Poslanecký návrh na povinný podíl českých potravin v obchodech výrazně podporuje hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího. Vyhovuje totiž vlivné agrolobby vedené Zdeňkem Jandejskem, autorem zemědělského programu Trikolóry. Jak se to slučuje s jejím vymezováním vůči všem dotacím a regulacím?
V době rostoucích cen potravin přichází skupina poslanců v čele s Margitou Balaštíkovou (ANO) a Zdeňkem Podalem (SPD) s pozměňovacím návrhem stanovit závazný podíl potravin českého původu na domácím trhu. Příští rok by měl dosáhnout 55 procent a každý rok by se zvyšoval o pět procent až na 85 procent v roce 2027.
Proti zájmům zákazníků
Navrhovatelé odůvodňují tuhé restrikce populárně znějícím posílením potravinové soběstačnosti. Jenže konečné důsledky by se obrátily proti zákazníkovi. V praxi by takové omezení konkurence přineslo snížení nabídky zboží v obchodech a další zdražení už tak drahých potravin.
Nevládní ekonomové se shodují na tom, že povinné kvóty pomohou především velkým producentům. Malí farmáři s kvalitnějšími potravinami přijdou zkrátka. Na podpoře domácí produkce by paradoxně nejvíce vydělali místní oligarchové, už tak zvýhodnění masivními dotacemi.
Za touto iniciativou stojí vlivná agrolobby podporovaná ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, jehož rodina podniká v potravinářském byznysu. Před nástupem do vlády stál v čele Potravinářské i Agrární komory, zastupující zájmy největších hráčů na domácím trhu v čele s dominantním Agrofertem.
Tomanovi vadí nízké ceny
Toman se už dříve svěřil, že mu vadí „nesmyslně nízké ceny“ potravin z dovozu. „Já nejsem proti tomu, aby se něco dováželo, ale ať se dovážejí věci, které se tady nevyrábějí,“ prohlašoval a poslanecký návrh jde přesně tímto směrem.
Skutečným iniciátorem je prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek, který za vyšší povinný podíl českých potravin na pultech obchodů bojuje dlouhodobě. Dnes zneužívá koronavirové krize se zástupnou argumentací potravinové soběstačnosti k posílení zájmů úzké skupiny agrobaronů.
Princip je stále stejný, podobně jako kdysi u prosazení podpory biopaliv. I dnes na to má Babiš ve Sněmovně svoje lidi. Jak vidno i v opozici. Poslankyně Balaštíková nedostala náhlé vnuknutí, když na poslední chvíli s dalšími předkladateli hlavně z klubů ANO a SPD přilepili pozměňovací návrh k novele zákona týkající se dvojí kvality potravin.
Agrární komora prodlouženou rukou Agrofertu
„Vláda dnes prezentuje stanoviska Agrární komory, která je prodlouženou rukou Agrofertu. Dnes fakticky zastupuje 10 až 15 největších agroholdingů,“ tvrdí Josef Stehlík z Asociace soukromého zemědělství, zastupující farmáře. Ideu potravinové soběstačnosti považuje za obrovský populismus. Mohla by vyvolat řetězovou reakci ostatních zemí, která by poškodila český export a dramaticky snížila nabídku na domácím trhu.
Obdobně tuto akci vnímá opozice. „Poslanecký návrh připomíná socialistické praktiky a jeho jediným cílem je podpora velkých agrokoncernů – pohrobků JZD. Povinné kvóty jsou jen začátek. Pokud projde, následovat bude další novela se seznamem konkrétních dodavatelů,“ řekla deníku FORUM 24 europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), předsedkyně Spolku pro obnovu venkova.
Sama podporuje větší spotřebu kvalitních českých potravin. Řešení ale nevidí v regulacích nahrávajících úzké skupině obřích holdingů, ale v podpoře rodinných farem a zastavení dotací velkovýrobě v čele s Agrofertem.
„Dárek“ poslanců a ministra zemědělství v podobě „horšího výběru zboží, nižší kvality a vyšší ceny“, odmítá i předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „To je nevyhnutelný důsledek vždy, když se zakáže či omezí konkurence,“ dodává.
Pirátskému poslanci Radku Holomčíkovi tento záměr připomíná konstrukci z minulého režimu. Potravinovou soběstačností se ostatně dodnes pyšní komunisté. Výsledkem byl velmi omezený sortiment, kvalitnější maso pod pultem a tropické ovoce jen o Vánocích.
Odborný garant Trikolóry
Co s tím má společného Trikolóra? Zdeněk Jandejsek, vlastník agroholdingu Rabbit CZ s ročními tržbami 4,8 miliardy korun, je garantem jejího zemědělského programu. Agrobaroni Jandejskova typu nebudou nikdy hájit zájmy malých farmářů, ale „kolchozních“ molochů, reliktů bolševické kolektivizace.
To je případ povinných kvót na české potraviny, ale i zuřivého odporu Agrární komory proti navrhovanému zastropování evropských dotací pro velké podniky. Jandejsek loni odkryl karty, když označil zamýšlenou větší podporu farmářů za „směr do pekel“, protože malí zemědělci prý nejsou „dostatečně produktivní“.
Klaus mladší se přitom paradoxně často proti dotacím vymezuje. Pokud ale za ním stojí agrolobby prosazující co největší objem dotací pro velké zemědělské a potravinářské firmy, jejichž čtyřmiliardové navýšení v krizi se podařilo prosadit už v březnu, nezní to zrovna věrohodně.
Když se loni v Poslanecké sněmovně projednával střet zájmů premiéra Babiše, Klaus mladší se vůči němu nevymezoval osobně, ale zpochybňoval celý dotační systém. „Dotace jsou zlo, dotace jsou korupce, dotace vznikají tak, že tvrdě pracujícím lidem seberete peníze,“ prohlašoval.
Asi svoje slova nemyslí příliš vážně, pokud program Trikolóry píše čelný propagátor masivního posílení „korupčních“ dotací a hlasitý odpůrce jejich snížení pro oligarchické struktury. A dnes stojí za nejhrubší socialistickou regulací, která může v jeho prospěch „sebrat pracujícím lidem další peníze“.