Podle zjištění Deníku N začal Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond vymáhat po dvou společnostech koncernu Agrofert tři dotace, jejichž celková hodnota přesahuje 2,5 milionu korun. Holding Agrofert vrácení peněz odmítá.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond požaduje vrácení peněz od zemědělských společností Zemos a AGS AGRO České Budějovice, které v roce 2010 získaly dotace z českého dotačního programu na pojištění úrody a hospodářských zvířat. Program byl ale určen pro malé a střední podniky, mezi které Agrofert rozhodně nezapadá. Jeho roční tržba činí totiž přes 155 miliard korun.

Dále čtěte

Vědci připravují vylepšenou vakcínu. Jak dlouho působí ta současná?

Fakt, že prozatím není známé, jak dlouho vakcína proti koronaviru působí v těle člověka, vyvolává obavy. S horizontem půl roku…

„Společnosti jsme vyzvali k vrácení vyplacené podpory, v obou případech se jedná o podporu poskytnutou v roce 2010,“ napsala Deníku N mluvčí PRGLF Barbora Šenfeldová. Zmíněné firmy dostaly dotace neoprávněně. Úřad proto začátkem roku rozhodl o vrácení částky 2,6 milionu korun.

Holding ale peníze vrátit nehodlá. „Trváme na tom, že v případě jakýchkoli dotací jsme vždy postupovali podle zákonů, příslušných pravidel a uzavřených smluv,“ informoval mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Jednou ze společností, které dotace čerpaly, je firma Zemos, která na jihu Moravy hospodaří na více než 5 tisících hektarech půdy a součástí Agrofertu se stala v roce 2007, kdy ji holding koupil prostřednictvím dceřiné společnosti ZZN Pomoraví. Tím se firma zařadila do kategorie velkých podniků. I tak ale čerpala z dotačního balíčku určeného ke kompenzaci výdajů vynaložených na zemědělské pojištění proti nepříznivým klimatickým jevům nebo chorobám zvířat.

V roce 2007 zažádala o dotace ve výši 94 tisíc korun i firma AGS AGRO České Budějovice, která byla zakoupena společností ZZN Pelhřimov a tedy také spadá pod holding Agrofert.

Další dva miliony vracet nemusí

Fond od holdingu Agrofert vymáhá tři dotace. Od fondu dostal Agrofert ještě 2 miliony. Fond ale jejich vrácení nepožaduje. Jedná se o tři firmy z koncernu – Kladrubská, Vlčnovská zemědělská a Zemědělská společnost Blšany, na které v roce 2015 upozornili Piráti. Důvod, proč fond trvá na vrácení pouze tří dotací, nebyl sdělen.

„Neznamená to, že klient, který v současné době nesplňuje podmínky pro zařazení do kategorie mikropodniků, malých a středních podniků, tyto podmínky nesplňoval ani v době poskytnutí podpory, popřípadě zda se na něj neaplikovalo přechodné období dle příslušného nařízení Evropské komise,“ okomentovala Šenfeldová.

Šetření neoprávněně poskytnutých dotací

V minulém roce zaslali Piráti fondu dopis, ve kterém upozorňují na dvacet osm případů, ve kterých byly firmám z Agrofertu přiznány dotace.

„Již v roce 2010 společnosti z koncernu Agrofert v čestném prohlášení evidentně uváděly, že jsou malým podnikem, aby tak mohly získat tyto prostředky. Na některé dotace dosáhnou pouze velké podniky, které mají snadnější přístup k úvěrům či lepší vyjednávací pozici,“ uvedl Janusz Konieczny z analytického týmu Pirátů.

Úřad se odvolává na definici malého a středního podniku uvedenou v doporučení Evropské komise z roku 2003, kde je uvedeno, že malý a střední podnik má do 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 1,3 miliardy korun.

V polovině ledna zahájila Evropská komise šetření prověřující oprávněnost státních podpor na pojištění úrody a hospodářských zvířat a na restrukturalizaci sadů a zavlažování pro velké podniky. Ministerstvo zemědělství nyní požaduje zpět dotace od sedmi firem, mezi kterými se nachází i firmy spadající pod holding Agrofert.

Podobná situace nastala i v kauze Čapí hnízdo. V roce 2008 čerpala Farma Čapí hnízdo, a. s. dotace ve výši 50 milionů korun. Farma Čapí hnízdo byla až do roku 2007 součástí holdingu Agrofert. V nejznámějším případu neoprávněně poskytnutých dotací byly dotace také určeny pouze pro malé a střední podniky. V kauze možného dotačního podvodu je stále stíhán i premiér Andrej Babiš.