Očkování v USA. FOTO: U.S. Secretary of Defense
FOTO: U.S. Secretary of Defense
Americký prezident podepsal už druhou smlouvu na nákup milionů dávek léku, který by podle předběžných klinických studií mohl výrazně snižovat riziko hospitalizace a úmrtí na onemocnění covid-19 způsobené virem SARS-CoV-2. Po 3,1 milionu dávek léku Molnupiravir od výrobce Merck zakoupila administrativa dalších 10 milionů dávek Paxlovidu od firmy Pfizer. První zmiňovaný lék podle studií snižuje úmrtnost a míru hospitalizací o polovinu a ten druhý o bezmála 90 procent. Oba výrobci si požádali o zrychlené a dočasné povolení k užití léku.
Včasné podání a omezená účinnost
Oba léky jsou nadějné, ale aby přinesly žádoucí efekt, tedy snížení míry hospitalizace a počtu úmrtí, je třeba je podat včas. Molnupiravir byl ve studii podáván pacientům s mírným až středním průběhem, a to před přijetím do nemocnice. Při dvojitě zaslepené studii pak bylo ve skupině pacientů, kterým byl podán, do 29 od podání hospitalizováno 7 % lidí, kdežto v kontrolní skupině, která dostávala placebo, to byl dvojnásobek.
Nikdo ze skupiny pacientů s podaným Molnupiravirem nezemřel, ale skutečná účinnost léku proti úmrtí na covid bude v této fázi jen těžko ověřitelná. Počet úmrtí v kontrolní skupině byl jen 8, a tak jsou výsledky krajně nespolehlivé. Studie byla zastavena, protože by vzhledem k dobrým výsledkům bylo neetické kontrolní skupině nadále podávat jen placebo. Ještě lépe je na tom Paxlovid, který při podání do tří dnů od nástupu symptomů snižoval riziko hospitalizace a úmrtí zhruba na desetinu.
Potíž je v tom, že oba léky je nutné nasadit ještě v přednemocniční fázi. Zároveň se jedná o léky poměrně drahé. Dávka pro jednoho pacienta vychází na 700, respektive 530 dolarů (zhruba 15 800 a 12 000 Kč). I nadále tak bude potřeba udržovat masivní testovací kapacity pro všechny, kteří budou mít symptomy odpovídající covidu-19. Podání léku až v nemocnici by nemuselo mít kýžený efekt.
Vakcína je lepší a levnější
Spojené státy za nákup léku pro 13 milionů lidí utratily 8,1 miliardy dolarů, tedy zhruba 184 miliard Kč. Vakcíny od Moderny přitom Spojené státy nakupovaly po 15 dolarech za kus a od Pfizeru po 19 dolarech a 50 centech. Dvě dávky pro každého obyvatele USA tak vyšly na cca 10 miliard. Pokud by se měly nové léky podat každému rizikovému pacientovi z oněch 47 milionů nakažených, které v USA testy odhalily, bylo by to dražší.
V nemocnici v USA skončilo do této chvíle 24 milionů lidí. I kdyby byl dokonalý systém, jak je dopředu identifikovat, stál by levnější a účinnější Paxlovid pro všechny tyto lidi přes 12 miliard dolarů. Léky, které zvyšují šanci na přežití a vyhnutí se nemocniční péči, jsou jistě dobrou zprávou. Zaprvé však jde o řešení v masovém měřítku extrémně drahé a za druhé ještě ani jeden z léků nemá ani ono dočasné tzv. nouzové povolení k používání.
Přesto budou zjevně léčit především ty, kteří se nechtěli nechat očkovat – i proto, že vakcíny jsou přeci stále „experimentální“. Ponechme teď stranou, že to není to samé jako nouzové povolení. Třešničkou na dortu je, že vakcína od Pfizeru získala v srpnu plnohodnotné povolení k prodeji od FDA pro osoby starší 16 let. Pro mladší je stále dostupná díky dočasnému nouzovému povolení.
Odmítat vakcínu a spoléhat se na drahé monoklonální protilátky a nová antivirotika dává asi stejný smysl jako odmítat utrácet za zimní pneumatiky, protože když se vybourám, tak mám přece pásy a airbag. Většina jízd na letních pneumatikách přeci bouračkou nekončí a bourají i lidi na zimních, tak co?
