližší příbuzní“. Ministerstvo přiznalo, že víza byla udělena přibližně stovce osob.
„Problematika tlumočníků AČR v Afghánistánu spadá do gesce resortu Ministerstva obrany ČR, nikoliv MZV,“ odkázal nás Karel Smékal na kolegy z jiného resortu.
Proto směřovaly obdobné dotazy na Ministerstvo obrany ČR. „Lze uvést, že do jiné země nebyla přemístěna žádná osoba. K přesunu osob z území státu Afghánistán docházelo vždy pouze formou letecké přepravy přímo na území ČR, a byla-li v rámci této přepravy využita území jiných států, tak pouze za účelem mezipřistání,“ odpověděl Roman Hrabačka, ředitel kanceláře ministryně obrany. Ministerstvo zároveň přiznalo, že v současné době není v kontaktu se žádným z tlumočníků pobývajících ještě v Afghánistánu. Kromě toho ministerstvo obrany konstatovalo, že v této věci nepodniká žádné kroky, protože to patří do gesce ministerstva zahraničí.
Na část odpovědí pak ministerstvo odmítlo odpovědět s tím, že bylo „vydáno rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti z důvodu ochrany utajovaných informací dle § 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů“.