Velká Británie by po odchodu z EU přestala být „velkou“. Země, jako je Česko, by přišly o víc.
Čtvrtý čtvrtek v červnu rozhodnou Britové v referendu o tom, zda zůstanou v EU, a nebo z ní odejdou. Průzkumy ukazují, že tábory pro i proti jsou vyrovnané. Mírně převažují zastánci setrvání, ale bude to napínavé. Poměr sil může změnit jeden teroristický útok nebo nově vzedmutá migrační vlna.
Kampaň v Británii běží na plné obrátky. Instituce se předhánějí v analýzách dopadů, které by měl na Británii její odchod z EU. Studie LSE (London School of Economics), Oxfordské university a PriceWaterhouse, které všechny upřednostňují budoucnost v EU, odhadují propad britské ekonomiky ve výši 1% HDP v případě, že by se Londýnu podařilo s Bruselem dohodnout podobný model kooperace, jaký dnes mají Norsko nebo Švýcarsko, nebo až 4% HDP, pokud by se ekonomické vztahy řídily jen pravidly WTO.
Premiér David Cameron v čele vládní ofenzívy varuje, že Brexit by vedl k oslabení libry a zdražování doma i úpadku vlivu země venku. Naopak druhá polovina britských konzervativců v čele s Borisem Johnsonem si od Brexitu slibuje osvobození od bruselských regulací a konec plateb do rozpočtu EU (činí cca 0,5% HDP). Vyjadřují se i známé osobnosti: třeba Mick Jagger nebo herec Michael Caine naznačili, že bez svěrací eurokazajky by se jim dýchalo líp.
Z jejich pohledu je chápu. A dokonce věřím, že Angličané by svůj rozvod s EU zvládli. EU čelí chronické hospodářské stagnaci, z níž není kvůli špatné konstrukci eurozóny jasné východisko. Už tři roky je britský obchod se zeměmi mimo Evropu větší než s EU. Londýnská City se stala hlavním finančním centrem dávno před vznikem EU a svou pozici si udrží i bez ní, když bude dál sloužit jako finanční hub mezi USA, EU, Ruskem, Čínou, Indií a Japonskem. Je-li dnes podíl Británie na globálním HDP jen asi 4%, činí podíl City na světových mimoburzovních derivátových obchodech (over-the-counter) 46% a její podíl na obratu světového devizového trhu dosahuje 37%. City nepotřebuje EMU. Bude dál těžit z komparativních výhod díky angličtině, právnímu systému, malé regulaci, otevřenosti a vyvinuté infrastruktuře. Globalizace je pro City důležitější než Brusel nebo ECB ve Frankfurtu.
Britský odchod by podkopal EU v základech, jak je známe.
Bez následků by se ale Brexit neobešel. Velká Británie by jako země přestala být „velkou“. Oživilo by se napětí mezi Irskem a Ulsterem. Skotové by prosadili nové referendum o nezávislosti a snažili by se Skotsko dovést zpět do EU. Ve Skotsku se nachází klíčová ponorková základna s hlavní britskou schopností nukleárního odstrašení. Pokud by pacifističtí Skotové prosadili její uzavření, je otázka, zda by si menší Anglie mohla dovolit náhradu.
Takto oslabená „Anglie“ by zřejmě přestala hrát klíčovou roli atlantického svorníku mezi USA a kontinentální Evropou. Angličané by se mohli rozhodnout hrát roli jakéhosi globálního „Švýcarska“ (finanční centrum) a Američané by nad Evropou, jejíž integraci po druhé světové válce nejen podpořili, ale do značné míry i vymysleli, začali lámat hůl. NATO – už nyní oslabované otázkou nad dalším směřováním Turecka – by se otřásalo v základech.
A právě tady začíná náš – český i evropský – problém. Britský odchod by podkopal EU v základech, jak je známe. Otázku o setrvání v EU by si kladli lidé v bohatších, severských zemích jako Švédsko, Dánsko nebo Holandsko. Chudší jižní část Evropy závislá na finančních transferech by závisela na vůli Německa. Ani tandem Německa a Francie už dávno nešlape stejným tempem a silou. Do pozice kontinentálního hegemona by se dostalo Německo. Existenciální otázky by si logicky kladly země v jeho blízkosti jako Polsko nebo Česko.
Británie hrála a nadále hraje v evropských záležitostech trojí zásadní roli.
Zaprvé strategicky balancuje pokušení jiných stát se v Evropě hegemonem. Za druhé svou anglosaskou, obchodně zaměřenou ekonomikou střeží liberální poměry na kontinentě. A za třetí kulturně drží angličtinu jako základní evropský dorozumívací prostředek.
Pro Česko, které leží v středoevropském sendviči mezi Německem a Ruskem, která je exportním zaměřením závislé při tvorbě národního bohatství na otevřenosti trhu v Evropě a které svou velikostí nemůže mít ambici určovat komunikační trendy, je uchování britské balancující role v EU v jeho životním zájmu. Pokud Angličané dospějí k názoru, že EU pro ně nemá význam, budeme se logicky ptát, jaký smysl má pro nás.
Vydáno v Měsíčníku EU Office České spořitelny. EU office je speciální informační a analytické pracoviště zřízené Českou spořitelnou.
