NÁZOR / Ivo Strejček se na stránkách Institutu Václava Klause „zamyslel“ nad oběma americkými prezidentskými kandidáty. Výsledek je myšlenkově tak bídný, že institut už by se u nás dnes mohlo říkat každému pohostinství těsně před zavírací hodinou.
„Hodnotit názory a osobnost Donalda Trumpa a Kamaly Harrisové není v tuto chvíli nutné. Prezidentství Donalda Trumpa jsme zažili a víme, co od tohoto muže čekat. Harrisová je symbolem obamovsko-bidenovského vládnutí, které Ameriku srazilo na kolena,“ píše Strejček a připomíná tak Miloše Zemana, který kdysi republiku líčil jako spálenou zemi.
Pak pokračuje líčením vlastností obou kandidátů, kde se mu prakticky ve všem povedlo obrátit pravdu zcela naruby.
„Zvítězí-li Trump, snad lze očekávat vládnutí opřené alespoň ‚nějak‘ o zdravý rozum, zvítězí-li Harrisová, zvítězí názory levicově liberálních, mediálních, hollywoodských a wokeovských progresivistických pseudoelit… Stále totiž platí předvolební slogan, kterým Clinton zničil G. Bushe: ‚It’s about economy, stupid.‘ Ukrajina či Irán zajímají Američany pouze do té míry, do jaké budoucí prezident země chce (nechce) svojí zahraniční politikou způsobit smrt amerických vojáků někde na druhé straně planety, nebo zda bude rozhazovat desetimiliardové finanční zdroje amerických daňových poplatníků, tolik potřebné doma, na podporu válek, které z hlediska obhajoby amerických zájmů prostě nemají smysl,“ popustil pan Strejček uzdu fantazii.
Představa, že Donald Trump představuje „alespoň nějak“ zdravý rozum, je čirá fantasmagorie. Všechny debaty o Trumpově vhodnosti pro jakýkoli úřad lze prostě utnout konstatováním, že osoba lživě popírající výsledek voleb, ve kterých prohrál, nemá ve veřejné funkci co dělat. Ničím víc se nedá napadnout politický systém vlastní země, než je hlásání takové obludné lži. Nejen že Trump lže, ale přiměl ke lhaní ohromné množství republikánských politiků, ze kterých udělal své komplice. Strana Ronalda Reagana se dnes změnila v bizarní útvar vytunelovaný šarlatány.
Zmínkou o ekonomice a podpoře válek si Ivo Strejček dost naběhl. Byl to republikánský prezident George W. Bush, který začal s vojenskými operacemi v Afghánistánu a Iráku, které stály předem nečekané astronomické sumy peněz. Válku na Ukrajině začal Vladimir Putin, ne Joe Biden. Podpořit napadeného je správné, vydírat ho, jak to udělal Trump při svém telefonátu prezidentu Volodymyru Zelenskému, je ohavné.
Ohromné záseky do státní pokladny mají za sebou republikánští prezidenti, ne demokratičtí. Mýtus o rozhazovačné levici a šetrné rozumné pravici nemůže v případě Ameriky brát nikdo vážně. Bill Clinton, kterého Strejček cituje, byl ostatně demokrat.
Baracku Obamovi lze vytknout naivní zahraniční politiku, ale nezaměstnanost začala klesat za něj a klesala osm let. To nijak nebránilo Donaldu Trumpovi, když se dostal do Bílého domu, okamžitě začít vytrubovat, jak za něj nezaměstnanost klesla, aniž se jeho pobyt v úřadě mohl jakkoli projevit. Klesala před ním a klesala i po něm.
Nikdo soudný nemůže čekat, že Ameriku „zase velkou“ udělá patologický lhář, jenž vybičoval svými řečmi fanatický dav, který pak zaútočil na Kapitol a Trump tomu u televize jen nečinně přihlížel a nehnul prstem. Byl to Trump, kdo prohlásil, že věří víc Putinovi než FBI. To se Amerika skutečně moc nezvětšila. Trumpa podporují fanatici, jejichž ideálem vládnutí je teokratický fašismus.
Je zjevné, že Kreml touží po Trumpovi, který je obklopen proruskými figurami a jehož vlastní syn byl nadšen, když ruská právnička nabízela údajně kompromitující materiály na Hillary Clintonovou. Trump vyhlási, že by ještě povzbudil Putina, aby si to vypořádal se zeměmi NATO, když se jim nechce platit na svou obranu. (Že spojenci stáli věrně za Spojenými státy při jejich zahraničních akcích, byť to bylo nepopulární, nějak pominul.)
Americká politika izolacionismu nakonec stejně USA nepomohla, aby nebyly vtaženy do dvou světových válek. Pokud chce být Amerika světovou mocností, musí se podle toho chovat. Existují ale lidé, kterým by se spíš líbilo, kdyby zase Rusko bylo velké, a snaživě na tom pracují.