Našich voleb a pozoruhodných počinů prezidenta Miloše Zemana si všímají i v dalekém zahraničí. Al-Džazíra, arabská televizní stanice sídlící v Kataru, na svých stránkách píše: „Kampaně jsou v plném proudu, politické debaty se rozléhají éterem, strany na sebe pálí a slibují si od nich své. To je standardní pro každé volby. Mnozí se však obávají, že je vlastně jedno, koho budou Češi volit, až půjdou 8. a 9. října k urnám. To proto, že Miloš Zeman oznámil, že plánuje prezidentský puč.“
Al-Džazíra dále v článku Tima Goslinga uvádí:
„Hlava státu tvrdí, že využije svých prezidentských pravomocí a jmenuje premiérem předsedu strany, která získá nejvíce hlasů. To znamená další funkční období pro současného premiéra Andreje Babiše. Strana ANO miliardáře premiéra vede v průzkumech s podporou kolem 27 procent, ale pravděpodobně by měla problém sestavit vládní koalici… Každá z nich by mohla ANO předstihnout. To však ještě nezajistí premiérské křeslo. Zeman tvrdí, že volební koalice jsou ‚podvod‘… Tento prohnaný politický veterán zkouší hranice své převážně ceremoniální funkce od svého nástupu do funkce na Pražském hradě v roce 2013.
Před čtyřmi lety, když ostatní strany odmítly s Babišem spolupracovat, Zeman ohnul pravidla a umožnil miliardáři devět měsíců na sestavení menšinové vládní koalice. Byl to začátek mocenského paktu, který trvá dodnes. Babiš těží ze Zemanovy velké podpory mezi staršími a venkovskými Čechy. Zoufale se snaží zůstat u moci, aby se vyhnul hrozbě trestního oznámení spojeného s využíváním fondů Evropské unie.
Prezidentovi zase vyhovuje Babišova nonšalance a těsný souboj o říjnové hlasování vnímá jako šanci zvýšit svůj vliv.
Lídr PirSTAN Ivan Bartoš není optimistický. „Určitě budeme po hlasování mluvit s prezidentem a pokusíme se sestavit demokratickou vládu (se SPOLU),“ říká. „Ale on si bude dělat, co bude chtít. Je v posledním funkčním období a nemá co ztratit. Musí si uvědomit, že se nemůže dopustit velezrady, ale jinak je v podstatě nedotknutelný.“
Zemanovy plány na využití povolebního vlivu pravděpodobně zahrnují urovnání vztahů s Ruskem a Čínou. Zatímco prezident a lidé z jeho okolí, z nichž mnozí mají hluboké ekonomické vazby na Východě, se snaží ovlivňovat zahraniční politiku, aby upevnili vazby, liberální politický establishment kolem toho vyvolal četné spory. To podnítilo i Babiše – který si vždy rád udržuje dobrou image mezi svými kolegy v EU – k tomu, aby se proti prezidentově agendě vzbouřil. V dubnu jeho vláda vyhostila více než 100 ruských diplomatů, protože obvinila Moskvu z útoku na muniční sklad v roce 2014.
Pokud se Zemanův plán uskuteční, je nepravděpodobné, že by byl takový nesouhlas tolerován. Prezident strávil léto snahou ukázat Babišovi, kdo je tady pánem.
Zejména požadoval, aby mu premiér předal hlavu Michala Koudelky, pod jehož vedením české bezpečnostní služby navázaly silné vazby se západními spojenci a hlasitě varovaly před ruskými a čínskými hrozbami.“
Tolik Al-Džazíra. V podstatě i na tu dálku komentátoři vidí to, co my. Tedy aspoň někteří. Skalních fanoušků, členů všelijakých stran, kde se laskavě mluví o Putinovi a vyzývá k „pragmatické politice“ a chválí vláda silné ruky, u nás najdeme dost. Svět si dění u nás všímá ovšem proto, že tady určité manýry nebývaly tak otevřeně zvykem. Salámovou metodou si nás zvykli na věci, které by ještě před pár lety nebyly možné.
Zeman a jeho okolí se pokusí pro své cíle využít všechno, protože jejich cíle jsou jasné. Nasměrovat zemi východním směrem, protože to vyhovuje jejich zájmům. Zájmy republiky pro ně nejsou moc důležité.