Těžko si lze představit horší projev konfliktu zájmů: Česká vláda vedená premiérem Andrejem Babišem, který ovládá gigantické agrární impérium, prosadila na jednání unijních ministrů zemědělství, že velké zemědělské podniky budou moci i nadále pobírat dotace z evropského rozpočtu. Česko zastupoval ministr Miroslav Toman, podnikatel v zemědělství, jehož rodinní příslušníci vlastní rovněž obrovský zemědělský holding. Podle zprávy serverů Euroactive a HlídacíPes.org.
Babiš s Tomanem vyvíjeli velké úsilí, aby odvrátili hrozbu, že Evropská unie zastropuje dotace v zemědělství tak, že by je z větší části nemohly pobírat velké podniky, které hospodaří průmyslovým a často méně ekologickým způsobem, než jak hospodaří běžní farmáři. Navíc tyto holdingy mívají velké zisky a dotace u nich postrádají smysl. Agrofert si teď může oddechnout, dotace budou. Premiér obhájil zájem holdingu ze svých svěřenských fondů.
Zpráva ze serveru HlídacíPes.org uvádí:
„Původní návrh Evropské komise počítal s tím, že velké podniky budou moci čerpat maximálně 100 tisíc eur ročně. K zastropování se klonil i Evropský parlament. Členské státy však trvaly na tom, že stropy musí být dobrovolné, což se jim nakonec podařilo. A velmi aktivním hráčem v tom byla Česká republika. Z téměř třiceti tisíc zemědělských subjektů v Česku tvoří sice skoro 90 procent drobní hospodáři, většinu půdy však obhospodařují velké zemědělské skupiny. Mezi ně patří mimo jiné firmy spojené s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem či premiérem Andrejem Babišem.
Kuriózní je, že se vláda dokonce veřejně vytahuje tím, že obhájila v EU své stanovisko. Mluvčí ministerstva zemědělství bez uzardění sdělil pro Euroactive, že se „České republice díky aktivnímu přístupu podařilo prosadit řadu svých priorit, mezi které patří například dobrovolné zastropování přímých plateb s plným odpočtem mzdových nákladů.“ Jinými slovy: zájem Agrofertu a jeho faktického vlastníka je zájmem státu.
Je velmi pravděpodobné, že během jednání o reformě zemědělské politiky se západní státy, které mají dotace vesměs zastropované, soustředily více na svoji bitvu s ekologickými aktivisty a s evropskými Zelenými, kteří jsou v Evropském parlamentu v opozici a chtěli především dokázat svým voličům, jak myslí na zelenou planetu. Na pacifikaci několika členských zemí včetně Česka, které požadovaly, aby bylo zastropování takzvaně dobrovolné (tedy ve skutečnosti žádné), už zřejmě neměly energii. Závěrečné hlasování v Evropském parlamentu se zřejmě bude držet dosažené dohody, protože celý balík reforem zemědělské politiky má značný rozsah a předpokládá čerpání gigantického rozpočtu 343 miliard eur (8,7 bilionu korun) do roku 2027. Česko bude z tohoto celkového objemu čerpat 5,5 miliardy eur, což je 140 miliard Kč. A premiérův Agrofert bude zase u toho.
Aspoň tedy víme, kde se bere náš státní zájem.