Počet obětí i ekonomické škody způsobené pandemií koronaviru zásadně zhoršují ruské a čínské dezinfomace, myslí si expertka na média a dezinformace Alexandra Alvarová. Podle ní je to příležitost zařadit zpětný chod a začít se bránit. Podobně jako v Kanadě, kde žije, se tak ale musí dít především na technologické úrovni, protože sílu dezinformačních vln předurčují pokročilé techniky cílení na lidi. „Jsme na prahu změny, která musí znovu redefinovat principy naší komunikace, jinak to demokracie nepřežije,“ upozorňuje v rozhovoru pro aktuální Revue FORUM.
Jednou z oblastí vašeho zájmu jsou stále povrchnější média, která si zajišťují pozornost zejména jitřením emocí. „Je jen logické, že ve světě poznávaném skrze celebrity jakožto informační autority řídí stát nepříliš vzdělaný podnikatel v uzenkách, protože vyhrál zápas o naši pozornost,“ napsala jste v článku pro deník FORUM 24. Jak se to stalo?
Úpadek obsahu médií je spjatý se zjištěním výzkumníků reklamy, že čím víc dráždíte emoce, tím víc lidí si reklamu zapamatuje. Z tohoto poznatku začali vycházet i tvůrci mediálního obsahu, kteří v honbě za vyšším podílem diváků a reklamy tyto behaviorální postupy cpou i do zpráv. Novináři se přestali řídit tím, co je učili na školách, a v podstatě začali plnit zadání majitelů médií ve stylu ‚dej tam něco, ať se báby rozpláčou a zítra se koukají zas‘.
Situaci následně ještě zhoršil nástup sociálních médií. Ta z tradičních komerčních médií, která ještě přispívala k pluralitě názorů, dnes hynou na úbytě, protože dominantním distributorem informací ve světě je facebook a google.
Čím je facebook jako náhrada tradičních médií nebezpečný?
Lidé tam sedí ve skupinách, kde jim dezinformátoři říkají ‚neposlouchejte Českou televizi, je to státní propaganda‘. To byl ten cíl – stáhnout lidi od zbytku médií, od plurality zdrojů, a izolovat je v sociálních bublinách skupin na facebooku, v nichž už nemají kontakt s reálným světem.
Přestoupili jsme do komunikačního paradigmatu, který ztratil hodnoty ústavnosti, obecného blaha, spolupráce ve společnosti, demokracie. Tyto hodnoty řídily náš komunikační prostor, přičemž určité bezpečné prostředí k tomu zajišťoval stát. Facebook se z vlivu jakýchkoli států a médií utrhl, stáhl na sebe většinu světové komunikace a reklamy a jediná hodnota, kterou nám nastavil do distribučního algoritmu, jsou prachy, kdy si tam každý, kdo zaplatí, může objednat šíření čehokoliv. Třeba že země je placatá. Tohle nemůže dál pokračovat, nebo se zničíme.
Jak se z této pasti vymanit, když tu zdaleka nejde jen o český fenomén?
V tomto ohledu je důležitá role veřejnoprávních a dalších médií, jejichž statut vychází z potřeb společnosti, ústavy a etických kritérií – zkrátka z hodnot, které nemají s reklamou nic společného a na nichž stojí demokracie.
Dál jde o obranu před dezinformacemi na sociálních sítích. A tady se projevuje odlišná evropská vojenská a politická tradice boje s nebezpečími, než je ta, kterou mají Spojené státy. Zatímco Evropa se drží filozofie příliš do věcí nezasahovat a doufat, že je zvládne obchodním vyjednáváním a multilaterálním pojetím zahraniční politiky, Spojené státy mají historickou schopnost v krizích, které ohrožují jejich existenci, podnikat opravdu brutálně tvrdé kroky. V té situaci teď Američané jsou.
Facebook v Americe vrostl do legislativního masa, zavrtal se do mechanismu tvorby zákonů. V Evropě to ale ještě nestihl, takže Evropa je momentálně v úvahách o regulaci dál. Ovšem není zas tak odvážná jako Amerika, která se po zkušenostech s Donaldem Trumpem a v reakci na pandemii stane tahounem celosvětové změny. Spojené státy budou díky expertům na svých univerzitách schopny definovat podstatu nebezpečí pramenícího ze sociálních sítí a pokusí se zásadním, tj. regulativním způsobem zasáhnout. To už je jasné. Jsme na prahu změny, která musí znovu redefinovat principy naší komunikace, jinak to demokracie nepřežije.
Dlouhodobě zkoumáte cíleně šířené dezinformace. Věnujete zvláštní pozornost dezinformacím k určitým tématům?
