Zemědělský koncern ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše má opět problém. Jak se ukázalo, holding Agrofert získával dotace, na něž neměl nárok. Podobně jako u kauzy Čapí hnízdo totiž čtveřice firem žádala o peníze, které byly určeny pro malé a střední podniky, přestože tento status nesplňovaly. Agrofert odmítá pět milionů vrátit, a případ tak může skončit u soudu. O dalších podezřelých finančních machinacích ve společnosti ministerského předsedy informuje server iRozhlas.cz.
Peníze, které dceřiné firmy Agrofertu získaly v letech 2010–2013, vyžaduje zpět Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který na nesrovnalosti přišel v rámci auditu. Fond, který má na starosti rozdělování dotací pro zemědělce, odůvodnil své rozhodnutí tím, že firmy ZEMOS, AGS AGRO České Budějovice, ZS Vilémov, SPV Pelhřimov neměly podporu získat, protože svým spojením s Agrofertem ztratily status malé a střední firmy.
Tuto skutečnost však patrně v dané době úředník, který měl na starosti rozdělování financí, buď nevěděl, nebo záměrně přehlédl. To však není důvodem současného sporu, který může skončit až u soudu. Agrofert totiž důrazně odmítá vrácení peněz, na což lesnický fond zareagoval předžalobní výzvou. Ani tak však zřejmě nebude dostatečně silnou pákou na společnost, která si kvůli svému majiteli myslí, že může porušovat jakákoliv pravidla.
Tentokrát ovšem lehce narazila, protože dokud nevyrovná všechny účty, které s lesnickým fondem má, tudíž i vratky, jež musí zaplatit, nedostane z dalších možných dotací ani korunu. To je pro společnost, která je na penězích získaných od státu či Evropské unie závislá, nepříjemné zjištění. Tím, že by však vrátila oněch pět milionů, by přiznala, že jejich získání bylo neoprávněné. To se nestane.
Stejně jako u Čapího hnízda by se tak jednalo o pokus o podvod na veřejných financích. Rodinná farma Andreje Babiše totiž padesátimilionovou dotaci získala také jen kvůli tomu, že se tvářila jako malý podnik, který má na peníze z EU nárok. Přitom byla vyvedena z Agrofertu jen účelově na dobu, kdy poslala žádost. Později se opět stala součástí koncernu, což porušuje pravidla, která jsou při rozdělování evropských peněz striktně dána.
Případ čtveřice firem z holdingu opět ukazuje, že je jedno, o jak velkou částku se jedná, ale vždy její získání Babišově společnosti stojí za to, aby obešla podmínky, které jsou pro všechny stejné a mají zaručovat, aby se peníze dostaly k těm, jimž jsou určeny.