Alena Schillerová (ANO) FOTO: ČTK / Petr Švancara
FOTO: ČTK / Petr Švancara
KOMENTÁŘ / Sněmovna prosadila novelu zákona, kterým se upravuje střet zájmů pro politiky vlastnící média či pobírající nenárokové dotace na vlastní podnikání. Vcelku očekávaně pak zareagovalo Babišovo hnutí ANO, které dalo opět jasně najevo, že jsou pro něj zájmy jeho majitele a předsedy v jednom nad zájmy České republiky.
Návrh zákona o střetu zájmů přitom není vůbec nic nového. Jen svědčí o tom, jak dlouho už Babiš ničí politickou kulturu v naší zemi. S návrhem přišla vláda Bohuslava Sobotky již v červenci 2015, kdy byla schválena novela zákona o střetu zájmů, která mimo jiné stanovila, že by politici měli podávat majetková přiznání už při nástupu do funkce.
V březnu 2016 pak došlo ke zpřísnění zákona tak, že by žádná firma vlastněná či spoluvlastněná ministry nemohla žádat o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. A tehdy prvně vyskočil jako čertík z krabičky majitel Agrofertu, jehož se zákon samozřejmě jako tehdejšího ministra financí dotýkal, a ukřivděně prohlásil, že jde o „lex Babiš“, namířený proti němu. Vůbec mu nedošlo, že to není zákon proti jednomu konkrétnímu „vyčůránkovi“, jenž soustavně hledá díry v zákonech, aby je zneužil ve svůj prospěch, a etika či slušnost jsou pro něj cizí slova, kterým nerozumí.
Mělo a má jít o obecnou formulaci, která by měla být ve společnosti dodržována, aniž by musela být takto explicitně formulována zákonem. Jenže kvůli lidem, jako je Babiš, to bohužel být musí. A co nejvíce detailně, jak ukázal pozdější vývoj.
Babiš se všem vysmál, svoje média a firmy zaparkoval ve svěřenských fondech, které mu patří, a začal se tvářit, že je vše v pořádku. Liteře zákona to možná vyhovělo, ale morálce rozhodně ne. Nicméně chtít najít v Babišovi byť jen kousek morálky je stejně namáhavé a i stejně úspěšné jako hledat tekoucí pitnou vodu na Marsu.
A tak následovaly nechutné a naprosto zbytečné tahanice se senátními připomínkami, vetem tehdejšího prezidenta Zemana a jednáními u Ústavního soudu, na který se obraceli samozřejmě poslanci hnutí ANO, neboť se to vše skutečně dotýkalo pouze jejich majitele. Nakonec Ústavní soud rozhodl, že zákon neodporuje ústavě, ba právě naopak „sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže“.
Zákon o střetu zájmů byl podle Ústavního soudu dostatečně obecný, aby bylo možno tvrdit, že se týká jen tehdejšího předsedy vlády, a podobně jako Babiše limitoval tisíce dalších veřejných funkcionářů. Nicméně i nadále Babiš a jeho nohsledi pištěli o tom, že jde o „lex Babiš“, zřejmě v domnění, že tisíckrát opakovaná lež se stane pravdou a Babiš mučedníkem přibitým na kříž nesnášenlivosti a závisti dnešní koalice.
Nic se samozřejmě nezměnilo ani po pátku, kdy byla přijata další novela. O té by se vlastně nemuselo vůbec jednat, kdyby Babiš nehledal výše zmíněné kličky, jak si udržet média, dotace i politickou kariéru. A kdyby neměl podporu svých oveček a oveček zaparkovaných v Okamurově nahnědlé stáji.
Babišova politická divize Agrofertu, hnutí ANO, prostřednictvím předsedkyně klubu Aleny Schillerové, která za svého šéfa bude bojovat až do roztrhání těla, oznámila, že se znovu obrátí na Ústavní soud.
„Obsese Andrejem Babišem je pro Jakuba Michálka a celou pirátskou stranu to jediné, co mají. Pokud by ho neměli, celé čtyři roky by jen mlčeli. Celé koalici to vyhovuje, protože lepidlo jménem Antibabiš je to jediné, co je drží pohromadě. Klidně si proto odhlasují pravděpodobně protiústavní přílepek k zákonu o sdružování v politických stranách, který není ničím jiným než lex Babiš 2. Jsem zvědava, na koho se Pirátská strana zaměří příště. Na lékaře mezi poslanci, kteří jsou ve střetu zájmů, když schvalují peníze pro zdravotnictví? Na učitele, kteří hlasují o platech pedagogů? Notáře? Živnostníky? A nakonec ve sněmovně zůstane jen pan Michálek. Pokud ten paskvil schválí i senát a podepíše prezident, budeme základní demokratické principy bránit u Ústavního soudu,“ napsala Schillerová na svůj twitter.
Jen jaksi nechápe, tedy spíše nechce pochopit, že je to všechno přesně naopak. Že hnutí ANO je v parlamentu evidentně jen a pouze kvůli hájení zájmů svého majitele a politika je jen jakýsi vedlejšák, který všechna taková šméčka a malé domů umožňuje. Schillerová nechce chápat, že politici prostě nemají vlastnit média ani dostávat finance z dotací. Ať už domácích, či evropských. Podle ní je to zcela v pořádku, neboť co je dobré pro Babiše, je přece dobré pro všechny…
Jako důkaz, že hnutí ANO skutečně vůbec nejde o českou politiku, ale výhradně o blaho svého prohnaného šéfa, slouží obstrukce, jimiž bylo jednání o zákonu doprovázeno. Ale hlavně pak ono uražené gesto, kterým Schillerová, Babiš, Havlíček, Vildumetzová a další za vydatné podpory Tomia Okamury a členů jeho politického výdělečného projektu zablokovali následnou mimořádnou schůzi ke zvýšení spotřební daně z nafty. Vzali jste Andrejovi hračku? Tak my vám rozšlapeme bábovičky, jako by jednohlasně zaznělo z poslaneckých opozičních lavic vzdorovitě.
Zkrátka konečně snad Andrejovi někdo šlápl na kuří oko definitivně a žádný háček se mu v textu zákona nepodaří najít.
