Koncern Agrofert za rok 2016 zaplatil na dani z příjmů 1,505 miliardy korun, což je o 28 milionů méně, než získal na dotacích. Přes 400 milionů z dotací přitom nejsou nárokové dotace pro zemědělce. Vyplývá to ze souhrnné (tzv. konsolidované) výroční zprávy podniků tohoto koncernu.
Agrofert se hájí, že přičteme‑li zaplacené pojistné na sociální pojištění (část, kterou platí firmy), dotace už nebudou převyšovat nad částkou zaplacenou státu. Jenže sociální pojištění se platí za zaměstnance v důsledku jejich práce. Kdyby pracovali jinde, získával by díky jejich práci stát rovněž tyto odvody. Jen možná o trochu nižší (pokud by sehnali jedině horší pracovní místa, než mají v Agrofertu). Sociální pojištění odváděné za zaměstnance by si tedy Agrofert neměl přičítat jako svou zásluhu.
Agrofertu hodně pomohla stávající vláda (ANO, ČSSD, lidovci), když zavedla vratku spotřební daně z pohonných hmot pro rostlinnou výrobu. Pro všechny ostatní byla naopak sazba této daně na návrh tehdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO) zvýšena.
Nejhorší je, že stát pak nic nedostane ani od Babiše. Ten se totiž už jako majitel Agrofertu (který v roce 2017 přešel do jeho svěřenského fondu) začal šikovně vyhýbat dani z dividend. Když Agrofert (mateřská firma stejnojmenného koncernu) potřeboval hodně peněz, Babiš je do firmy nevložil, nýbrž jí je půjčil. Měl za to obdržet jeden velký podnikový dluhopis, ale pak by z každoročně získávaných úroků musel platit daň a to se mu nechtělo. Proto jeho firma tento jeden velký dluhopis uměle rozdělila na více než miliardu malinkých kousíčků. Každý z nich v hodnotě jedné koruny. Výsledný úrok z každého takového jednotlivého „dluhopísku“ pak byl tak nízký, že daň bylo možné zaokrouhlit na nulu. Zmíněné dluhopisy jsou desetileté, takže se Babiš může deset let vyhýbat daním. Už si díky tomu vydělal přes 50 milionů korun a to ještě není ani v polovině. Naproti tomu autokempy, veterináři, prodejci na farmářských trzích či prodejci vánočních kaprů musejí být kvůli němu on-line napíchnutí na „jeho“ centrálu a hlásit okamžitě každou přijatou korunu, aby nemohli šidit na daních.
Agrofert se chlubí, že v souhrnu není životně závislý na státních zakázkách. Významným zdrojem jeho výnosů jsou, jak upozorňuje, zahraniční chemické továrny ve Spolkové republice Německo a na Slovensku. Jenže rozvoj některých z nich byl, nebo je výrazně závislý na finančních pobídkách od vlády. Konkrétně slovenská chemička Duslo Šal’a, třetí nejúspěšnější podnik koncernu za rok 2016 získala od vlády rekordní slevy na dani z příjmů, jaké nedostaly ani asijské automobilky.
Koncern Agrofert je navíc ve vztahu ke své výkonnosti výrazně zadlužený u bank (ale ve vztahu k majetku, který by v nejhorším bylo možné rozprodat, to není tak vysoké zadlužení). Zatímco loňský zisk firem koncernu činil necelých osm miliard korun, dluh u bank činí 30 miliard. Hezky to zapadá do Babišovy kritiky koncernu ČEZ. Babiš dokonce v roce 2014 navrhoval rozdělení celého zisku ČEZu za předchozí rok na dividendách, takže by z daného roku neměl ČEZ bez zadlužování žádné peníze na mzdy ani na opravy, o investicích (dostavba Temelína připravená Topolánkovou a Nečasovou vládou apod.) ani nemluvě.
Obhajoba Agrofertu, že získané dotace nepředstavují zisk, je úplně mimo mísu. Zisk lze navyšovat dvěma způsoby: zvyšováním tržeb (a dalších výnosů) či snižováním nákladů (ideálně při neklesající produkci). Takže když vám někdo uhradí část vámi vynaložených nákladů, přispívá k vašemu zisku úplně stejně, jako kdyby vám dal peníze. Jen se po vás chce, abyste něco dělali, ale to není zase až tak nepochopitelná podmínka.
O nesmyslnosti dotací, zvlášť pro velkopodnikatele, i škodlivosti řepky, kvůli které se hanebně zdražují potraviny, jak upozorňuje OECD, již bylo napsáno hodně a v případě Agrofertu se v roce 2016 nejednalo o nic nového.
V roce 2016 byla rovněž dohodnuta fúze Agrofertu a společnosti Rapaces Group. Bohužel však došlo ke spojení takovým způsobem, že nebude možné zjistit, jaká byla reálná hodnota firmy Rapaces Group. Škoda. Mohli jsme se dozvědět, zda jí Babiš prodal svůj majetek (akcie firmy Profrost) výrazně pod cenou a tím pádem svému Agrofertu naopak za jeho skutečnou hodnotu. Tím by se ukázalo, zda měl Babiš opravdu dostatek peněz (osvobozených od daně) na nákup výše zmíněných korunových dluhopisů, jak se nedávno snažil prokázat.