Porovnávala jsem tok ‚covidových‘ dezinformací s tematicky podobnými dezinformacemi v období studené války. Konkrétně šlo například o Operation Infection, kdy se Rusové pokoušeli rozšířit dezinformaci, že za vznikem a rozšířením AIDS jsou v podstatě Američané a americké válečné laboratoře. Technologii, narativ, vznik a šíření této dezinformační operace, která byla v podstatě nejrozsáhlejší dezinformační operací studené války, jsem se pokoušela porovnat s tou jarní vlnou dezinformací pěti až šesti dezinformačních narativů.
Ruská účast na šíření těch narativů je naprosto nezpochybnitelná. Ale nemůžete jim prokázat autorství, to je ten rozdíl. Jsou tam pozoruhodné paralely, i když struktura šíření je dnes úplně jiná. Tehdy na to měli spoustu času, drželi hierarchické velení a pracovali v utajení. Dnes je struktura velení rozbitá podobně jako u mafií, a protože internet tyto operace zrychlil, není už potřeba ani utajení. Z politického hlediska jim je jedno, že na ně někdo ukáže prstem, důležité je, že to funguje rychle a že dezinformacemi působí velké škody. Zatímco v minulosti se ničivý účinek dezinformačních vln počítal v řádu let, dnes jsou to už jen dny, takže na to zasažené státy nejsou schopny adekvátně reagovat.
Jaký účel sledují ruské dezinformační kampaně k pandemii koronaviru? K čemu je Kremlu dobré, že části české veřejnosti rozmluví dodržování preventivních opatření a nemoc se tu začne šířit ještě víc?
Když se podaří vyvolat vysoký stupeň chaosu, lidé prostě přestanou věřit tomu, co vláda řekne, a radši dají na kartářku. Kognitivní zmatení, které v tomto případě naši nepřátelé používají, je strašně jednoduchá metoda, jak zhoršit šíření nákazy. Je to pro ně příležitost vsunout nohu do dveří a získat o kus území víc, o trochu vlivu víc. Chaos pro ně vždy reprezentoval otevřené příležitosti. To je také součást jejich válečné doktríny.
Jiná věc je, že nakonec z toho bude těžit Čína. Pozoruhodné je to nevídané spojení mezi Ruskem a Čínou v šíření dezinformací, k němuž poslední dobou dochází. Například kanadský dezinformační projekt „Centrum výzkumu globalizace“, vedený jistým Michelem Chossudovským, nepokrytě ‚jede‘ čínské dezinformační narativy. Řekla bych, že se dohodli, přičemž i Číně chaos na Západě přijde vhod, protože nedisciplinovanou populací způsobené přetížení nemocnic a následný lockdown vyvolává velké ekonomické ztráty. Ty dluhy, které teď nasekáme, bude muset někdo zaplatit, a jestliže na ně nebudou mít daňoví poplatníci, tak přijde někdo s půjčkami. Jako v Africe – zatíží nějaké území úvěry do té míry, že mu už nikdo jiný nepůjčí. To území tak v podstatě patří Číně, která určuje podmínky úvěru. Spousta afrických států už lituje, že si s Čínou zadala, a já se bojím, že nám hrozí totéž.
Studujete i dezinformace kolem vakcín?
Ano, slévá se tu jednoznačně záměr Ruska, které v tom antivakcinačním hnutí ‚jede‘ už dlouho, s jakousi Ruskem podporovanou americkou domácí sítí. Jsou v ní zastoupena různá konspirační hnutí typu QAnon a další, a poslední dobou tam přidávají lidi zaujaté mysticismem, magickým myšlením, jógou nebo východními náboženstvími – zkrátka vším, co je vzdálené racionálním tradicím Západu. Tato poměrně velká část populace se dál rozrůstá a Trumpova dezinformační mašinerie do toho pumpuje neuvěřitelnou energii a peníze. I v důsledku toho se poslední dobou o třetinu zvýšil počet lidí, kteří nedůvěřují vakcíně.
Strůjci informačních útoků na své oběti cílí podle skupin. Podle toho, v jakém ideovém, náboženském nebo sociodemografickém clusteru člověk je, vymodelují kampaň, která jej dostane na jednu loď s lidmi, s nimiž by se jinak nikdy nesešel. Vzhledem k tomu, že ta komunikace je velice úzce cílená po skupinách podle jejich psychologických slabostí, tak se daří zvětšit skupinu odmítající vakcínu napříč různými náboženskými nebo všemi sociodemografickými skupinami, i u vzdělanější populace, což považuji za velmi nebezpečný trend.
