Andrej Babiš očekával jiný výsledek voleb, o čemž svědčí jeho dryáčnická reakce. Okamžitě vypadl z marketingové šablony nekonfliktního státníka a rozjel dehonestující kampaň. Petr Pavel má lepší výchozí pozici, ale Babišův polosvět učiní vše pro to, aby zvrátil výsledek.
Kandidát ANO se pořád tvářil jako outsider, což bylo jen předvolební klišé. Ve skutečnosti očekával, že postoupí do druhého kola z prvního místa s pohodlným náskokem, způsobeným roztříštěnou podporou konkurence a z jeho pohledu velmi vhodným načasováním zprošťujícího výroku soudu s Čapím hnízdem. Tento kalkul nevyšel. Petr Pavel ho nakonec v samotném závěru přeskočil.
Pokrytecké moralizování
Porážka, i když těsná, je pro Babiše potupná. Nerad prohrává a odtud pramení jeho špatně maskovaná nervozita. Odkryla ji povolební tisková konference paroubkovského stylu, na které na Pavla nevybíravě zaútočil.
Babiš označil Pavla za komunistického rozvědčíka a přirovnal ho k Putinovi. Je směšné, že to deklamuje zrovna on. Pavel není pyšný na svůj rozvědčický kurz. Dokončil ho ovšem dva roky po listopadové revoluci a nevztahuje se na něj lustrační zákon. Na rozdíl od agenta Bureše s mnohem problematičtější normalizační minulostí.
Andrej Babiš loni v listopadu oslavil čtyřicáté výročí podpisu vázacího aktu spolupráce s komunistickou tajnou policií v bratislavské vinárně U Obuvníka. „Po politické stránce pramen hodnotí jmenovaného pracovníka jako soudruha, který se v praxi přidržel hospodářské politiky KSČ a je oddaný našemu zřízení,“ uvádějí tehdejší záznamy Státní bezpečnosti.
Ve svém životopise později uvedl, že do komunistické strany vstoupil proto, že se tím zvýšila jeho šance vycestovat do zahraničí jako delegát podniku zahraničního obchodu. To se mu také poštěstilo. V roce 1985 byl vyslán jako obchodní delegát PZO Petrimex do Maroka, kde žil v privilegovaných podmínkách, zcela odtržený od totalitní reality.
Už je nejvyšší čas připomenout minulost agenta Bureše, jenž dnes pokrytecky moralizuje a kádruje, ačkoli má sám tuny másla na hlavě.
Babišovský blok
První kolo prezidentské volby přineslo nejedno překvapení. O jejím výsledku rozhodly poslední dva týdny, kdy se zformovaly dva silné voličské bloky. V motivacích voličů opět sehrálo klíčovou roli pomyslné referendum o Babišovi.
Pokud si někdo myslí nebo zbožně přeje, že toto téma vyvanulo, hluboce se mýlí. Je to dáno mimořádnou kontroverzností oligarchy stále více polarizujícího společnost a iritujícího demokraticky smýšlející voliče.
Babišovský blok si přeje, aby měl na Hradě populistického křiklouna, který půjde vládě po krku, i když k tomu nemá příslušné kompetence. Soustředil kmenové voliče ANO, ale i část radikální neparlamentní scény včetně KSČM a možná polovinu elektorátu SPD, soudě podle hubeného výsledku Okamurova kandidáta Jaroslava Bašty.
Bašta měl podle svých představ našlápnuto na druhé kolo a v závěru kampaně šel opticky nahoru. Nakonec se váhající protivládně naladění voliči od zmateného kováříčka přiklonili k agresivnímu kovářovi Babišovi, který lépe obslouží jejich představy. Bašta je jedním z hlavních poražených těchto voleb.
Vysoká volební účast (68 procent), překonávající druhé kolo posledních prezidentských voleb v roce 2018, na druhou stranu limituje Babišův potenciál. Vyluxoval opoziční hlasy a nyní může nadále lovit především v omezených vodách Jaroslava Bašty. To při mechanickém součtu v prvním kole představuje 2,2 milionu hlasů, což na vítězství nestačí.
