Stáli jste ve čtvrtek v koloně na magistrále? Pravděpodobně to bylo kvůli levicovým aktivistům, kteří nátlakovou akcí ve formě blokády páteřní komunikace opět znemožňovali plynulý (v rámci možností) provoz v centru Prahy. Tentokrát se pochlubili, že jich na magistrále pochodovalo 147, a zeptali se na sociálních sítích, jestli takový počet je „pořád málo“. Ano. Je to žalostně málo.
K tomu, aby prosadili to, co chtějí, jim chybí nějakých 200 tisíc hlasů. V posledních komunálních volbách odevzdalo svůj hlas v Praze přibližně 400 tisíc lidí z 900 tisíc voličů. Pokud by v roce 2026 přišlo k volbám v Praze podobné procento lidí, pak by aktivisté žádajíácí třicítku v Praze a zákaz vjezdu SUV do centra potřebovali zhruba 200 tisíc hlasů, aby měli většinu v zastupitelstvu.
Takže ano, 147 lidí je málo. Přesněji, ve volbách je to zanedbatelný počet. Stále to znamená, že miniaturní skupinka levicových aktivistů komplikuje život statisícům lidí, kteří s jejich nápady nesouhlasí, nezajímají je, chtějí jezdit padesátkou a nechtějí obtěžovat své okolí podobnými nátlakovými akcemi. K tomu je potřeba připočítat ten zbytečný čas policistů, kteří musí aktivisty doprovázet při jejich procházce po magistrále.
Protože aktivistů už je 147 a protože se považují za masu, sluší se jim nadhodit několik dalších dobrých nápadů na to, co by svým zdrcujícím počtem mohli zkusit ovlivnit. Co takhle se postavit na koleje a blokovat vlaky? Cožpak železniční doprava nehyzdí krajinu? Vlaky stále jen jezdí sem a tam, člověka to jen otravuje. Všichni lidé by měli chodit pěšky a jezdit na bicyklech. Alespoň bychom si byli rovni. S tím souvisí logická blokáda letiště. 147 lidí by se mělo spojit do řetězu napříč ranvejemi a zastavit letadla. Kdyby měl člověk létat, narostla by mu křídla. A vůbec, letecká doprava je buržoazní přežitek!