Sabotáž je v České republice hodně raritním trestným činem. V historii České republiky nebyl dosud nikdo za sabotáž obžalován a souzen, píše v souvislosti s trestním oznámením na ministra vnitra, policejního prezidenta a jeho náměstka v glose pro web HlídacíPes.org právník Aleš Rozehnal. 

Bývalý vedoucí ostravské pobočky Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) plukovník Jiří Komárek poslal Nejvyššímu státnímu zastupitelství trestní oznámení týkající se podezření ze sabotáže na ministra vnitra Milana Chovance, policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho.

Trestní oznámení údajně souvisí s reorganizací části policie, kvůli které odešel od policie Komárek a jeho nadřízený Robert Šlachta. Konečně tak vychází najevo, o co v celé kauze ve skutečnosti jde a že je případ daleko závažnější, než se dosud zdálo.

Vždy ve střehu!

Sabotáží je mimo jiné maření nebo ztěžování plnění důležitého úkolu bezpečnostního sboru činěné v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky.

Ústavním zřízením České republiky je podle naší ústavy parlamentní demokracie s liberálním státním režimem a politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí. O tyto hodnoty se tedy v otázce reorganizace některých policejních útvarů hraje.

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu byl mimořádně důležitým útvarem policie. Odhalil závažné případy jako skladování zakázaných min, které zřejmě zakázány nebyly, dnes již legendární obří daňové úniky při přijímání darů ve formě kabelek a lihovou mafii, k čemuž stačilo pouze několik let a počet zabitých metanolem nedosáhl ani stovky.

Podle Jiřího Komárka tak spojení tohoto útvaru s jiným povede k poškození demokracie, státního režimu a politického systému České republiky. Podle názvu ÚOOZ by se mohlo zdát, že jeho úkolem byl boj s organizovaným zločinem. Úlohou tohoto útvaru však zřejmě byla ochrana ústavního pořádku a zejména ústavních hodnot. Této ochraně se navíc mohl věnovat pouze jako organizačně samostatný útvar s Robertem Šlachtou v čele a s Jiřím Komárkem v čele ostravské pobočky.

Zároveň se ukázalo, jak nesmírně prohnaní jsou ministr vnitra Milan Chovanec, policejní prezident Tomáš Tuhý a jeho náměstek Zdeněk Laube. Zatímco v historii, ale i v současnosti se sabotáž na celém světě prováděla prostřednictvím akcí, jako bylo vytrhávání železničních kolejí, přerušování telefonního vedení, výroba nefunkčních granátů a leteckých pum, znehodnocování zdrojů pitné vody apod., jmenovaným stačí k sabotáži pouhé sloučení policejních útvarů.

Rarita jménem sabotáž

Sabotáž je v České republice v naší historické době hodně raritním trestným činem. V historii České republiky nebyl dosud nikdo za sabotáž obžalován a souzen.

Obvinění z tohoto trestného činu však padlo relativně nedávno, a to v souvislosti s kauzou bývalého státního zástupce Libora Grygárka.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci ve svém usnesení konstatovalo, že jmenovaný se měl dopustit trestného činu sabotáže tím, že „je řízen osobami, které usilují o obsazení významných pozic v bezpečnostních sborech a dalších státních institucích osobami, které by následně mohly jednat v jejich prospěch“.

Tím by podle Vrchního státního zastupitelství v Olomouci došlo k dysfunkci jednoho ze základních principů demokratického státu.

Činnost headhuntingových agentur pro státní správu se tak dostává na velmi tenký led protistátní činnosti. Obsazení významné funkce může totiž zřejmě podříznout větev pod naším republikánským, demokratickým a podle ústavy liberálním režimem.

Tři možnosti

Trestní oznámení Jiřího Komárka může svědčit o třech skutečnostech. Buď jsou naše demokracie, státní režim a politický systém velmi křehké, nebo byla činnost ÚOOZ nějak zvláštně nastavena, pokud jeho sloučení s jiným útvarem znamená v podstatě ochromení státu, anebo má Jiří Komárek o sobě a svém bývalém útvaru příliš vysoké mínění.

Autor je advokát. Přednáší právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a dalších vysokých školách.

Glosa vyšla na webu HlídacíPes.org.