Cílem jsou i v tomto případě ekonomické škody. Podle jedné projekce Američané počítají, že v této pandemii ztratí 400 000 lidí, což vysoce překonává i oběti I. i II. světové války. O těch obětech jsem ale záměrně nemluvila, protože ty konspirátory nezajímají. Jim jde o to položit nás ekonomicky. Vidina hospodářského úpadku Evropy je pro Kreml lákavá v možném oslabení jednoty Evropské unie, která vždy byla tím, co Rusům nejvíc překáželo ve vyjednávání cen odběru ropy a plynu. Jak krásně by se jim žilo, kdyby s těmi zchudlými státy mohli jednat jednotlivě!
Aktuální knihu Krmit démony jste pojala jako thriller. Naivita a netečnost, s jakou se Západ nechal koupit ruskými špinavými penězi, o níž kniha pojednává, je ale skutečná. Jak se vůbec vyvíjel přístup významných západních byznysmenů k ruskému kapitálu a poučili se už trochu?
Potíž je v tom, že se špinavými penězi z Ruska přišla na Západ i špinavá morálka. Nejbohatší část západní společnosti byla pevně sevřená určitou formou tuhé protestantské morálky s pravidly, která říkala, co se smí a co se nesmí. Ta pravidla ne vždy určoval zákon, ale byla daná právě společenskou normou. Když jste něco provedl, tak už jste nesměl do společnosti, což bylo tím nejhorším trestem. Ruské peníze tohle totálně změnily. Bylo jich totiž tolik, že vypukl konkurenční boj. Bankéři, kteří nepřijali ruské vklady, z toho trhu vypadli. Bylo to rychlé, celé se to odehrálo během pěti let. V byznysu převládl postoj, že společenská ostuda nebolí, že na tu se přeci neumírá. Tento průlom do hodnot západní společnosti postupoval dál do politiky, politické reklamy. Stačí se podívat, jaký typ lidí dnes na Západě vyhrává volby – lidé, pro které ‚ostuda‘, ‚skandál‘, ‚přečin‘ nebo ‚dobrá pověst‘ jsou jen prázdná slova. Ten obrovský vpád peněz s sebou přinesl morálku východní stepi.
Ruské peníze se prokousaly až do nejvyšších pater západní společnosti i tím, že nižší sorta mafiánů i oligarchové se chtěli také stát součástí západního establishmentu, být k nerozeznání od západní smetánky. Takže se podobně jako izraelsko-ruský podnikatel Jurij Millner naučili perfektně oblékat a mají ty nejlepší západní školy, jen s sebou přinesli něco, co infikovalo všechny okolo. A takto se nám přihodilo, že už se nikdo neštítil lidí, kteří perou špinavé peníze, a tudíž se už nikdo neštítil ani lidí, jako je Donald Trump. Ze špinavé morálky se stal mainstream.
Za pět let že bychom popřeli kořeny sahající do éry humanismu?
V tom nám pomohl facebook. Ty naše kořeny jsme si udržovali prostřednictvím informačních autorit, tzn. církve, umění, žurnalistiky, vědy, a tyto informační uzly rozbil facebook. Vinou facebooku, jehož algoritmus nám cpe to, o čem si myslí, že zabere na naše slabosti, je pro nás ‚Franta Vomáčka‘ a Breitbart News důležitější informační autorita než papež, vědci, vláda, významní politikové nebo filozofové. A taky to podle toho vypadá.
Teď, doufejme, začínáme být v reverzním modu, kdy díky té obrovské katastrofě, která se nám stala, a tomu obrovskému počtu lidských obětí a těm velkým ekonomickým ztrátám si najednou můžeme sáhnout na škody, které tento rozvrat hodnot způsobil, a začínáme chápat, že musíme zařadit zpětný chod.
Jaká je souvislost mezi rozšířením nákazy a úpadkem hodnot v západní společnosti?
Ta souvislost je velmi jednoduchá. Na tom rauši, že ruské peníze jsou také peníze a že na nich není nic špatného, jsme ‚jeli‘ až do roku 2005, 2008. To byl klíčový rok, kdy se zvýšila průtočnost datových sítí a začaly vznikat a sílit platformy, jako je facebook, twitter nebo WhatsApp. V tu chvíli přišel Jurij Millner s několika miliardami dolarů, které daly dohromady Gazprom s ruskou VTB Bank, a v klíčový moment, kdy to facebook, twitter a další platformy nejvíc potřebovaly, nakoupil obrovský balík akcií. Koupil si vstupenku do technologického světa, kde odpozoroval, jak nový systém distribuce informací funguje. Z facebooku se stal centrální nervový systém distribuce našich informací a byl hned v počátcích kompromitovaný těmito penězi. Reklamní mašinerie facebooku a dalších platforem nás začala odcizovat tomu centrálnímu vzoru distribuce informací, a tudíž i hodnot. Až jsme skončili tam, kde jsme dnes. Na prahu občanských válek.
Celý rozhovor čtěte v aktuálním čísle Revue FORUM!