Českou pirátskou stranu i nadále povede dosavadní předseda Ivan Bartoš, který porazil zbylé dva kandidáty. V elektronickém hlasování získal 606 hlasů. Nešlo sice o nadpoloviční většinu, ale druhý Vojtěch Pikal s 376 hlasy uvedl, že je Ivan “o třídu lepší“ a před druhým kolem odstoupil. Třetí Mikuláš Ferjenčík obdržel 261 hlasů.
Jakmile byl zvolen, rozběhlo se znovu veřejné pátrání, kdo je téměř čtyřicetiletý šéf strany. Informatik, dredař či „ten s tetováními“, tak se mu občas říká. Mezi Bartošovy osobní záliby patří třeba hra na akordeon, dříve sem tam pouštěl jako DJ psychedelic trance nebo zpíval v kapele jménem Nohama napřed. S manželkou a též pirátkou Lydií Frankovou se seznámil během práce ve straně.
Kandidátský projev staronového předsedy se nesl v optimistickém duchu. Strana by podle něj měla v první řadě usilovat o zvyšování členských kompetencí. „Pirátská strana roste a s ní musí růst i kompetence jejích členů,“ uvedl a dále apeloval na přátelskou atmosféru uvnitř strany. Na sklonku roku bylo totiž Pirátům často vyčítáno praní špinavého prádla na veřejnosti, kdy si vyostřené diskuze mohla přečíst široká veřejnost na online fóru.
Za další cíl označil po podzimních volbách pirátské nalodění na loď ve všech krajských zastupitelstvech. Jedná se přitom o velmi ambiciózní úkol, jelikož v současné chvíli stojí Piráti prozatím v čele pouze ve třech krajích, a to v Praze, Brně a Ostravě. Podle Bartoše by se ale strana měla pokusit krajské zastoupení rovnou zdesetinásobit. „Naše témata školství, dopravy či ekologie bychom měli převést na jednotlivé krajské posádky,“ řekl přítomným z řad delegátů a veřejnosti.
Piráti se dnes netají ani ambicí stát se lídrem mezi demokratickou opozicí. Aktuálně se o pozici přetahují s občanskou demokratickou stranou, kdy se ve volebních průzkumech opakovaně střídají na druhém místě po vítězném ANO. Že by nové předsednictvo mělo připravovat stranu na vstup do vlády, zdůrazňoval během svého projevu i Bartoš. Dále novinářům sdělil, že Piráty považuje za liberální středovou stranu. Vlastní roli přitom vidí historicky na pozici „hybatele“ tohoto dění.