
Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock

Nejasné signály proudí evropským zemím od některých představitelů týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa a také z amerického ministerstva obrany. Ti mají prý už plné zuby jejich vojenské podpory posílané Ukrajině a dotazují se, jak dlouho v ní ještě Evropa hodlá pokračovat.
Na znepokojivé signály vůči evropským snahám na posílení Ukrajiny, které vycházejí z okolí amerického prezidenta Trumpa a také z amerického Pentagonu, upozornil britský deník Economist. Jak zároveň uvádí, je ale těžké odlišit v chaotickém přístupu Trumpovy administrativy skutečnou zprávu od komunikačního šumu.
Jak konstatoval, vojenské zapojení Washingtonu do evropské bezpečnosti ochabuje. Ilustruje to i fakt, že americká armáda stahuje své muže a vybavení z vojenského letiště v polském Řešově, kudy proudí na Ukrajinu většina americké pomoci. Jejich povinnosti mají převzít evropské jednotky.
USA rovněž změnily přístup k Ukrajinské obranné kontaktní skupině, která spojila na 50 zemí ochotných poskytovat Kyjevu zbraně, když se nový ministr obrany Peter Hegseth na rozdíl od svého předchůdce Lloyda Austina ani neúčastnil jednání osobně, ale jen prostřednictvím videohovoru.
Jsou tu však i jiné signály, které nasvědčují tomu, že se dokonce i evropská vojenská pomoc Ukrajině stává některým americkým představitelům trnem v oku. Někteří zástupci Pentagonu se měli nedávno obrátit na jednoho ze spojenců s otázkou, proč nadále dodává zbraně na Ukrajinu. Jejich dotaz prý nebyl zodpovězen.
Evropští diplomaté působící ve Washingtonu také hlásí, že Trumpovi poradci v USA soukromě hovoří o tom, že „mají plné zuby“ evropské snahy Ukrajinu podporovat a posílit.
Evropské země se podle deníku mezitím snaží vytvořit podpůrnou sílu v podobě vojenských jednotek, které by Ukrajině pomáhaly po uzavření příměří, a to i v případě, že jim USA neposkytnou žádné záruky pro podporu těchto jednotek. Ty by byly dislokovány zřejmě na západě Ukrajiny, pomáhaly by tam s výcvikem a dalšími potřebnými aktivitami, čímž by Ukrajincům uvolnily ruce pro boj s ruským ohrožením na východě.
Evropa se tak prý snaží dát Trumpovi najevo, že je ochotná nést břemeno evropské bezpečnosti, a doufá, že si díky tomu uchová alespoň nějakou míru amerického zapojení v NATO, pokud už ne na Ukrajině.
Deník cituje vyjádření bývalého člena americké Národní bezpečnostní rady z administrativy předchozího prezidenta Joea Bidena, Davida Shimera, podle něhož musí Evropa nyní bez ohledu na rizika vystupňovat svou vojenskou pomoc napadené zemi a použít zmrazené ruské finance, aby za ni zaplatila.
„Nyní je čas, aby Evropané posílili svou pomoc Ukrajině tak, aby Ukrajina měla podporu, kterou potřebuje ke své obraně a k dotlačení Putina ke smysluplným jednáním,“ řekl Shimer.