Když Evropou otřásla fotografie mrtvého tříletého syrského chlapce Ajlana Kurdího, kterého vyplavilo moře, britská média vyzývala k tomu, aby se Evropa otevřela uprchlíkům, prchajícím před válkou v Sýrii. V celé západní Evropě obrázky utonulého tříletého chlapce ležícího tváří v písku vyvolaly silnou odezvu. Do Řecka, kam jeho loď mířila, se stejně jako jeho starší bratr a matka už nikdy nepodívá.
Snímek dominoval titulním stranám novin po celé Evropě. „Děsivě krutá realita uprchlické krize,“ psaly noviny. Lidé reagovali na Ajlanovu smrt také na sociálních sítích, kde fotografii sdíleli například pod heslem „lidskost vyplavená na břeh“.
Pouhých 8 měsíců poté se ale na Ajlanovu smrt ve vlnách zapomnělo. „Začíná být stále více jasné, že jeho oběť byla zbytečná, protože uprchlíci jsou stále pohřbíváni po mořskou hladinou a na jejich zoufalé situaci se dodnes nic nezměnilo,“ řekl nyní chlapcův otec.
Ve skutečnosti se toho i přes silné emoce změnilo velmi málo
Pohřbu tříletého Ajlana, jeho bratra i jeho matky, se účastnilo loni v syrské Kobani několik stovek lidí. S rakvemi obou synů i manželky se do rodného města tehdy vrátil i otec Ajlana Abdalláh Kurdí. Celá Abdalláhova rodina se utopila cestou z Turecka na ostrov Kos a on prý poté doufal, že si politici i veřejnost na Západě i kvůli obětem na životech uvědomí, že situace Syřanů je opravdu strašlivá.
„Na chvíli se zdálo, že Ajlanova fotografie dokáže ovlivnit veřejné mínění na Západě i postoje tamních politiků,“ řekl Abdalláh Kurdí pro britský list The Telegraph s tím, že poté, co první vlna zájmu opadla, čekalo i jeho vystřízlivění. „Chci, aby se arabské vlády, ne evropské, podívaly na mé děti a kvůli nim pomohly,“ prohlásil zoufalý otec těsně po synově pohřbu.
Dnes je prý rád, že po jeho synovi jsou pojmenované školy a charitativní kampaně. I když vzhledem k silně emočně laděným reakcím na chlapcovu smrt doufal, že empatie a soucit s běženci v evropské společnosti vzroste. Nestalo se. „Zprávy o dalších potopených lodích a postavených zdech a plotech na balkánské cestě jasně dokazují, že ve skutečnosti se toho i přes ony silné emoce změnilo velmi málo,“ tvrdí Kurdí.
Zároveň opětovně důrazně popřel, že by měl cokoliv společného s pašováním lidí. Po Ajlanově utonutí se totiž objevilo také podezření na základě svědectví jednoho s pasažérů potopeného člunu. Podle toho měl chlapcův otec patřit na lodi k pašerákům, a nikoliv k pasažérům.
„Jaký pašerák by vezl své děti na vratkém gumovém člunu společně s dalšími zoufalými lidmi?“ ptá se řečnicky v sebeobraně Abdalláh Kurdí, jenž dnes žije v iráckém Kurdistánu. „Pašerák by měl zcela jistě dostatek peněz na lepší cestu. Svoji rodinu by bezpečně přepravil přes moře na motorovém člunu. To obvinění bylo urážkou veškeré lidské inteligence,“ dodal.
Letos v moři zahynulo již 2510 běženců
Ve Středozemním moři se minulý týden utopilo nejméně 880 uprchlíků a migrantů směřujících do Evropy. Informoval o tom Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Itálie se stala opět hlavní tranzitní zemí pro migranty směřující do Evropy po uzavření takzvané balkánské stezky a dojednání dohody mezi EU a Tureckem o vracení migrantů.
Přesuny přes Středozemní moře v posledních dnech kvůli pěknému počasí a klidné vodě opět zesílily.
Od začátku roku dorazilo podle OSN do Itálie kolem 40 000 uprchlíků. S přičtením nejnovější bilance obětí jich letos v moři zahynulo již 2510. Ve stejném období loni to bylo 1855 utonulých, uvedl mluvčí UNHCR William Spindler.
„V tuto chvíli pašeráci umísťují lidi do člunů, které jsou jen stěží vhodné (k plavbě přes moře) a v mnoha případech cestu nedokážou překonat. Děje se tedy to, že jakmile vyrazí od pobřeží, volají záchranářům a ti je přijedou zachránit,“ uvedl mluvčí UNHCR. „Je to závod s časem dostat se tam, než se loď potopí a v některých případech se tam záchranáři dostanou příliš pozdě,“ dodal.
