Ruský státní energetický gigant Gazprom se v úterý na moskevské burze propadl na šestnáctileté minimum, sdělil zpravodajský web RBC. Jedním z důvodů bude i to, že za dva týdny vyprší platnost dohody, která umožňovala tok ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.
Gazprom se v úterý odpoledne na moskevské burze nejníže obchodoval za 106,1 rublu (1,02 dolaru) za akcii, což představuje 2,41 procentní pokles oproti předchozímu dni. To představuje nejnižší cenu akcie od 26. ledna 2009, kdy se akcie Gazpromu obchodovaly za 101,64 rublu.
K poklesu došlo poté, co Kyjev v pondělí zopakoval, že neprodlouží dohodu s Ruskem o tranzitu plynu do Evropy přes ukrajinské území. Dohoda končí 1. ledna 2025. Podle RBC akcie Gazpromu klesly kvůli kombinaci klesajících zisků společnosti, „geopolitických rizik“, pozastavení výplaty dividend akcionářům a celkové výkonnosti trhu.
Podle Vasilije Karpunina, vedoucího analytického oddělení společnosti Alfa Investments, může ukončení tranzitu ovlivnit finanční výsledky Gazpromu, pokud se nenajde jiná možnost jak exportní tok zachovat.
Karpunin se zároveň domnívá, že značná část poklesu akcií Gazpromu je součástí celkového poklesu , který je patrný napříč trhem. Mezi důvody podle experta patří vysoké úrokové sazby a očekávání jejich dalšího růstu a také obavy z nových sankcí.
Kirill Klimentěv, analytik investiční společnosti Cifra Broker, se domnívá, že pokles akcií společnosti může být způsoben především vysokými geopolitickými riziky a nejistotou ve vztazích Ruska se západními zeměmi. Sankce, stejně jako očekávané omezení dodávek plynu do Evropy, by mohly omezit ziskovost společnosti.
Klimentěv zmínil zejména 15. balíček sankcí, který země EU přijaly 16. prosince. Ten se sice netýká přímo Gazpromu, ale zavedení nových sankcí obecně zvyšuje rizika exportních společností.
Moskevská burza, kde Gazprom tvoří 11 procent všech akcií, v úterý také klesla o téměř dvě procenta. Gazprom byl kdysi nejziskovější ruskou společností, ale v roce 2023 přišel o zhruba sedm miliard dolarů, protože Evropa snížila nákupy ruského plynu o více než 90 procent. Byla to reakce na plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusko se od té doby snažilo přeorientovat na odběratele v Asii, jako je Čína a Indie. Nahradit evropské odbytiště se ale plně nepodařilo.