Protibabišovský blok
Pavel dokázal na svoji stranu v závěru kampaně strhnout váhající protibabišovské voliče, což oslabilo zisky především Danuše Nerudové. Je zjevné, že se mnozí z nich rozhodovali prizmatem, kdo má větší potenciál porazit nepřijatelného Babiše. Tedy ti, kdo si po úlevě ze Zemanova odchodu nedokážou představit pokračování destruktivního výkonu hlavy státu, a to v ještě pokleslejší podobě.
Přesto je poněkud překvapivé, že Pavel postupuje z prvního místa, na čemž mají lví podíl výsledky ve velkých městech. Pavel prohrál s Babišem pouze ve dvou krajských metropolích (Ústí nad Labem, Ostrava), což je pro Babiše nepříjemná sprcha hlavně poté, kdy ANO v loňských komunálních volbách s nižší účastí ovládlo většinu krajských měst.
Pavel méně boduje na venkově, v menších a středně velkých městech, což je výzva pro druhé kolo. Jeho výchozí pozice je dobrá, ale to ještě zdaleka nic neznamená.
Petra Pavla už podpořili Danuše Nerudová, Pavel Fischer, Marek Hilšer i Karel Diviš, což znamená celkový maximální potenciál 3,3 milionu hlasů. Zkušenosti z předchozích voleb však ukazují, že část z nich zůstane z „principiálních“ důvodů doma, což usnadnilo těsné zvolení Miloše Zemana. Ten navíc dokázal ve druhém kole mobilizovat více nevoličů.
Nadbíhání Okamurovi
Babiš pro své zvolení učiní vše, což dokládá absurdními nápady na uspořádání mírové konference o ukončení války na Ukrajině. Opravdu chce někomu namluvit, že by zrovna jeho bral Putin vážně? O to ale populistovi nejde. Chce se zalíbit všem „mírotvorcům“, ve skutečnosti místní páté koloně Kremlu.
Babiš potřebuje hlasy Bašty, jenž na ukončení války postavil kampaň, aniž by sdělil jak. Proto už inicioval jednání s Okamurovým „nočním vlkem“ Jaroslavem Foldynou, který se kladným vztahem k Rusku nijak netají, a jednal už na Hradě s Mynářem.
Okamura se sice před prvním kolem proti Babišovi ostře vymezoval, ale oba jsou zvyklí kšeftovat jak na marockém tržišti. Lze tedy očekávat, že SPD nakonec šéfa ANO podpoří jako menší zlo. Téhož politika, kterého ještě nedávno Okamura označoval za stejnou loutku bruselského establishmentu jako Fialovu vládu, za strůjce covidové totality a válečného štváče, podporujícího výcvik ukrajinských vojáků na našem území.
Bašta sice tvrdil, že žádného kandidáta ve druhém kole nepodpoří, Okamura ho ale takticky stáhne ze šachovnice, jelikož svůj tragikomický part už dohrál.
Babišovy signály už přinášejí ovoce i jinde. Přihlásilo se i hnutí Trikolóra, pro kterou je „mír“ na prvním místě. Myšleno Putinova představa míru. Jistě se přidají i další marginální národovecké spolky a iniciativy, včetně autorů petice vyzývající vládu k zastavení pomoci okupované Ukrajině.
Jde o hodně
Druhé kolo bude do značné míry o prozápadním směřování země. Jde o hodně. Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil a v současné vypjaté situaci by bylo tragické, kdyby se pokoušel otočit zahraniční kurz. Babiš shodil rukavice a nebude brát žádné ohledy. Bude sázet i na pomoc Miloše Zemana, která nebude zadarmo. Hrad si v něm projektuje spoluhráče při prosazování vlastních zájmů.
Letos to vypadá, že jsou karty rozdány jednoznačněji než před pěti lety. Babiš má opticky o třetinu menší rezervoár, kde brát hlasy, ale zdání klame. Druhé kolo začíná od nuly. Lze očekávat extrémně vyhrocenou kampaň, jejímž cílem je odradit potenciální voliče demokratických kandidátů od volby Petra Pavla.
Nakonec rozhodne účast voličů. Kolika z nich nebude lhostejné, zda Hrad na pět let obsadí toxické paralelní mocenské centrum s hrozbou rozmělňování prozápadního směřování země.