Andrej Babiš před sídlem Agrofertu FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Firmě Agrofert, která patří předsedovi vlády Andreji Babišovi, se nelíbí reportáž pořadu Reportéři ČT z letošního března. Ta se věnovala ekologické zátěži bývalé bratislavské chemičky, kterou holding premiéra Babiše získal v roce 2002. Firma v dubnu poslala Radě České televize další stížnost, ve které opět požaduje analýzu reportáže, která se Babišovu holdingu nelíbí. Dopis adresovaný předsedovi rady Pavlu Matochovi má redakce deníku FORUM 24 k dispozici. Šéf reportážní publicistiky Marek Wollner tuto kritiku odmítá. Podle něj stížnost neobsahuje žádné věcné námitky a pouze napadá zveřejňování kritických názorů.
Slovenské ministerstvo životního prostředí požaduje po Agrofertu stovky milionů eur. To je několik miliard korun. Agrofert platit ale nic nechce. Ve sporu jde o velkou ekologickou zátěž z pozemků bývalé bratislavské chemičky. Tu holding koupil v roce 2002 za minimální cenu a více než velkorysých podmínek. K dnešním závazkům se ale nechce znát, zaznělo v pořadu Reportéři ČT na konci března letošního roku.
Tématem starých ekologických zátěží v areálu firmy Istrochem v Bratislavě se reportéři České televize začali zabývat poté, co na problém upozornili slovenští politici a média. „Problematiku otevřelo slovenské ministerstvo životního prostředí reprezentované přímo ministrem Jánem Budajem. Jde tedy o problém, který na Slovensku je vnímán jako závažné ekologické, společenské a politické téma,“ vysvětluje šéfredaktor reportážní publicistiky České televize a dramaturg pořadu Reportéři ČT Marek Wollner. O kauze psal i deník FORUM 24 – například ZDE.
„V reportáži mapujeme dění, které již nějakou dobu na Slovensku rezonovalo. Jde o jeden z největších ekologických problémů, které Slovensko v současné době řeší. Z areálu chemičky Istrochem desítky let unikají jedovaté látky, jež ohrožují pitnou vodu na Žitném ostrově, který je zásobárnou vody pro miliony lidí,“ pokračuje Wollner.
Podle holdingu Agrofert reportáž podává „záměrně zkreslený obraz skutečnosti“, a divák si prý nemůže utvořit svobodně názor na případ, který je popisován. „Divák je totiž cíleně veden k tomu, aby uvěřil v reportáži podávaným tvrzením, která zkráceně zaznívají z úst redaktora Marka Wollnera hned v jejím úvodu a která zcela vystihují záměr reportáže dehonestovat Agrofert,“ stojí v dopise, který holding zaslal Radě České televize. Pod stížností je podepsán místopředseda představenstva Agrofertu Josef Mráz a člen představenstva a Babišův klíčový právník Alexej Bílek.
Podle nich nebyla divákovi dána šance, aby si z vyjádření mohl utvořit svobodný názor na kauzu, protože nezaznívaly pravdivé informace. „V reportáži zaznívaly většinou pouze názory. Žádná fakta, která by mohla doložit tvrzení autorů reportáže, buď uvedena nebyla, nebo byla záměrně zkreslena,“ napsali zástupci Agrofertu.
Holding prý není zodpovědný za starou ekologickou zátěž, která vznikla v důsledku více než stoleté chemické výroby na tomto území. „Je jednoznačně prokázáno, že výrazné znečištění dotčeného území bylo evidováno dříve, než areál převzal současný vlastník,“ tvrdí firma. Odmítá také tvrzení z reportáže, že by společnost před občany tajila deset let starý geologický průzkum, který si nechala zpracovat. To přitom přímo reportérům potvrdil mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. „Neměli jsme zákonnou povinnost informovat veřejnost,“ tvrdí Babišův dlouholetý expert na komunikaci jeho holdingu.
„Tento názor vychází především z faktu, že cena za koupi podniku byla nízká. To nám potvrdilo Ministerstvo životního prostředí Slovenské republiky. Opíráme se také o analýzu děkana Fakulty financí a účetnictví VŠE Ladislava Mejzlíka, který měl k dispozici účetní dokumenty,“ pokračuje Wollner.
Ten vyvrací také tvrzení firmy, že průzkum starých ekologických zátěží nebyl utajený. „S průzkumem se zcela prokazatelně nemohl seznámit po dobu deseti let nikdo z veřejnosti. Stalo se tak na pokyn přímo Agrofertu, fakticky utajený byl,“ uvedl Wollner. „V reportáži jsme dali samozřejmě prostor na vyjádření mluvčímu skupiny Agrofert. Reagoval na veškerá uváděná tvrzení. Divák si tak mohl udělat ucelený názor, který mu zprostředkovaly obě strany sporu,“ doplnil.
Jak již zaznělo, stížnost Agrofertu je adresována předsedovi Rady České televize Pavlu Matochovi. Zaměstnanci holdingu tak požadují „udělání pořádku“ v České televizi po někomu, kdo rovněž pracuje pro premiéra Babiše. Matocha totiž jako novinář píše pro Českou pozici a Lidové noviny, které jsou součástí mediální skupiny Mafra patřící předsedovi vlády. Do kontrolního orgánu veřejnoprávní televize byl navíc zvolen hlasy hnutí ANO společně s komunisty a SPD Tomia Okamury.
Velký prostor pro holding pana premiéra
Agrofert si v dopise postěžoval také na množství reportáží o holdingu Andreje Babiše. „Podle našich propočtů odvysílala redakce od počátku roku 2017 do dneška celkem 165 dílů pořadu Reportéři ČT, ve kterých bylo dohromady 42 reportáží o Agrofertu,“ uvádí se ve stížnosti. „Lze tak se vší vážností konstatovat, že v historii pořadu se zřejmě v redakci nikdy nevěnovali žádné soukromé firmě s takovou intenzitou. Přitom před vstupem Andreje Babiše do exekutivní funkce v roce 2014 byl Agrofert de facto zcela mimo zájem redakce,“ pokračuje firma.
Že Reportéři ČT věnují podnikání pana premiéra velký prostor, potvrdil i sám šéfredaktor reportážní publicistiky Marek Wollner. Podle něj to má však jednoduché vysvětlení. „V minulosti Česká republika nikdy neměla premiéra, který by byl současně majitelem – toto je konstatování, které se opírá o stanovisko Evropské komise – tak velké firmy, obchodující se státem, jako je firma Agrofert, a žádný jiný premiér se nikdy nedostal do tak vážného podezření ze střetu zájmů,“ vysvětluje s tím, že kauzám vládních politiků se Reportéři ČT věnovali i v minulosti.
„Úkolem nezávislého média je totiž sledovat, zda nedochází ke zneužívání moci. Právě toto poslání médií bylo po příchodu Andreje Babiše do politiky a jeho nákupu vydavatelství Mafra výrazně oslabeno. To, že jsme se jeho podnikání nevěnovali před příchodem do politiky, je paradoxně argument, který ukazuje, že z naší strany nejde o žádnou osobní motivaci,“ uzavřel Wollner.
