Zdá se, že Číňané spolupracovali na Univerzitě Karlově s tím pravým člověkem. Miloš Balabán je autorem článků, které ukazují jeho jasnou názorovou orientaci. Netýká se to jen propagace laskavého pohledu na Čínu.

Miloš Balabán je hlavním aktérem aféry, která probíhá na Univerzitě Karlově. Jak se ukázalo, čínská ambasáda poslala více než 1,2 milionu korun na účet Balabánovy společnosti Středisko bezpečnostní politiky, s. r. o. Prostřednictvím této společnosti se  na půdě univerzity platily konference, které zjevně vylepšovaly obraz čínského totalitního režimu.

Jak se dozvídáme z Balabánova životopisu na stránkách Střediska bezpečnostní politiky, je plukovníkem v záloze. Absolvoval Vojenskou akademii a v armádě sloužil v letech 1983 až 2001. Nic proti plukovníkům, je ale zajímavé vidět, jaké dost vyhraněné názory zrovna tento plukovník činný na akademické půdě má.

Když se podíváme na to, co Balabán napsal o mezinárodních záležitostech na stránkách deníku Právo, dost se některé věci vyjasňují.

„A v případě Číny? Asi by chtělo pro vystřízlivění z pražské protičínské euforie zaznamenat již dvanáctou (!) zářijovou návštěvu německé kancléřky Angely Merkelové v Číně, kterou doprovázely špičky předních německých firem, mj. BASF, Daimler, Deutsche Bank, BMW, Volkswagen. … Jistě by to mělo zajímat i nás, včetně Prahy, při vědomí silné závislosti naší ekonomiky na německé. Jenže ono přemýšlet v širších souvislostech dá zabrat, a proto se raději dá přednost laciným gestům. Bohužel i ke škodě naší zahraniční politiky.“  (Právo, 16. září 2019)

„Boj s klimatickými změnami se tak už někde skutečně stává otázkou života a smrti. Myslím, že Čína si je toho vědoma a budování ‚ekologické civilizace‘ vytyčené politickým vedením je bráno vážně. V praxi je vidět, že je to pro Čínu strategický záměr, jakkoliv složitý ve světle bezprecedentního ekonomického rozvoje za poslední čtyři dekády, který se musel negativně projevit i na stavu životního prostředí. Tím si ale konec konců prošel v době své industrializace i Západ.“ (Právo, 8. srpna 2019)

„Pás a stezku může Západ označovat za projekt k prosazování ‚čínské hegemonie‘, jenže co naplat, v řadě rozvojových zemí urychluje jejich modernizaci. A to i v těch, kam se Západu z důvodu nízké profitability projektů nechce investovat. Není to třeba případ Afriky, kde je nutné podle Africké rozvojové banky ročně investovat do nové infrastruktury až 170 miliard dolarů? Nezávisí na tom i budoucí bezpečnost Evropy?“ (Právo, 23. dubna 2019)

Přiznání, že Evropa v devadesátých letech minulého století a v první dekádě století nového připomínala trojského koně Západu, jehož konečným cílem bylo rozvrátit Rusko, asi zvedne tlak řadě evropských i amerických současných a bývalých politiků. Stejně jako idea o nutnosti vystavět novou architekturu důvěry a bezpečnosti spolu s Ruskem. Macron je ovšem prost iluzí, když zmiňuje, že někteří spojenci v tom nejsou zainteresováni a chtějí i nové protiruské sankce. On je ale odmítá, neboť nejsou francouzským zájmem.

A přichází se zásadním argumentem: pokud chce Evropa hrát důstojnou roli ve světě, kterému budou dominovat USA s Čínou, bez spolupráce s Ruskem se zřejmě neobejde.“ (Právo, 2. září 2019)

„V celém východním Německu už má protiimigrační Alternativa pro Německo skoro čtvrtinovou podporu a v obou jmenovaných spolkových zemích by podle průzkumů mohla AfD vyhrát s více než dvaceti procenty hlasů. Aby se nedostala k moci, bude to zřejmě po volbách vyžadovat sestavení velmi širokých koalic odprava doleva. Můžeme ale všechny podporovatele AfD oznámkovat jako krajní pravičáky, xenofoby a neofašisty? Nebylo by lepší se vážně zamyslet, proč na území bývalé NDR, kde před třiceti lety vrcholil občanský vzdor proti vládě jedné strany, nachází AfD sluchu? Není to i proto, že právě tady jsou mnozí lidé stále hákliví na některá tvrzení a pravdy, které jsou v rozporu s realitou? V případě migrační politiky jich bohužel není málo.“ (Právo, 10. srpna 2019)

Ideově, skoro by se chtělo říci ideologicky, je akademik a plukovník tedy dost vyprofilovaný.

Bývalý rektor UK Václav Hampl řekl pro Aktuálně.cz: „Je známá věc, že se Čína snaží svůj ideologický vliv ve světě šířit právě prostřednictvím podobných akademických center. Univerzita Karlova ho přitom vůbec nepotřebuje. Má mimo toto centrum sinologii velmi dobrou, velmi kvalitní a velmi nezávislou. Tohle centrum je prostě takový ‚vzdoro-podnik‘, který je zjevně placený čínským komunistickým režimem.“

Sinolog Martin Hála řekl pro Český rozhlas o konferencích pořádaných Střediskem: „Měl jsem poměrně detailní informace o tom, jak probíhaly. Myslím si, že měly celkem jednoznačně propagandistický ráz. Propagovaly diskurzivní linii komunistické strany Číny, ať už jde o mezinárodní iniciativy jako je Pás a stezka, nebo právě účast čínských kybernetických a digitálních společností na rozvoji digitálních technologií v zahraničí.“

Dejme tomu, že by někdo skutečně mohl mít výše citované názory na Čínu a zahraniční politiku. Když ale někdo „akademicky“ o těchto záležitostech píše pro veřejnost a pořádá akce a létají v tom čínské peníze, tak celá záležitost dost nevoní. Proti ideologickým metastázám totalitních režimů bychom měli být odolní a ne je nechat společností prolézat jako rakovinu.