Areál Farmy Čapí hnízdo v Olbramovicích FOTO: Facebook/Čapí hnízdo
FOTO: Facebook/Čapí hnízdo
V kauze podezřele objemné reklamy Agrofertu fakturované u Farmy Čapí hnízdo je řada nejasností. Policie vyšetřuje podezření, zda se holding nedopustil daňových úniků. Podle nových zjištění byla reklama za desítky milionů proplacena farmě ještě před jejím dokončením. Agrofert nedokáže tuto anomálii hraničící s podvodem vysvětlit.
Netransparentní praktiky 27 domácích i zahraničních firem ze skupiny Agrofert, které si během pěti let přes Farmu Čapí hnízdo objednaly reklamní práce v celkové výši 272 milionů korun, popsala zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Policie letos zahájila vyšetřování, zda si Agrofert přes nadhodnocenou či fiktivní reklamu uměle nezvyšoval firemní náklady, aby nelegálně ušetřil desítky milionů korun na daních.
Zametená kauza
Už v prosinci 2014 se obrátil Finanční úřad v Chemnitz na české orgány s podezřením na daňové úniky dceřiné společnosti Agrofert Deutschland, která v roce 2012 zaplatila téměř 9 milionů korun za propagaci společnosti Farma Čapí hnízdo.
Finanční správa citlivý případ nepředala policii a zametla ho pod koberec v době, kdy úřadoval ministr financí Andrej Babiš. Jeho nástupkyně Alena Schillerová byla tehdy součástí vedení Finanční správy, kde řídila odbor právního a daňového procesu.
Schillerová se dnes brání, že o této kauze nemohla vědět, ale zdá se naprosto vyloučené, aby takto třaskavý podnět německých úřadů unikl pozornosti vedení Finanční správy a samotného ministra, jehož se přímo dotýkal.
Reklama na staveništi?
Dalším absurdním dílem tohoto seriálu je zjištění portálu Seznam, že vysoká částka za reklamní práce byla Farmě Čapí hnízdo proplacena holdingem ještě během výstavby areálu, zčásti už půl roku před jeho otevřením. Vyplývá to z dosud neznámého přípisu zprávy OLAF. Jen se tím prohlubují pochybnosti, že šlo o formálně vykázané faktury za práce, které nebyly provedeny.
Farma si naúčtovala 8,6 milionu korun už v prosinci 2009, kdy ještě v areálu probíhaly stavební práce. Nejvyšší částku 5,1 milionu korun poslala německá chemička SKW Stickstoffwerke Piesteritz, další tři miliony přidal mateřský Agrofert Holding a půl milionu společnost Precheza.
Dva měsíce před otevřením areálu v červnu 2010 fakturovala Farma Čapí hnízdo za reklamu u holdingu Agrofert 20 milionů korun a firmě SKW Piesteritz dalších 7,5 milionu. Ještě než luxusní středisko zahájilo zkušební provoz a rozběhla se činnost kongresového centra, která měla být založena na tržbách z firemních akcí a cestovního ruchu, na její účty připlulo úctyhodných 36 milionu korun.
Výdaje, které nedávají smysl
Agrofert zatím nedoložil, jakým způsobem byla tato masivní reklama realizována, natož během výstavby, což měly prověřit už finanční úřady před pěti lety. Trik krátit daně přes fiktivní reklamní práce je poměrně běžný a berňáku dobře známý. Proto po podnikatelích vyžaduje její fyzické prokázání i u mnohem menších částek.
Nabízejí se praktické otázky, proč by měly firmy platit nemalé částky za reklamu v rozestavěném areálu na odlehlém místě Středočeského kraje. Zvláště to platí pro německou chemičku vyrábějící čpavek, močovinu a hnojiva, která své výrobky dodává dlouhodobým zákazníkům na německý trh.
Z tohoto důvodu se nad celkovou částkou 12,6 milionu korun vykázanou Čapímu hnízdu před jeho dokončením pozastavil i bývalý finanční ředitel SKW Piesteritz Rastislav Jansík, který tyto výdaje považuje za zbytečné. „Nějaké reklamní poutače na Čapím hnízdě postrádají z hlediska SKW jakýkoli smysl,“ řekl Seznamu.
Současné vedení německé chemičky se k dotazům na opodstatněnost těchto reklamních služeb nevyjádřilo. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka pouze bez bližšího vysvětlení stále opakuje, že holding postupoval v souladu se zákonem.
83 procent příjmů z reklamy
Proč docházelo k těmto finančním transakcím? Vysvětlení přinesli vyšetřovatelé OLAF i tým pražské hospodářské kriminálky vedený Pavlem Nevtípilem. Faktury z reklamy firem výlučně ze skupiny Agrofert tvořily 83 procent příjmů Farmy Čapí hnízdo, ačkoli reklamní práce ani nejsou oborem jejího podnikání. Jinak by neměla ani na mzdy, natož na splácení obřího úvěru ve výši 455 milionů korun.
Toto úzké propojení, podpořené i záznamy banky HSBC, bylo jedním z klíčových důkazů vyšetřovatelů prokazujících účelové vyčlenění farmy z holdingu, která poté v rozporu se zákonem požádala o evropskou dotaci. Bankéři však u výslechu ztratili paměť a dozorový žalobce Šaroch i na základě jejich výpovědí, které jsou v rozporu se zajištěnými listinnými důkazy, otočil a změnil právní názor.
Padni komu padni?
Ministryně financí Alena Schillerová je dnes přesvědčena, že se Finanční správa řídí heslem „padni komu padni“. Dušuje se, že kvůli povinné mlčenlivosti úředníků o reklamní kauze nic neví a nikdy nevěděla, jenže věřit se tomu nedá.
O tom, že povinná mlčenlivost berňáku neplatí vždy a pro každého, svědčí přiznání samotného Andreje Babiše na nahrávce Julia Šumana. Jako ministr financí věděl o „zakleknutí“ úřadů a policie na nepohodlnou firmu FAU Přerov v době, kdy tato kauza nebyla veřejně známa.
Schillerová ve Sněmovně během interpelací slíbila, že pokud vyšetřování v této věci zjistí pochybení finančních úřadů, vyvodí politickou odpovědnost a odstoupí. To už si je tak jista, že impérium Agrofertu má pod palcem nejen Finanční správu, ale i orgány činné v trestním řízení?
Jak dopadne vyšetřování reklamy Babišova holdingu, je ve hvězdách. Ve vedení policie proběhly rozsáhlé čistky a na této kauze nedělá tým komisaře Nevtípila, který se dostal pod soustředěný tlak. Kvůli starému a už jednou odloženému obvinění ho už téměř rok prověřuje generální inspekce vedená Babišovým mužem Radimem Dragounem.
Proto je výsledek nejasný, i když podezření z porušení zákona je stále silnější a peripetie případu neuvěřitelnější.
