Americký ministr obrany Lloyd Austin kritizoval ukrajinské vzdušné útoky na ruské ropné rafinerie. Mohly by podle něj negativně ovlivnit globální dostupnost energetických zdrojů a na průběh samotné války prý mají jen omezený vliv.
Kritickými slovy na adresu ukrajinských útoků na ruská ropná zařízení se vyjádřil americký ministr obrany Lloyd Austin během zasedání jednoho ze senátních výborů v USA, píše web Evropská pravda s odvoláním na zprávy agentury Bloomberg.
Podle Austina by útoky na ruské rafinerie mohly mít negativní vliv na globální energetickou situaci. „Pro Ukrajinu je lepší zaměřit se na taktické a operační cíle, které mohou přímo ovlivnit průběh nepřátelských akcí,“ domnívá se Austin, který za svá slova okamžitě čelil kritice.
Ozval se jeden z republikánských senátorů Tom Cotton, který uvedl, že za prohlášením tohoto klíčového muže Bidenovy administrativy stojí obavy amerického prezidenta z růstu cen zemního plynu, který by ve volebním roce mohl narušit jeho úsilí o vítězství v nadcházejících prezidentských volbách.
Bloomberg má zato, že USA se snaží vyvíjet tlak na snižování ruských zisků z prodeje ropy a zemního plynu, zároveň ale usiluje o udržení stabilního dostatku energetických zdrojů na globálním trhu, aby příliš prudce nerostla jejich cena. Ta je přitom nejvyšší za posledního půl roku, kvůli značnému napětí panujícímu v Blízkém východě.
O tom, že USA tlačí na Ukrajince, aby se svými útoky na ruskou infrastrukturu přestali, informoval již dříve list Financial Times, podle něhož Američané opakovaně varovali ukrajinské tajné služby, které útoky dronů organizují, aby v nich nepokračovaly, vzhledem k tomu, že údajně zvyšují globální ceny ropy a provokují Rusko k odvetným úderům.
Ukrajinci naopak pokládají své dosavadní úsilí za velmi efektivní, protože díky němu omezují finanční zdroje, jež může Ruská federace následně využít na válku proti jejich zemi. Podle agentury Reuters se jim již podařilo omezit ruskou výrobu ropných produktů minimálně o 14%. Opravit zničená, či poškozená zařízení s řadou západních komponentů je navíc pro Rusy komplikované kvůli uvaleným sankcím.
Další ranou pro ruský petrochemický průmysl představují také povodně po protržení přehrady u Orsku v Orenburgské oblasti, které si vyžádaly odstavení místní rafinerie s kapacitou šest milionů tun ropy ročně. Jak již deník FORUM 24 informoval, Rusko dokonce muselo požádat Kazachstán, aby pro případ nouze připravil dodávku 100 tisíc tun benzinu. Ceny paliv v zemi pochopitelně stoupají.
Ukrajina tvrdí, že k útokům na ruská ropná zařízení, vzdálená i více než 1000 kilometrů od jejích hranic, využívá výhradně zbraně své vlastní výroby, že ropné rafinerie mimo jiné dodávají také palivo ruské armádě i letectvu, a také proto jsou proto pro ni naprosto legitimním a logickým cílem.