Nejnovější odhalení týkající se Ruska a volební kampaně prezidenta Trumpa mohou být užitečná, protože by mohly pomoci rozluštit záhadu, která vždycky tomuto příběhu dominovala. Proč má Trump takový sametový postoj vůči Rusku a prezidentu Putinovi?

Touto otázkou se zabývá americký politický komentátor Fareed Zakaria v The Washington Post. Podle něj Trump v domácí politice všelijak putoval po politické mapě, ale pokud jde o zahraničí, tam byl vždycky konzistentní v názorech po tři desetiletí. V roce 1987 ve svém prvním velkém politickém prohlášení sdělil: „Po celá desetiletí Japonsko a další země Spojené státy využívaly.“ Své dostala také Saúdská Arábie, jejíž existence je v rukou Spojených států. Na seznam „darebáckých států“ přidal v poslední době Čínu a Mexiko. Během kampaně napsal, že „existují lidé, kteří si přejí bych se nevztahoval k Číně jako k našemu nepříteli. Ale to je přesně to, co oni jsou“.

Během kampaně, řekl: „Nemůžeme nadále umožňovat Číně znásilňovat naši zemi.“

Několik měsíců předtím, než oznámil svou kandidaturu, napsal na Twitter, že „si nepřeje udělat s Mexikem nic jiného, než postavit na jeho hranici neproniknutelnou zeď a zabránit pronikání do USA“.

To byl základní postoj Trumpa ke světu, ovšem s jednou výjimkou – Rusko. Před deseti lety, kdy ruské peníze proudily na Západ, Trump začal chválit zemi a jejího vůdce, „Podívejte se na Putina. Dělá skvělou práci při obnově image Ruska.“

V roce 2013 Putin napsal článek do New York Times, kde se snažil odradit Obamovu administrativu, aby reagovala na použití chemických zbraní připisované syrské vládě. Tvrdil, že jedovatý plyn ve skutečnosti použila syrská opozice, aby přiměla Washington k útoku na režim. „Trumpova reakce byla lyrická,“ píše Zakaria. „Myslím, že je to neuvěřitelně dobře napsané… Myslím, že se chce stát světovou špičkou a právě teď to dělá.“

Trump také bagatelizuje jakoukoli kritiku Putina. V roce 2015 řekl, že neví nic o tom, že by Putin zabíjel lidi. „Máme mnoho zabijáků. Myslíte, že naše země je tak nevinná?“

Za hlavního zahraničněpolitického poradce byl jmenován Michael Flynn, muž, který má výrazné proruské sklony a dnes víme, že byl placen ruskou vládou. Paul Manafort, který byl na chvíli v čele Trumpovy kampaně, obdržel miliony dolarů od ukrajinské proruské politické strany. Po zvolení si Trump vybral jako ministra zahraničí Rexe Tillersona, který dostal jedno z nejvyšších ruských vyznamenání pro cizince a měl „velmi blízký vztah“ s Putinem. A nakonec jsou tu opakované kontakty mezi členy Trumpovy kampaně a rodiny s hlavními ruskými činiteli.

Zakaria končí svou úvahu poněkud zlověstně: „Je možné, že je tam nějaké nezhoubné vysvětlení pro to všechno. Možná Trump jen obdivuje Putina jako vůdce. Možná že je pod vlivem světonázoru svého poradce Stephena K. Bannona, podle kterého Rusko není ideologický nepřítel, ale kulturní přítel, bílá křesťanská země bojující se snědými muslimy. Ale možná existuje nějaké jiné vysvětlení pro toto desetiletí trvající podlézání Rusku a jeho vůdci. Jedná se o hádanku v srdci Trumpova předsednictví a zvláštní vyšetřovatel Robert S. Mueller III se ji nepochybně bude snažit vyřešit.“

To je vlastně podobná otázka, jakou my si klademe ohledně Zemana a Klause. Proč ta zarputilá láska k Rusku? Proboha proč?