Ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka by Andrej Babiš jako předsedu vlády podpořil. Tato věta v sobě skrývá víc, než se může zdát. První dojem pro mnohé je jasný. Místopředseda ČSSD je pro oligarchu přijatelným partnerem k vládnutí. Celá situace však také může značit geniální tah majitele hnutí ANO. Zaorálek je totiž nejsilnějším mužem v sociální demokracii, což dokázal i nedávný sjezd strany a jeho využití může ANO velmi pomoci.

Vábnička premiérského křesla je velmi lákavá a mohl by se na ni chytit i tak zkušený politik, jakým je Zaorálek. Pokud si však spočítá jedna plus jedna, musí pochopit, že se jedná pouze o snahu odstranit možného silného protivníka ve vedení nenáviděného oponenta.

Ministr zahraničí je v partaji silný v kramflecích, a pokud by chtěl, mohl se s přehledem stát předsedou ČSSD. Chytře ovšem nekandidoval ani na statutárního místopředsedu a „spokojil“ se s o třídu nižší funkcí. Přece jen, dostat se do čela skomírající strany, není nic, čeho by chtěl Zaorálek dosáhnout.

Stejně by se měl postavit i k možnosti několik měsíců vést českou vládu. Před volbami, které mají již dnes předvídatelný výsledek, se zvolení premiérem klidně může stát rozhodnutím, které Zaorálkovi zlomí politický vaz.

Jestli se v šéfovi diplomacie probudí touha po velké funkci, ve které by ho zřejmě podpořil i prezident Zeman, naočkovaný Babišem, může se sociální demokracie spolehnout na to, že ve volbách neskončí ani druhá. Nadneseně řečeno, právě tomu může Zaorálek zabránit. Kupodivu tím, že nepřijme nabídku předsedat kabinetu.