Vladimir Putin. FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY 3.0/Kremlin.org
FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY 3.0/Kremlin.org
Osobám, které se hluboce vciťují do Putinova nacistického režimu, už otrnulo a zase jsou ve formě. Ohledně války na Ukrajině nám vysvětlují, že se na svět nesmíme dívat černobíle, že je všechno složitější a koho všeho bijí Američané. Podílí se na tom i lidé s akademickými tituly, což ukazuje, že diplom není všechno.
Teď se na Parlamentních listech (20. 6.), kde probíhá hemžení podobných typů nonstop, vyslovil „slovenský akademik“ Eduard Chmelár.
Akademik má jistě patřičné intelektuální zázemí. Působil také jako vedoucí Ústavu politologie Fakulty masmédií Panevropské vysoké školy v Bratislavě. Pokud by někdo nevěděl, jaké jsou kořeny tohoto podniku, stačí snad připomenout, že ho založil slovenský politik milující putinovské Rusko Ján Čarnogurský se dvěma ruskými podnikateli Alexandrem Somovem a Vasilijem Lipitským. Kvestorem školy je Aleksandr Ključnikov.
Jak je vidno, škola je založena na zdravých slovanských základech.
Z akademika Chmelára vypadávají třeba takovéto myšlenky:
„Je neuvěřitelné, když někdo začne s tím, že nákupem ruské ropy a plynu financujeme válku. My ale rozhodně neplatíme za válku! Platíme za plyn, protože potřebujeme plyn, abychom mohli provozovat ekonomiku, která nás živí a díky níž neumřeme hlady!“
Redakce PL akademika povzbudí návodnou otázkou, jak to vypadá na Slovensku, když v Česku se „v posledních týdnech množí protesty týkající se dalších narůstajících financí, které vláda průběžně posílá na konto Ukrajina… ponejvíce ve formě zbraní“.
Situace je podle akademika Chmelára „stejná, ne-li ještě horší“. „Jak tvrdím dlouhodobě, náš stát má své priority špatně nastavené. Je zvrácené, když ministr dopravy oznámí, že železnice plánují zrušit třetinu vlaků a propustit stovky zaměstnanců, protože jim v rozpočtu chybí 24 milionů eur – a vláda den na to schválí další zbraně pro Ukrajinu za 21 milionů. A ty nám podle ministra obrany nebudou chybět! To je absurdní.“
O prezidentce Zuzaně Čaputové soudí, že „si zřejmě svou funkci velitelky ozbrojených sil spletla s pozicí obchodníka se zbraněmi“. „Na Ukrajině řekla, že ‚ladí detaily prodeje dělostřelectva‘. Od kdy je tohle role hlavy státu? A pak jde na tiskovku a tam si s celým svým týmem včetně mluvčího a poradců obleče tričko s nápisem ‚Za vítězství Ukrajiny‘. Považuji to za vrchol nevkusu, ve kterém si spletla svůj úřad s politickým aktivismem. Tak hysterickou Zuzanu Čaputovou jsem ještě neviděl, když nadšeným hlasem oznámila, že vidí ‚velké utrpení‘, a řekla, že včera zažila ‚asi jeden z nejemotivnějších dnů‘ ve svém životě. Hrála si na vojenskou expertku – prý podle toho, co viděla, se jedná o cílené zničení Ukrajiny Ruskem.“
Pak mluví o vině Ruska a jak „svět není černobílý“: „Vina tu jistě je, ale jakou mají vinu například naši spojenci na tom, co se za dvacet let odehrálo v Afghánistánu – nebo na to už se ptát nemáme? To máme o těchto zločinech prostě mlčet?“
A následuje nutný whataboutismus ve stylu „a vy zase bijete černochy“: „Víte, je mi opravdu líto, že zním jako cynik, když jde o tak tragické události, ale dávám přednost faktům před emocionální manipulací. Stejně tak jako když někdo vytahuje v souvislosti s Ukrajinou slovo genocida. Postavit Židy či Armény (což jsou statisíce až miliony obětí) na stejnou úroveň s vraždami několika tisíc Ukrajinců, u kterých navíc není dostatečně dokázáno, zda byli primárními, nebo vedlejšími cíli útoků, je nechutné zneužívání lidské bolesti.“ A pak ještě o Iráku, Afghánistánu, jak je zvykem. Co na tom, že v obou zemích panovaly krvavé diktatury, zatímco Ukrajina je stát, kde probíhají svobodné volby.
Pak nechutný závěr: „Ale i přes všechnu tragédii musíme mít sílu říkat pravdu – tato válka není ani nejhorší, ani největší. Ona je prostě jenom nejvíce medializovaná, a mám-li říct sarkasticky – brzy bude více politických návštěv Kyjeva než skutečných obětí. Nesmíme ztrácet zrak – pokud ho ztratili ti, kteří by nás měli dostat z této krize.“
V podstatě pan Chmelár provozuje něco, co připomíná nejprimitivnější kremelskou hybridní propagandu. Připomíná ji to tak, že jde v podstatě o totožný obsah. Proč to akademik Chmelár dělá, musí vědět především on. Obvyklé možnosti jsou: 1. hloupý, 2. navedený, 3. zaplacený, 4. vydíraný, 5. trpící momentálním zatemněním mysli, 6. tajný agent CIA, který chce zesměšnit ruskou propagandu. Může se to mezi sebou i kombinovat.
Fakta jsou taková, že ruští vojáci vpadli na Ukrajinu, ne ukrajinští vojáci do Ruska. Rusové vraždí Ukrajince, a to včetně těch ruskojazyčných, vyhánějí je z domů, mučí je, deportují, uvrhávají do bídy, odpojují od ukrajinské telefonní sítě a izolují, dosazují jim okupační správce a vnucují ruské pasy. Protože si o sobě Ukrajinci myslí, že jsou Ukrajinci a nejen nějaká varianta Rusů, označí z Moskvy všechny takové za nacisty. Rusko ukradlo Ukrajině Krym a vede proti ní nevyhlášenou válku už osm let. Smrt jednotlivců z řad obyvatel na Donbasu označují za genocidu a vraždy desetitisíců Ukrajinců jsou speciální operace. Rusko připravuje hladomor v afrických zemích, který vypukne, když z blokovaných přístavů nebudou moci vyjet lodě s ukrajinskou úrodou. Upřít Ukrajincům zbraně nutné k obraně znamená, že je necháme pozabíjet a nastolit na Ukrajině okupační režim řízený zločineckou bandou působící pod firmou s názvem Ruská federace.
Tomuhle osoba Chmelár slouží a stejně tak se vyjadřují další: komunisté, činovníci SPD, Trikolory, náhle vylíhlé mírové holubice.
Musí mít všichni nějakou hodně silnou motivaci, že se takhle znemožňují nemorálním jednáním.
