Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě v roce 2023. FOTO: ČTK / DPA / Presidential Office of Ukraine
FOTO: ČTK / DPA / Presidential Office of Ukraine
Lídři NATO se ve Vilniusu shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci, což tento proces zkrátí ze dvou na jeden krok, oznámil generální tajemník bloku Jens Stoltenberg. NATO ovšem podle něj Ukrajinu formálně pozve do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členské země budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky. Kyjev tak na summitu nezískal pozvánku k připojení ani jeho harmonogram.
„Potvrdili jsme, že Ukrajina se stane členem NATO, a dohodli jsme se na zrušení požadavku na Akční plán členství,“ řekl Stoltenberg novinářům. Generální tajemník to uvedl poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval jako „absurdní“ skutečnost, že aliance nestanovila časový plán dosažení ukrajinského členství. Po Stoltenbergově oznámení Zelenskyj uvedl, že Ukrajina NATO posílí.
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ uvádí se v prohlášení, na němž se dnes vedoucí představitelé aliance shodli. Euroatlantická integrace Kyjeva podle dokumentu přesáhla potřebu Akčního plánu členství. „Až se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky, budeme schopni Ukrajinu pozvat do aliance,“ uvádí se v textu.
Stoltenberg zdůraznil, že nejdůležitější je zajistit, aby Ukrajina zvítězila v nynější válce s Ruskem, protože pokud se tak nestane, „nelze o členství vůbec jednat“.
Ukrajina se nyní nemůže stát členem aliance nejen kvůli ruské invazi, ale také proto, že nesplňuje některé podmínky, uvedl Stoltenberg. „Jednou z nich je úroveň nebo rozsah, v jakém se zabývá modernizací obranných a bezpečnostních institucí a posílením své správy, včetně boje proti korupci,“ řekl.
Lídři sice neupřesnili konkrétní podmínky, které musí Ukrajina splnit, uvedli však, že aliance pomůže Kyjevu dosáhnout pokroku v oblasti vojenské interoperability i při dalších demokratických a bezpečnostních reformách.
V alianci již delší dobu panují rozpory ohledně přání Ukrajiny vstoupit do NATO rychle. Zatímco například pobaltské státy prosazují, aby Ukrajině byla vyjádřena výjimečně silná podpora a nabídnuta jasná cesta ke členství, USA a Německo vyzývají k opatrnosti.
Takzvaný Akční plán členství (MAP – Membership Action Plan) je předstupněm plného začlenění do NATO; zahrnuje doporučení a praktickou podporu ze strany NATO pro konkrétní země, které se chystají do aliance vstoupit. Ukrajina zájem o alianční členství projevila již v roce 2008, ale na tehdejším bukurešťském summitu NATO pozvánku nedostala. Do MAP byla v roce 2010 přizvána Bosna a Hercegovina, která v něm stále je. Například Černá Hora, která se k MAP připojila v roce 2009, se stala členem obranné aliance v roce 2017, a Severní Makedonie, která se MAP účastnila od roku 1999, se připojila k NATO až v roce 2020.
